It's okay, to be gay! book 1. [CZ]

Part 11

Ethan's pov

Jeho tvář mě znervozňovala. On celý mě znervozňoval. Jeho oči se dívaly přesně do těch mých, naše pohledy byly spojené dohromady, ani by mě nenapadlo, že bude tak těžké se od něj odtáhnout. Ryan na mě zíral dost nechápavě. Nevím, čím to všechno bylo způsobeno, ale začal jsem si dávat pět a pět dohromady a tohle přechodné období si v hlavě konečně uspořádal jako : Jsi zamilovaný. Bylo to zvláštní. Znáte ten pocit, když počítáte příklad z matematiky a najednou vám docvakne správný výsledek, který jste si pořád odpírali, protože se zdal vůči tomuto příkladu dost triviální? Tak přesně tak se já cítím.
S Ryanem jsem trávil prakticky každý den. Když nebyl měsíc ve škole, svíral mě divný pocit v žaludku, neměl jsem si s kým normálně povídat. Víte, Simon a Eric nejsou kluci, kteří s vámi budou probírat pocity.

Bezeslov jsem pustil jeho tvář, chtěl jsem se dotknout jeho rtů, i přesto, že mi v mozku možná něco docvaklo. Byl jsem ztuhlý, nešlo to. Ještě tam byla zábrana, přeš kterou se prostě nešlo dostat.

,,Máš něco u oka.'' Vykoktal jsem. Rychle mu neviditelné smítko odstranil z opálené pokožky a začal si zase hledět svého, ale moje ruka stále spočívala na jeho tváři.

Ryan's pov

Fajn.. Ještě před chvílí bych přísahal, že Ethan je zapřísáhlý heterosexuál. Teď mě drží rukou za tvář a propojuje naše pohledy.

,,U oka?'' Lehce jsem se zasmál. Nechal jsem jeho prsty, aby bloudily po mé tváři. Bylo to příjemné. Celá tahle chvíle pro mě byla jako splněný sen. Toužil jsem se dotknout jeho rtů..
Váhám. Váhám, jestli ho mám políbit, bojím se, že mě odstrčí, že mě uhodí. Ale tahle chvílie se na to uplně hodí.
Nenápadně mu rukou prohrábnu vlasy a zajedu za krk.

,,Netřes se.'' Uklidňuji ho jemným dotykem na jeho ledově studené kůži. Na krku má ještě stehy od operace. Ethan mě pomalu pouští se svého sevření, já jeho taky a oba se otáčíme za výhledem na slunce. Jasně jasně, než něco budete namítat. Tak je to romantika při slunci, noa?!
Možná bych to zase za romantiku nepokládal. Kurva..kurva.. Pořád mi hlavou vrtá, jestli to Ethan myslí vážně nebo si ze mě dělá srandu. Kašlu na to. Vydýchávám. Pomalu se zvedám z lavičky a jdu k naší terase, jejíž výhled směřuje na městskou krajinu. Ethan jde za mnou.

Po půl hodinové konverzaci se ozve jeho medový hlas.

,,Hele.. já.. nevím vůbec co...'' Mumlá tiše, doříct to už nestíhá, jelikož moje paže si ho k sobě přitahují. Mám rty těšně u jeho čela.

,,Nebraň se tomu.'' Šeptám mu do ucha. On na to nic neřekne. Pomalu sjíždím rukou k té jeho, přesně tenhle dotyk jsem si celou dobu přál. Přál jsem si ho objímat, milovat ho, líbat ho, dělat mu dobře. Celého ho mít jen pro sebe. Přál jsem si to tak moc, než jsem si uvědomil, že moje rty jsou náhle blízko. Sakra. Mám.. nemám?
Aniž bych se rozhodnul, Ethan naší vzdálenost prakticky vynuloval. O MŮJ BOŽE!

Cítil jsem jeho měkké rty na těch svých, bylo to ještě krásnější než jsem si myslel, že by to mohlo být. Jednour rukou jsem se musel štípnou do boku, jestli se mi to nezdá.
A nezdálo. Naše rty po sobě tancovaly v jemném, pomalém ploužáku. Chytil mě kolem krku, jakoby mu to vůbec nebylo cizí. Jakoby věděl, že ta představa nás dvou není uplně mizivá. Líbal mě. A já líbal jeho. Lehce jsem se otřel rty o jeho spodní. Nebyl to žádný vášnivý polibek. Bylo to jemné, strašně příjemné a kdybych měl zrovna čas, asi bych skákal radostí.
Netrval vůbec krátce, myslel jsem si, že Ethan to bere jako zkoušku, ale on si byl přímo jistý. Byl jsem uplně jako v nebi. Rozpojili jsme se až při zvuku auta.

