Part 21

5.1K 362 25
                                    

Ethan se probudil za zvuku neodbytného budíku, který mu vibroval na stole. Otráveně ho odhodil na zem, nikdo vás nemůže rušit, když je sobota!
Překulil se zády od budíku a narazil do nečího spícího těla. Chvíli mu trvalo, než Ethanovi došlo, kdo to vedle něj je.
Byl to Ryan. Spal jak zabitý, na sobě běl jen černé kalhoty, zbytek jejich oblečení bylo poházeno po pokoji, jak se pokoušeli o něco víc.
Bohužel to tak něják nevyšlo, protože Ethanovi se stále vybavoval Matt.
Ten mohl za všechno, už na něj nikdy nechtěl myslet. Věděl, že je pryč, ale prakticky pořád ho viděl. Při vzpomínce na tu noc se mu zase špatně dýchalo. Okamžitě vstal z postele a vyběhl do své koupelny. Cákal si vodu do tváří, dokud neuslyšel skřípání ze své postele. Chvíli poté uviděl rozespalého Ryana, jak k němu jde.

Ryan se vydal za Ethanem do koupelny, ještě ho trochu bolela hlava ze včerejší hudby. Probudil se v prázdné posteli, což tak uplně neočekával.

,,Ahoj, jak si se vyspal?'' Usmál se na něj Ethan, který byl stále mírně v šoku a lapal po dechu.
,,Já dobře, ale koukám, že ty ne.'' Zamumlal a objal ho kolem pasu. Ethan se na menšího podíval a usmál se.
,,Vyspal jsem se dobře, když jsi tu ty, ale teď jsem si vzpomněl na Matta. Promiň, nechci tě tím pořád zatěžovat, já jen.. prostě nevím co to se mnou je.  A taky je mi líto, že to včera nevyšlo, já chtěl vá-''
Ryan ho přerušil svým rychlým pohybem, když si ho k sobě neohrabaně přitáhl a otřel se o jeho rty.



,,Už o tom nemluv. Je to v pohodě, já to chápu. '' Pohladil ho po vlasech a Ethan věděl, že to co k němu cítí, je správě.


 . . .

Ethan spolu s Ryanem strávil zbytek víkendu o samotě. Sice k ničemu nedošlo, ale byla to docela sranda.
Celou sobotu trávili v posteli a v neděli se šli projít.
Zrovna šli kolem holek, které když viděli, jak se drží, začali se nad tím rozplývat.
Oba se na sebe museli usmát, čímž je odrovnali ještě víc.


,,Takže..'' Začal Ethan pomalu a otočil se na Ryana, s kterým ruku v ruce procházel po ulicích Bostonu.
,,Takžee.'' Opáčil Ryan a zasmál se.
,,Takže co?''
,,No já nevím.'' Uchcechtl se černovlasý, ale nakonec to risknul.
,,Jdeme na to.'' Zasmál se Ethan, když dorazili k domu modrookého.
,,Jsi si jistý, že chceš poznat mojí mamku?''
,,Jsem.''


Oba pomalu vešli do chodby. V domě hučelo rádio a Ryanova mamka zpívala nějákou písničku od Imagine Dragons.

,,Tak pojď, zlato.''
,,Počkej. '' Zamumlal Eth.
,,Co se děje?'' Zeptal se černovlasý s lehce nervozním tonem.
,,Ty jsi mi řekl zlato?'' Zasměje se, přičemž si Ryan dost ulevil.
,,Ano.'' Zasmál se.
,,To je krásný.'' Uculil se Ethan.




,,Mami?''  Zavolal Ryan a pevně svíral Ethanovu ruku.
,,Ano drahoušku?'' Otočila se vysoká blondýna, Ryanova mamka. Když uviděla Ethana, lehce se usmála a vypla rádio, které znatelně zlepšilo atmosféru k mluvení.
,,Tohle je Ethan.'' Ethan se lehce usmál a o něco pevněji stiskl jeho ruku.
,,Dobrý den, těší mě.'' Usmál se na jeho mamku a po chvili ticha se mluvení zhostila paní Yorková.
,,Ten Ethan, který lhal mému synovi? Máš pro to nějáké vysvětlení?'' Zeptala se. Ethan to moc nečekal a tak mu úsměv sklesl.
,,Já.. můžu to vysvětlit. Bylo to kvůli tomu.. nechtěl jsem, aby ho dál šikonovali. Ve skutečnosti Ryana z celého svého srdce miluju a nikdy ho neopustím.'' Ethan ho lehce políbil na tvář.
,,Promiň, asi jsem ti neměla křivdit.. já to vidím. Jak se na sebe díváte.'' Ryan tam chvíli stál jak opařený a nakonec se nadechl ke slovu.
,,Mami.. včera jsme se vyoutovali. S Ethanem jsme tancovali.'' Usmáli se na sebe.

. . .



,,Hele já nevím. Nehci, aby ti zlomil srdce. '' Ryanova mamka položila talíř na stůl a dala si ruce v bok.
,,On mi srdce nezlomí. Milujeme se.'' I hned namítal Ryan. Ethan už odešel před třemi hodinami.
,,Půjdu si připravit věci do školy. Díky, že jsi ho vyděsila natolik, aby k nám už nikdy nepřišel.'' Zamumlal a vyběhl schody.


Ihned co dopadl do své měkké postele, nahmátl mobil, aby mohl Ethanovi napsat.

5.2 19:55 Ryan
Ahoj, promiň za mamku..

5.2 20:02 Ethan
To je v pohodě. Chápu to. Má pro to důvod. Já jen chci, abys věděl, že tě vážně miluju a už nikdy neudělám takovou hloupost. Chápeš?

5.2 20:05 Ryan
Já vím. Taky tě miluju. Hele už musím jít. Dobrou zlato ♥..


Ryan si znovu pustil Ethanovo CD a nad ním také usnul.


.  .  .
6.2 - pondělí

Ethan se trochu bál toho, co se stane. Samozřejmě to všechno udělal proto, že chtěl, ale zároveň měl strach, že se všechno posere.


Sebevědomě procházel kolem skříněk, až k němu došla Marie.

,,To co jsi v pátek udělal bylo úžasný.''
,,Děkuju.'' Usmál se. Když zrovna kolem procházel Ryan, Ethan ho s úsměvem políbil a chytl kolem pasu.

Každou chvíli na ně někdo hodil překvapeným pohledem a na konci přestávky k jejich skříni zamířil Eric, Simon, Mell a Fabian.

,,Ahoj kluci.'' Usmáli se. Ethan byl rád, že ho přijali.
,,Vážíme si toho, co jsi řekl. Chtělo to hodně odvahy.''

Ethan se zrovna chystal usmát, když si všiml povědomé postavy na konci chodby, kterou obklopovali učitelé.
Byl to Matt. Jeho noční můra. Ethan najednou jakoby přestal dýchat..




Ahojte. Je tu další část. Omlouvám se, že je to tak krátké.  Co říkáte na znovuobjevení Matta? Co tam asi dělá? :D
Děkuju za votes, followy a komenty :) těší mě to.
Vaše MrsV17
Laf jů ♥


It's okay, to be gay! book 1. [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat