17. Říjen
Osm hodin ráno. Harry pospával v klidu. Draco Malfoy seděl na hodině jasnovidectví a právě vymýšlel výmluvu, proč se mladý Snape nedostavil.
Pansy hledala Harryho, aby si mohli promluvit, ale ve třídě se nenecházel. Smutně tak začala pozorovat šálek před sebou.
....
Probudil se. Podíval se na čas. Vyskočil z postele a rychlostí blesku na sebe hodil první co našel. Běžel přes celou školu do učebny jasnovidectví. Přiřítil se jako bouřka.
" Omlouvám se, už jsem tu."
Zadýchaně se snažil omluvit svůj pozdní příchod, místo toho se však ozval jen smích studentů.
" Snape, prosím okamžitě si srovnejte košili a usedněte, ať můžeme začít."
Harry si všimnul, že má košili obráceně. Zasedl do lavice vedle Draca a pozbytek hodiny dělal, že neexistuje.
Následující hodinu měli obranu. Draco naslouchal výkladu, Pansy psala psaníčko Harrymu a Harry přemýšlel, jak se zbavit zákazu famrpálu.
Tento zákaz mimochodem padnul už ve čtvrtém ročníku, kdy Harry při chytání zlatonky vletěl mezi profesory a sejmul Severuse k zemi.
Hodina byla nudná, učili se pouze teorii místo praxe. Studenti pospávali a dopisovali si. Harry přijal psaníčko od Pansy. Začal se smát na celou třídu, což zaujalo profesora.
" Pan Snape, doneste mi prosím to co máte v ruce a přečtěte to nahlas"
Harry se nemohl přestat smát a Pansy zčervenala.
" Profesore to nemohu."
Podal papírek profesorovi, který začal nahlas číst obsah.
"Včera v učebně to bylo fajn, myslím je nejvyšší čas si promluvit.
PS: Nekuř tolik"
Harryho smích utichnul, profesorovi zorničky se rozšířily a Pansy zaplula pod lavici.
"Opravdu zajímavé pane Snape, vašemu otci předám psaní, asi by rád věděl o vašem osobním životě a teď zpět k látce. Pokud na vás někdo zaútočí...."
Harry s Dracem se po sobě podívali a oba se začali smát. Raději utekli z učebny až na astronomickou věž, kde se mohli smát z plných plic.
" Ty seš debil Harry. Cos sakra včera dělal s Pansy. Počkej až to bude číst Severus."
Draco se smál celou dobu víc a víc a Harry vysvětloval situaci. Blond zmijozel si musel sednout na zem z bolesti břicha od smíchu. Seděli tam společně dokud hodina neskončila, poté společně odešli do velké síně na svačinku.
.......
V síni seděl Severus a ředitel. Vedli u stolu zřejmě důležité téma. Vysmátí chlapci se utišili a usedli je svému kolejnímu stolu. Draco se podíval na Severuse a začal se opět smát. Harry ho kopal pod stolem, aby se uklidnil, ale Draco se smál víc a víc, když už skoro na stole ležel a nemohl se stále přestat smát, přišel profesor Smith z obrany. Severus se podíval po Harrym,který zrovna zalezl pod stůl, jakoby snad nechtěl, aby ho někdo viděl.
Až později spatřil mistr lektvarů profesora obrany a Dracův smích je ještě více prohloubil. Profesor obrany se usmál na Draca a s kamennou tváři poté předal psaníčko.
Severus se ohlédnul opět po Harrym, který stále pod stolem nenápadně pozoroval reakci svého otce. Draco se nemohl přestat smát a raději odešel na záchody. Brumbál si přečetl vzkaz také a ze srdce se zasmál. Poté zvážněl a podíval se na staršího z dvojice Snapeů.
Severus byl bledší než jindy a jeho cévka na čele vypadala, že každou chvíli praskne.
" Harry Snape!"
Brumbál se rozkřiknul, neverbálně zavřel dveře síně.
Harry vylezl z pod stolu a čelil svému otci a řediteli.
Uviděl Brumbála poprvé naštvaného.
" Je mi jedno co děláte se slečnami ve svém volném čase, ale odevzdáte svému otci všechny cigarety, které máte, dnes večer prohlédnu váš pokoj , vaše osobní věci a pokud najdu jednu jedinou cigaretu bez ohledu na to, čí jste syn vás nechám vyhodit ze školy. Tady jsme ve škole čar a kouzel. Ne v mudlovském světě."
