A znovu ten Snape

8.kapitola

Draco došel do sklepení za Severusem a Harrym. Úsměv na tváři zaujal přítomné natolik, že přestali ve svých rozdělaných věcech a usadili se na pohovku.

" Mám dojem, že tvůj úsměv nám prozrazuje buď něco, co bychom vědět neměli a nebo něco velmi důležitého."

Profesor s lehkým sarkasmem pronesl svůj krátký proslov a čekal, stejně jako jeho syn, odpověď.

" Pansy se mnou půjde na rodinný ples. Budu muset oznámit novinky. Snad to otec i matka ustojí."

Severus se zarazil.

"Draco, není těhotná , že ne?"

Harry se začal smát. Draco nevěřícně hleděl na svého kmotra.

" Severusi! U Merlina! Ne."

Profesor dal malý pohlavek svému synovi a synovce obdařil nejistým pohledem. Poté raději odešel do své laboratoře a nechal dva mladíky dělat eseje.

Harry už doufal v ukončení trestu. Aspoň trochu předčasně.

.......

V Nebelvírské místnosti započala akorát hádka.

" Dej mi to sem a hned! Jestli se to dostane do špatných rukou můžeme se rozloučit s aspoň tím malinkatým zbytkem hodného Snapea!"

" Hermiono, jediný koho má Snape rád, jsi ty. A jeho syn si o to koledoval. Je dobře, že to Colin vyfotil."

"Ronalde ty jsi hovado! Až tahle kolej bude mít ještě horší vztah se Snapeem, já vám to všem říkala!"

Odešla. Opustila místnost a zamířila do sklepení.

...

" Klep, klep."

" Ty jsi někomu zase udělil trest Severusi?"

" Ne. Dnes ne. Dále!"

Miona vstoupila. Poslušně pozdravila svého profesora. Harry ji běžel obejmout. Hermiona se v objetí nejistě dívala po profesorovi.

Severus jen trpělivě čekal na vyjádření jeho studentky ohledně důvodu existence u něho.

" Harry, také tě ráda vidím. Dobrý den pane profesore, ještě jednou tedy. Ahoj Draco. Přišla jsem si promluvit a Harrym, pokud to nikomu nevadí. Jde o důležitou věc."

" Pokud je to důležitější než esej z lektvarů mého syna, máte svolení, slečno Grangerová."

Chlapci se s Mionou odebrali do Harryho pokoje. Severus nemohl potlačit svou zvědavost a tak udělal, to co by jiní udělali jen jednou.

......

" Harry, Ronald v naší koleji ukazuje všem fotku tebe. Malý Colin, tě vyfotil. Tehdy na tribuně. Snažila jsem se to Ronaldovi rozmluvit, ale nepodařilo se.
Dean dokonce přemýšlel o vytvoření kopií, aby to mohli rozvěsit po hradu. Zrovna jsi tam zadupával cigaretu a byl..no ty víš."

" HERMIONO ŘEKNI MI PROSÍM, ŽE MI CHCEŠ JEN VYDĚSIT A TEĎ ŘEKNEŠ TO, CO JSI CHTĚLA !"

.....

Severus za dveřmi zavřel oči a začal počítat do desíti, když pochopil, že deset je málo, počítal tak dlouho, dokud se neuklidnil, alespoň natolik, aby nevtrhnul do pokoje a nepřetrhnul svého syna.

....

" Harry, Hermiona nám pomáhá, nekřič. Nemůže za to. A jestli to uslyší Severus, můžeš se rovnou připravit na smrt. Teď musíme vymyslet co budeme dělat. Kdyby se to rozvěsilo, přežil bys to ty, přežil by to Severus. Sice bys asi dokonce školního roku, nevylezl z ošetřovny, ale pokud by to uviděl Brumbál.."

" Nebyl bys ani na ošetřovně.."

Harry hleděl na Hermionu a Draca, kteří mluvili, jakoby četli myšlenky tomu druhému. Hleděl na ně a věděl, že už se může smířit se smrtí.

" Alespoň mi život neukončí Voldemort. Bude to někdo, od koho, by to Bradavice čekali méně."

S úsměvem poraženého pronesl tato slova a odešel. Otevřel dveře. Narazil na Severuse, který právě dopočítal. Podíval se na něho. Hleděl do očí svého otce, neřekl vůbec nic. Odešel. Zavřel se v koupelně a zůstal tam.
Hermiona mezitím s Dracem vymýšleli plán, jak zachránit situaci. Severus se dostal do fáze "je mi to všechno jedno", usednul do křesla se sklenkou whiskey a četl denního věštce.

Poslední dny Listopadu, nevypadali v hezké Vánoce.