Láska nezná hranice

11. Kapitola

Pohled Katherine

Zavřel za námi dveře a čekal. "Viděla jsem, jak vychází z jejího pokoje." Zvedl obočí. "Kath? Kdy přesně jsi ho viděla vycházet?" Zeptal se. Jsem ráda že jsem ani nemusela vysvětlovat oč jde. "Ráno předtím, než jsme se sešli. Chtěla jsem sní mluvit. Proč?" Peter se na mě udiveně podíval. "Vydrž!" Vstal a odešel. On odešel! Okay. Zamumlala jsem si pro sebe. Mohlo to být deset minut. Peter vešel do pokoje. "Nemohla sním být." Bylo první, co na mě vybalil. "Co? Jak to můžeš vědět." Plesk se do čela. "Protože kdybys dávala včera pozor. Jak si tvrdila že jsi dávala. Tak bys věděla že byla s Kate a Yelenou na obhlídce celou noc skoro." O čem to mluví?  "Fajn tak jsem pozor nedávala. Ale jak my vysvětlíš že z jejího pokoje šli zvuky. A ráno vycházel Steve?" "Protože asi chtěl, aby sis to myslela. Hele ty jsi tady přes čtení myšlenek. Mimochodem byl tam, ale s někým jiným." Přimhouřila jsem oči. "S kým?" Ptala jsem se. "To ti povím až zajdeš za Nat." Fajn. "Fajn." Zamručela jsem a vydala se hledat Nat.

Našla jsem ji v tělocvičně. "Nat? Můžeme si promluvit?" Zeptala jsem se. "Teď ne Katherine."  Ani se na mě nepodívala. Pokračovala v souboji se Stevem. "Nat." Ani mě to nenechala doříct. "Řekla jsem teď ne Katherine." To už na mě vykřikla. Škubla jsem lehce sebou. Do očí se mi nahrnuli slzy. "Dobře." Šeptla jsem a odešla.  Vrátila jsem se za Peterem. A jen co mě viděl tak pochopil. Vzal mě do objetí. "Jdeme?" Zeptal se mě Peter. "Kam?" "Uvidíš. Tak jdeme." Došli jsme na zahradu. "Co tu budeme dělat?" "Chci odvetu v basketu." Zazubil se na mě. Zasmála jsem se. "Fajn jdeme na to."

"Yeees. Anooo. Vyhrál jsem!" Poskakoval kolem mě Peter. Začala jsem se smát. "Ty sis něco dal a nerozdělil ses. Nebo?" Vyplázl na mě jazyk. "Jak malý."  Z našeho smíchu nás vyrušil příchod agentky Hill. "Ahoj. Oficiálně nás ještě nepředstavily. Jsem Maria Hill. Ty budeš Katherine Maximoff. Dcera Wandy.  A ty Peter Parker. Spiderman." Přijala jsem její ruku. "Ano. Jsem Katherine. Tohle pako je Peter. Těší nás." Zazubila jsem se. "Párkrát jsem tě tu viděla. A teď proč jsem přišla. Nechtěla bys zajít na večeři?" Pousmála se. Byla krásná to ano, ale Natasha je. "No to teda nechtěla." Všude. Otočili jsme se. "Nevzpomínám si, že bych se ptala vás. Agentko Romanoff." Nat úplně zrudla. Okamžitě jsem ji dala ruku na hruď. Koukala na Mariu vražedným pohledem. "Hey." Šeptla jsem. Podívala se na mě. Její obličej hned povolil. Pohladila jsem ji po tváři. "V pohodě?" Zavřela oči a svou tvář zavrtala do mé ruky. "Proč nechceš abych šla?" Zašeptala jsem tak ať to slyší jen ona. "Protože." Nevěděla, jak pokračovat.  To jsem si mohla myslet. Ustoupila jsem o krok a otočila se zpátky. "Někdy můžeme." Kývla jsem na návrh Marii. "Uvidíme se." Mrkla na mě a odešla.

Je to pár dnů, co mě Maria pozvala ven. Nat se mi zas začala vyhýbat. Vydala jsem se do fitness. Hned jak jsem otevřela dveře jsem si nadávala, že jsem přišla. Byla tu Nat. Měla na sobě jen podprsenku a legíny. Proč mi to děláš! A taky tu byla Maria. "Hey Kath nechceš si procvičit boj?" Zeptala se Maria hned jak mě viděla. "Jasně proč ne." Nat se na mě za celou dobu ani nepodívala. "To není špatné." Není špatné. Chce víc? Usmála jsem se a pokračovala v boji. Všimla jsem si, že nás pozoruje Nat. Nějakým způsobem jsem chtěla, aby na mě byla pyšná. Vydýchávali jsme souboj. "Nat jsi ready?" Ozval se hlas Steva. Podívala jsem se jejich směrem, a to byla chyba. "Budeme pokračovat?" Zeptala se Maria. Zrovna v moment, co Steve políbil Nat.  Měla jsem oči zalité slzami. "Promiň." Vstala jsem a odešla jsem. Teď už vím na sto procent, že jedu do Evropy. Už mě tu nic nedrží.

Připravovala jsem se na odjezd do Evropy. Stejně tak Peter. Natasha, Yelena ani Kate tu nebyli. O to snazší to bylo. Byla jsem nervózní. Už jen tři dny tady. Dnes Tony pořádá rozlučkovou party. Nikdo až na mamku a Tonyho nevěděl že jedeme. Oba slíbili že to nikomu nepoví. Natasha se dnes vrací. Ale jen na dva dny. Ovšem nikomu nepřijde divné, že je party. Tony je pořádá rád. Tony chtěl na party všechny. Proto se vrací. Nevím, jestli ji chci vidět nebo ne. Cítila jsem tlak na hrudi. Věděla jsem, že odjedu na rok. Co vše se může stát?