Láska nezná hranice

9.Kapitola

Pohled Katherine

V sobotu večer jsme si s holkami udělali party. Pili jsme a zpívali. "Jeee čau ségra." Držela Yelena telefon. Přes face-time volala s Nat. Já a Kate jsme se začali smát. "Ahooj Natty." Naklonila jsem přes Yelenu. A hned zamnou Kate. "Čau švagrová." Zasmála se. "Vy pijete?" Asi to neměla být ani otázka. "Nee my. To je moje oblíbená." Chytla jsem Kate a začala zpívat.

"This is my kiss goodbye
You can stand alone and watch me fly
'Cause nothing's keeping me down
Gonna let it all out
Come on and say right now, right now, right now
This is my big "Hello"
'Cause I'm here and never letting go
I can finally see
It's not just a dream
When you set it all free, all free, all free?"

S Kate jsme zpívali. Spíše křičeli a celou chatu. "Takže jste pili." Ozvalo se z telefonu. "My? Nee. Jak tě tohle napadlo." Začala jsem se smát. "Ty a Kate zpíváte. Ty nikdy nezpíváš, pokud nepiješ." Sakra zná mě! "To není pravda!" Zvedla obočí. "Jistě. Katherine? Kde jsi? Přijedu si pro tebe." Ha si myslí. "Dobrý pokus. Ale já se s tebou nebavím." Zamračila jsem se. "Lásko, teď semnou mluvíš." Zasmála se. "Neříkej mi tak." Odfrkla jsem si. Nečekala jsem další odpověď a típla to.

"Jsi v pořádku?" Zeptala se mě Kate. "Mmm. Asi jsem byla zlá. Neměla jsem ji to típnout. Zněla tak smutně." Yelena zvedla svoje obočí. "Co máš v plánu?" Zeptala se mě podezřele. Mykla jsem rameny. "Pošlu ji adresu." Zamumlala jsem. "NEEE!" Zakřičeli obě. "Katherine, jsi opilá. Když ji budeš ráno chtít poslat. Nebudeme ti bránit ano?" Kývla jsem.  "Zahrajeme si nějakou hru." Zeptala se  Yelena "Jakou?"  Zeptala jsem se ji podezřívavě. "Nikdy jsem?" Vyhrkla Kate, "NE." Zasmála jsem se. Bůh ví, co bych na sebe řekla. "Flašku?" Zeptala se Yelena. "Jsme tři." Konstatovala jsem.  "Jedeme do klubu?" Řekla jsem já. "Teď?" Zeptala se Kate. "Pravda." Kývla jsem. "Nechtěli jsme hrát hru?" Zeptala se Kate. "Jdeme spát?" Vyhrkla Yelena. Mykla jsem ramenem. "Proč ne."

Ráno mě vzbudil zvonící telefon. "Kdo má tu drzost?" Zamumlala jsem. A natáhla jsem se pro telefon.  "Kdo jsi a jak se opovažuješ mi volat. Však je strašně brzy." Podívala jsem se na hodiny. Hups. Tak ne ráno, ale odpoledne. Ozval se smích. "Princezno je půl paté odpoledne." Ten hlas jsem poznala hned. Natasha. "Nat. Bolí mě hlava." Zakňučela jsem. "Neměla jsi tolik pít." Znovu se zasmála. "Nedělej si ze mě srandu. Pomoc mi!" Zamumlala jsem. "To mi musíš říct kde jsi." Ha ani omylem. "Vrátím se brzy Nat. Pa." Položila jsem ji to zas a znova.

Dnes je neděle. "Máme všechno?" Zeptala jsem se holek. "Jsi připravena?" Zeptala se mě Kate. "Miluju jí. Nechci už utíkat." Yelena chápavě kývla. Cesta byla dlouhá. Holky jeli jedním autem a já druhým. Blížila jsem se k AT. "Jsem doma." Řekla jsem. Její kroky byli opatrný. Na nic jsem nečekala. Schovala jsem se jí do náruče. "Omlouvám se." Zašeptala mi do vlasů. Následně mi vtiskla polibek. "Také se omlouvám. Měla jsem tě vyslechnout." Podívala jsem se ji do očí. "Nic se neděje. Jsi tu. To je důležité." Schovala si m zpátky do objetí. "Nat. Miluju tě." Zamumlala jsem. Vzápětí jsem ztuhla. "Ehm J-Já." Koktala jsem. Pousmála se a zvedla obočí. Vážně se baví? "Bavíš se?" Snažila jsem se znít naštvaně. Začala se smát. To nemyslí vážně. "Kdyby ses viděla krásko." Chytla mě za boky. "Taky tě miluju." Zašeptala mi blízko rtů. Které následně spojila se svými. "No konečně!" Slyšela jsem hlas Yeleny. Zvedla jsem prostředníček. A nenechala se dál rušit.

Seděla jsem u Nat v náruči. "Nat. Musím zajít za mamkou." Kývla mi. "Najdeš ji v kuchyni." Pousmála jsem se jak jinak. "Mami?" Nakoukla jsem do kuchyně. "Ano zlato?" Posadila jsem se naproti mamce. "Já potřebuji s tebou mluvit." Byla jsem nervózní. "Dobře. Děje se něco?" Zeptala se. "Ehm no já." Začala se smát. To mi moc nepomohlo. "Ty, co zlatíčko." Mnula jsem si ruce. "Zamilovala jsem se." Zamumlala jsem se skloněnou hlavou. "Nech mě hádat. Je to Nat." Prudce jsem zvedla hlavu. Jak? "Jak to víš?" Dívala jsem se na ní. "Jsi moje dcera.  a vidím, jak na ní koukáš. Jen asi by ti měla něco říct." Dobře. "Takže ti to nevadí?" Došla ke mně. "Ne pokud ti, ale ublíží zabiju ji." Pousmála jsem se. "Díky mami." Vtiskla mi pusu do vlasů.