Láska nezná hranice

3. Kapitola

Pohled Katherine

Dnes jsem měla cvičení. Mým úkolem bylo získat složku. Složku o mém cíli. Byli zde lasery. Měla jsem se přes ně dostat. Všichni mě sledovali. Proskakovala jsem lasery tak aby se mě nedotkli. Dostala jsem se na konec. Dveře s čipem. Přiložila jsem ruku. Paprsek lehké prásk. Je moje. Slyšela jsem potlesk. Dokonce jak někdo řekl že jsem to úplně protančila. Podívala jsem se na Generála. Sledoval mě s úsměvem a hrdostí v očích. "Dokonalá pro tuto misi. Je připravena." Po těchto slovech odešel. Já se i se složkou vydala k sobě. Hned jak se zavřeli dveře jsem začala studovat co je můj cíl vlastně zač.

Jméno: Natalja Aljanovna Romanoff

Narozena: 3.prosince 1984 Sovětský svaz

Výška: 170 cm

Barva očí: Modrá

Barva vlasů: Red-auburn

Výcvik: Black Widow

Popis: Zbraň. Bravurně ovládá řadu bojových umění (aikido, judo, karate, savate a box.) V boji k získání náskoku využívá gymnastiku, její tajnou zbraní Widow Bites (zařízení na zápěstí, které vysílá elektrický výboj.) Nejlepší špionka, po zradě KGB se stala agentkou S.H.I.E.L.D. a částečně Avengers. Nemilosrdná, výkonná a výjimečně zručná vhání strach do svých nepřátel. Bojové schopnosti umocňuje sérum, které je při výcviku používáno Super-Soldier. 

Četla jsem podrobnosti o agentce, O agentce, kterou mám zabít. Jenže něco ve mně mi říkalo, že ji nezabiju. Že to nezvládnu. Nevím, jak vypadá. Ale moje srdce divně tluče, když někdo zmíní její jméno.

Odešla jsem z pokoje do tréninkové místnosti. "Joshuo? Potřebuji někoho, kdo semnou bude bojovat, prosím." Joshua kývl. Během pár minut přišlo šest dívek a šest mužů. Zabralo mi opravdu minimum času je překonat. Ani jsem se nezapotila. Ach jo. "Je připravena?" Generál.  

Dva dny do útoku. Věděla jsem, že budou mít trénink. Ideální šance na to zaútočit. Ale co když to nezvládnu. Ukazovali mi, kdo vše by tam měl být. Iroman, Capitán Amerika, ten otravný pavouk Spiderman. Ovšem ani jeden z nich mě nezaujal. Jako první mou pozornost upoutala žena. Wanda Maximoff, proč vypadám jako ona? Přeci ne to není možné. Moje rodina je po smrti. Tedy Hydra je moje rodina. Jako poslední mi ukázali můj cíl. Je nádherná! Krom jména jsem už znala i její tvář. Jak tě mám zabít? 

Vydali jsme se s mým teamem na místo. Je to odsud pak blíže. Věděla jsem, že chodí běhat. Znala jsem její harmonogram. Vydala jsem se do parku. Věděla jsem, že tudy poběží. Chtěla jsem ji vidět. Byla jsem opřená o strom. Měla sluchátka v uších. Doběhla a začala se protahovat. Je tak nádherná. Nemysli na to. Máš ji zabít. Začala jsem odcházet. "Katherine?" Otočila jsem se. Jak zná moje jméno? Trochu mě to vyvedlo z míry. Ale i přesto jsem odpověděla. "Asi jste si mě s někým spletla slečno." Otočila jsem se k ní zády a chtěla odejít. V tom mě ale tentokrát zastavila její ruka. Chytla mě za zápěstí. "Ne. Nespletla. Jsi Katherine. Moje Katherine." Přiblížila se ke mně ještě blíž. Druhou ruku mi položila na tvář. "Chyběla jsi mi." Zašeptala. Okamžitě jsem se ji vyškubla. "Ne!" Řekla jsem a rozeběhla se pryč.  

Jak je tohle možné. Jak to že mě zná? Lehla jsem si do své postele. Já nedokážu to. Vím, že j nedokážu zabít. Ty oči, rty. Jak asi chutnají? Proč prostě nemůžeme být normální. Jsi můj nepřítel. Proč jsi musela zradit Generála? S myšlenkou na nádhernou agentku jsem usnula.