Pokračování knihy Harry Severus Snape.
Tentokrat nikdo nebude cestovat časem a o to bude těžší fungovat.
Kniha je posunuta do Harryho pátého ročníku a jak fungují jeho vztahy s otcem v době, kdy je mladý zmijozel v pubertě? Co nakonec způsobily změ...
Byl už dvacátý druhý prosinec, všude sníh. Studenti odjížděli domů a jen malá hrstka zůstávala v Bradavicích. Harry se zrovna loučil s Dracem, Pansy i Blaisem. Od posledních událostí spolu Harry a Severus nemluvili. Oba toho měli hodně. Harry celé dny četl, poté trávil čas s Hermionou, která jej připravovala na zkoušky a když už nebyl s Hermionou, vymýšlel s Dracem taktiku na famfrpál.
Severus byl už tři týdny pryč. Brumbal jej poslal pro přísady do lektvarů, které nelze sehnat v okolí Bradavic ani Anglie. A tak měl Harry mnoho času přemýšlet. Zbýval mu už přečíst jen poslední rok. Rok 1980. Ten rok, kdy se narodil. Nikdo kromě Severuse nevěděl, co Harry čte a chtěl, aby to tak zůstalo.
Teď ho však čekaly přípravy na ples. Ples rodiny Malfoyových, byl ples, který od svých dvanácti let nesměl vynechat ani jednou. Tentokrat si však mohl přivést doprovod. A Harry stále nevěděl, jak pozvat dívku. Už mu moc času nezbývalo a Draco to věděl.
" Harry, s Pansy a rodiči se na tebe těšíme. Nikomu ani muk. A pozvi už konečně nějakou tu dívku."
Objal svého nejlepšího přítele a s rukou omotanou kolem pasu jeho dívky, odešel.
A Harry zůstal sám.
Sám na celý pokoj, sám na to pozvat dívku na ples. Jen kdyby aspoň věděl jakou. Šel se poflakovat ven a užívat si sněhu. Procházel se zrovna kolem jezera, když sněhové vločky, které se vpletly do vlasů našemu Zmijozelovi, hledali cestu do neposedných vlasů Hermiony Grangerové. Povídala si zrovna s Padmou a Lenkou. Něčemu se smály.
Harry sledoval ten sladký úsměv a zaposlouchal se do vábného zvuku smíchu oné jedné dívky. Zavřel oči, aby se jeho sluch zlepšil. Vnímal jen zvuky okolí, aniž by znal jejich majitele.
Náhle však uslyšel smích, který předtím neslyšel. Byl sladší než smích Hermiony, avšak o něco pronikavější. Otevřel oči a uviděl krásnou zrzku. Ginny.
Stála tam a upravovala Hermioně šálu. Sama však stála pouze v sukni a svetru s písmenem G. Byl zelené barvy a vypadal, jakoby snad nemohl patřit žádné jiné dívce. Poté se na něho dívka podívala. Hleděla mu přímo do očí. Hnědě oči, zrzavé vlasy a pihy. Harry nemohl uhnout pohledem.
" Ahoj Harry, určitě se s Ginny už znáte."
" Oh, jo, jistě. Harry Snape."
Ginny se zasmála a Harrymu se podlomily nohy. Připadal si jako dívka, když se mu nohy podlomily, ale nedokázal je korigovat. Hermiona mu hned šla na pomoc a ostatní dívky odešly.
" Co to bylo Harry?"
" Ginny, je tak krásná."
Hermiona se usmála a odvedla svého kamaráda do knihovny. Společně diskutovali o Ginny. Harryho znepokojilo příbuzenství Ginny a Ronalda. Vážně co dělal pět let na škole, když tohle nevěděl? Ginny byla sice krásná,ale uznal by ji Lucius Malfoy ve svém sídle? Ne neuznal.
" Hermiono, půjdeš se mnou na ples? K Dracovi domů. Mám povolen doprovod. "
"Harry! Já nemám šaty!"
Harry se ušklíbnul. Hermiony reakci čekal a hlavně paní knihovnice poprvé v historii okřikla Hermionu v knihovně.
" Šaty už mám. Dokonce jsem si jist, že ti padnou. Pojď si je vyzkoušet."
Vzal Hermionu za ruku a společně běželi do komnaty nejvyšší potřeby. Když nechal Hermionu stát a začal třikrát obcházet sem a tam, hleděla na něho lehce zmateně. Ale když se objevily dveře a po příchodu do komnaty spatřila Hermiona ony šaty, zůstala jen bezeslova zírat před sebe.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
" Harry! Jak jsi věděl, že mi budou? Nebo, že se mi budou líbit?"
Červená barva šokovala Hermionu, ale byly tak jednoduché,až byly krásné. Přesně takové, jaké by si sama přála.
" Takže Hermiono Jean Grangerová, půjdeš se mnou na ples?"
" Mohla bych ti snad teď říci ne? Jasně, že půjdu"