Oba jsme se na sebe chvíli divně dívali, nakonec každý z nás vykouzlil svůj obvyklý výraz a šli jsme naproti mé mamce.

,,Ahoj kluci'' Volala už z dálky. Přišla ke mě a hezky objala svého malého synáčka.
,,Dobrý den.'' Usmál se Ethan. Jeho úsměv mě nutil ještě k většímu.

,,Ethane, tvoji rodiče tu byli dnes ráno a vrátí se až pozdě v noci. Mám ti to vzkázat.''

,,Dobře, děkuju paní Yorková.'' Ethan si zastrčil ruce do kapes vytahaných kalhot.

,,Půjdu vám udělat večeři, tak sem tak za hodinu přijďte, dobře?''

,,Jasné.'' Odvětili jsme současně, to nás oba rozesmálo.

,,Asi se půjdu vykoupat, jestli to to nevadí.'' Oznámil Ethan hned jak jsme oba vyrazili nahoru.

,,Chceš zatím vybalit oblečení?'' Zeptal jsem se.

,,Eh.. no klidně, jestli ti to nedělá problém.'' Usmál se. Byl zdrženlivý, jako malé dítě, které právě poznalo další etapu života. Nedivím se mu. Jakmile za sebou zamknul dveře, moje koutky se rozšířili do šťastného úsměvu. Otevřel jsem jeho tašku a začal vyndavat věci do volné poličky své skříně. U každého druhého tílka jsem si představil, jak jeho svalnaté paže vykukují ven. Při další představě, která zahrnovala jeho tělo bez trička se mi tak trochu postavil.
,,Ehm.. díky.. to je vážně vhodná doba.'' Mluvil jsem na svůj neposlušný kolík. Pohladil bych ho i po hlavičce, ale nebyl by to nejlepší nápad. Kapesníčky tak něják došly.

Ethan's pov

V mé hlavě se najednou vysypal obrovský pytel s Ryanem a udělal se mi tam ještě větší guláš. Po tom polibku. Po tom, co se mi tak hrozně líbilo jsem byl hrozně nesvůj. Nejdřív jsem si připadal jako ve zkušebně. Líbat kluka, když celou dobu líbáte jen holky je trochu nezvyk. Bylo to uplně jiné, než s Mell. Bylo to..bylo to upřímné. V tu chvíli jsem se toužil ho dotknout. Nevím, jak k tomu tak rychle došlo, ale než se moje moje hlava vzpamatovala, naše rty už byly v sobě.

V koupelně na sebe nechávám téct poměrně vlažnou vodu. Je to všechno jinak. Pomyslím si, když se mydlím po celém těle. Mám hlavu v oblacích, vážně, oficiálně jsem uplně, ale uplně poblázněný touhou být pořád s ním. Kolem svého těla si obmotávám ručník. Pak mi dochází, že nejsem uplně doma, nasazuji si své oblečení a rozcuchávám mokré vlasy.
Ryan mi jde naproti přes chodbu z jeho pokoje. Věnuje mi svůj okouzlující úsměv a hrábnutí do mé hnědé hřívy.

,,Jsi nádherný'' Šeptá. Vypadá šťastně. Víc než to. Vypadá, že na tenhle moment dlouho čekal. Vlastně jako já.
Společně míříme do kuchyně v přízemí, kde na nás čeká večeře v podobě špaget.
,,Kluci já si jdu ještě něco zařídit do banky, budu tu tak do dvou hodin, tak si to snězte, kdyby něco, budu na drátě'' Paní Yorková nám oboum věnovala letmý úsměv, okamžitě nazula boty a vyrazila ke svému autu.

,,Počkej, máš tady omáčku.'' Ryan se smál přes celé kolo. Nahnul se ke mě a červenou tekutinu, která byla u mého koutku olízl. Obrátil jsem se k němu tak, že se naše rty zase setkaly, tentokrát jen opravdu krátce. Když jsme oba dojedli, pomohl jsem Ryanovi umýt nádobí.

,,Myslíš, že se tím něco změní?'' Zeptal se mě Ryan, když jsem drhnul špinavý talíř.

,,Myslím, že už se toho změnilo dost.''

Ehm.. no! :D Jsem tady z dalším dílečkem. Takže.. všichni jste asi překvapeni z toho, co se stalo. Přesně tak, omlouvám se za lhaní, že se nic nebude díl, chtěla jsem vás překvapit, abyste předem nevěděli, co jak bude.
Takže se za to moc omlouvám, jestli tu byl nějáký nepříznivec jejich dnešní romantiky :D
Předem říkám (vážně pravdu) , že jejich budoucnost není uplně růžová a ještě si toho budou muset hodně projít!
Moc všem děkuji za úžasnou podporu, za komentáře, votes, followy...

Laf jů ♥