Pro tebe cokoliv / Snarry

8. Čekání

,,Proč se se mnou bavíš, Pottere?" Pronesl najednou Draco. Seděli u jezera a házeli do něj kamínky. ,,Protože jsem to Severusovi slíbil..." Draco si odfrkl. ,,Co všechno ti řekl?" Harry přestal s házením a podíval se na Draca. ,,Všechno..." Draco zakroutil hlavou. ,,Ach jo..." Harry se usmál. ,,Hele, to nevadí, ber to tak, že ti vlastně zachránil život. Merlinví, co by se stalo, kdyby ti to Veritaserum nedal... přijal bys to a mohl bys zemřít lusknutím prstu. Takhle jsi alespoň naživu a dostal jsi druhou šanci, tu většina lidí nedostane." Draco přikývl a usmál se. ,,Asi máš pravdu... no a co ty a Severus? Jak to mezi vámi je?" Harry se zasmál. ,,Našel mě v učebně, když jsem měl stav úzkosti, ptal se, co se se mnou děje... věděl jsem, že musím umřít, aby se dal Voldemort porazit... také jsem měl samý noční můry... řekl, že mě bude po večerech znovu učit nitrobranu... první večer jsme našli knihu o tom, co to je a zjistili jsme, že mě někdo musí zabít... druhý den sehnal kámen vzkříšení a třetí den mě zabil... asi bys to neřekl, ale byl vyděšený, když jsem se probral... když jsem ještě nevěděl, že jsem naživu, potkal jsem mámu... ta o něm začala mluvit a řekla mi, že je pro mě ten pravý... to jsem mu ale neřekl... šli jsme k němu, jenže si ho zavolal Voldemort, pak přišel a já se o něj staral... poprosil mě, abych tam zůstal, tak jsem tam přespal v křesle... potom jsem si začal všímat, že je poněkud atraktivní... včera mi řekl, jak už se nemůžeme vídat, protože se bojí, že by se do mě zamiloval... já ho na to konto políbil a on se vyděsil a řekl, že potřebuje čas..." Draco seděl s pusou otevřenou dokořán. ,,No ty vole, tys políbil Severuse?" Harry přikývl a zčervenaly mu tváře. ,,To tě musí mít vážně rád, když tě neproklel." Řekl uznale Draco. ,,Nechápu, proč jsem ti to řekl." Plácl se Harry do čela. ,,Protože jsem tak okouzlující, že moje přítomnost na tebe působí jako Veritaserum." Harry se uchechtl. ,,Fakt nejsem na blonďáky." Draco protočil očima. ,,No jo, ty radši černovlasý, zapšklý profesory." Harry mu vrazil pěstí do ramene a zasmál se. ,,Opovaž se to někomu říct... i kdyby to nemělo být kvůli mně, ale kvůli němu."

Přišel čas večeře a Harry věděl, že bude muset vidět Snapea. Nesetkali se ani na snídani a ani na obědě. Bylo to zvláštní, jakoby se mu vyhýbal, ale on mu to nezazlýval. Zachoval se absolutně nevhodně a nejspíš se mu půjde omluvit. ,,Co je Pottere, vypadáš jak kdyby ti zabili křečka." Harry se ironicky usmál. ,,Víš co mi je, tak mě nech." Draco se zašklebil. ,,On potřebuje čas, neboj, pak za tebou sám přijde a omluví se ti." Harry přikývl a otočil se ke vchodu právě včas, protože vcházel ten, na něhož čekal. Jejich oči se střetly a Harry v těch černých poznal smutek. Pousmál se a muž se odvrátil. Prošel kolem nich a sedl si ke stolu. ,,Míň nápadný být nemůžeš." Harry protočil očima.
V půlce večeře se Snape zničehonic chytil za levé předloktí a odešel východem pro profesory. Harry se zvedl a šel k němu do komnat. ,,Kam jdeš?" Volal na něj Draco ale on mu neodpovídal.Doběhl do sklepení, ale ať klepal jak klepal, nikdo mu neotevřel. ,,Dobby!" Zvolal a objevil se domácí skřítek. ,,Harry Pottere, co se děje?" Harry se podíval do obřích očí svobodného skřítka. ,,Dostaň mě dovnitř, Dobby, profesor Snape je v nebezpečí." Dobby neodmlouval, dotkl se Harryho a přemístil je dovnitř Severusova obýváku. ,,Děkuji Dobby, můžeš jít." Harry se rozběhl do laboratoře a vzal potřebné lektvary, které položil na stůl do obýváku a posadil se na pohovku.