Harry civěl na ředitele s otevřenou pusou. Přeci to byly jen cigarety, proč by ho měl hned vyhodit.
Harry nebyl sám, kdo byl překvapen. Profesor obrany i Severus hleděli naprosto nevěřícně na jejich ředitele. Bylo to poprvé, co ho naštvala naprostá banalita.
Všechny je vyrušilo bušení na dveře. Studenti chtěli na oběd. Harry si sednul ke svému kolejnímu stolu, Severus na své místo i s dalším profesorem a Albus nechal otevřít dveře.Ten den Harry při obědě nesnědl ani sousto, Pansy nedorazila a Draca smích přešel, jakmile zjistil následky psaníčka.
....
Po obědě si pro Harryho přišel Severus a odvedl ho do jeho bytu. Harry šel jak tělo bez duše, studenti se otáčeli a pomalu , ale jistě zjišťovali co se stalo. Severus s kamennou tváří procházel, jakoby se nic nestalo.
Jakmile se však zabouchly dveře bytu odpadla veškerá přetvářka. Harry zapadnul na pohovku jako nějaký plyšák, Severus si nalil sklenku whiskey,kterou vypil a hned si nalil další. Posadil se do křesla a hleděl na svého syna. Hleděl na tu hromádku neštěstí, kterou teď rozhodně nemohl kárat, ale že by to rád udělal.
" Harry, poslouchej mě."
Počkal než se Harry posadil pořádně a zadíval se mu do očí.
" Pan ředitel je dnes velmi podrážděn a dost očividně jsi najel na jeho poslední kapku dnešní trpělivosti. Nebudu řešit co stalo, i když bych tě teď nejraději přetrhnul jako hada, nebudu to dělat. Chci jen, abys večer všechny cigarety, které máš předal řediteli, abys uklidil svůj pokoj a omluvil se. Brumbál ti jistě odpustí. Nikdo však netušíme, jak moc jsi zpřetrhal jeho dnešní trpělivost. A rovnou říkám, nebudu ti hledat novou školu. To tě budu raději učit sám."
Harry se cítil o něco lépe, ale k závěru řeči zase posmutněl. Nechtěl zklamat svého otce. Nevadil mu ředitel. Vadilo mu zklamání jeho jediného člena rodiny. Vyhazov ho také tolik netrápil, ale že ho výhrůžka překvapila, se popřít nedá.
Seděl dobré tři hodiny na pohovce a hleděl do stropu. Svým způsobem ho strop uklidňoval. Nemyslel na svůj osud, nemyslel na Severuse, myslel jen na strop.
Poté byl jeho čas odejít. Na koleji si začal uklízet svůj pokoj a dost si připadal jako na nějakém skladišti. Několik hodin mu trvalo pokoj uklidit. Krabičky cigaret házel na zem. Draco jen v tichosti sledoval zvětšující se hromadu na zemi.
Po osmé večerní hodině dorazil pan ředitel na kolej. Studenti utichli. Všichni napjatě čekali na Harryho reakci. Brumbál došel do pokoje, kde uviděl hromádku krabiček. Všechny je nechal zmizet a poté udělal kontrolu celého pokoje.
Když nic nenašel sednul si na Harryho postel a ukázal, aby si onen chlapec sednul vedle.
Draco odešel do společenské místnosti, kde vyprávěl co se stalo dokud neopustil pokoj a Harry usednul vedle ředitele."Harry, rozčílilo mě to, protože jsem zjistil nové informace o ty víš kom a jsou spojené s tebou. Musíš být silný, opravdu hodně silný. A pokud svůj čas, kdy se máš připravovat na boj, trávíš tímto způsobem bojím se nejen o budoucnost tebe, ale celého světa."
Poté se ředitel zvednul a přemístil pryč. Harry zůstal sám na posteli a přemýšlel, co mu tím chtěl ředitel říci.

ČTEŠ
A znovu ten Snape
FanfictionPokračování knihy Harry Severus Snape. Tentokrat nikdo nebude cestovat časem a o to bude těžší fungovat. Kniha je posunuta do Harryho pátého ročníku a jak fungují jeho vztahy s otcem v době, kdy je mladý zmijozel v pubertě? Co nakonec způsobily změ...