,,Můj pane." Severus opět klečel před Voldemortem a bál se, co bude následovat. ,,Draco byl přeřazen do Nebelvíru, můžeš mi vysvětlit, jak je to možné?" Snape používal nitrobranu tak moc, jak byl schopen. ,,Nebyl jsem u toho pane, má to na svědomí Brumbál." Voldemort přišel blíž k němu a vrazil mu facku. ,,Byl jsi jeho kolejní ředitel! Měl jsi ho udržet ve Zmijozelu!" Zakřičel a Severus už věděl, co přijde. ,,Crucio!" Svalil se na zem a snažil se nekřičet. Harry...

V krbu se objevily zelené plameny a v nich stál Severus. ,,Seve..." Harry vstal a šel ho podepřít. Vypadal hůř než minule. ,,Co ti to ten sráč udělal..." Odvedl ho do ložnice a zase přiběhl pro lektvary. ,,Harry..." Harry mu podepřel hlavu rukou a pomohl mu vypít lektvary. ,,Teď se prospi, já už půjdu." Usmál se Harry a zvedl se. ,,Zůstaň tady se mnou, prosím..." Harry se smutně usmál. ,,Dobře, lehnu si na gauč..." Už bral peřinu a polštář, když Severus znovu promluvil. ,,Ne... prosím... zůstaň tady..." Harry si sundal džíny a lehl si vedle Severuse do postele. ,,Jsi v bezpečí, neboj se, tady ti nic neudělá." Snape nepatrně přikývl a po chvilce usnul.

Harry se vzbudil uprostřed noci. ,,Ne...ne... nechci... ughm... zrůda..." Severus vedle něj mluvil ze spaní a vrtěl se. Byl zpocený. ,,Seve... Seve..." Harry ho vzal za rameno a snažil se ho probudit. ,,Ne... promiň... pomohl..." Harry s ním znovu zalomcoval. ,,Seve..." Snape otevřel oči. ,,Co se děje!?" Byl vyděšený. ,,Asi jsi měl noční můru a přijde mi, že máš horečku." Severus se posadil. ,,Jsem zpocený." Harry přikývl. ,,Jestli chceš, zajdi si do sprchy, přinesu ti lektvar proti horečce, máš ho, že jo? A udělám ti čaj." Severus přikývl a odšoural se do koupelny. Harry šel do laboratoře a hledal lektvar proti horečce, až ho nakonec našel. Zkusil najít kuchyni, tu našel a dokonce tam byla i varná konvice. Postavil na čaj a snažil se najít, jestli nějaký nemá. Ve sklenici měl bylinkovou směs a vedle ní čajové sítko. Trochu směsi do něj dal a zalil to teplou vodou. Vrátil se a čekal, až se Severus vrátí. Po chvilce přišel s ručníkem, omotaným kolem pasu. ,,Jdu si jen pro pyžamo." Reagoval na Harryho překvapený pohled. Po chvíli se vrátil už v pyžamu a zalezl si pod deku. ,,Počkej, Seve, ten čaj." Usmál se Harry a podal mu hrnek. ,,Ten hrnek je moc těžký, za chvíli mi nejspíš spadne." Harry ho převzal zpátky. ,,Tak já ti pomůžu." Snape pomalu přikývl. ,,Opatrně, je to horké."

Ráno se probudil vedle poklidně oddechujícího Snapea. Natáhl se pro hůlku a vykouzlil tempus. Bylo jedenáct. On zaspal! Rychle se vymrštil z postele a hledal kalhoty. Už je sbíral ze země, když z obýváku uslyšel hlas. ,,Severusi?" Vyděsil se, rychle si vlezl pod postel a kalhoty stáhl sebou. V ten moment do ložnice vkročil Albus Brumbál. Podíval se na noční stolek, na který položil hůlku, v duchu se proklínal a doufal, že si toho nevšimne. ,,Severusi!" Harry cítil, jak se prohla postel, když se Severus vylekaně posadil. ,,Proč nejsi na hodinách? Dívka ze čtvrtého ročníku z Havraspáru si byla stěžovat, že jsi dvě hodiny v kuse chyběl." Snape zavrtěl hlavou. ,,Včera si mě zavolal Pán Zla a dal mi dost jasně najevo, že se mu nelíbí přeřazení pana Malfoye do Nebelvíru." Harry se modlil., aby Brumbál necítli jeho magii. ,,Proč jsi mi to nepřišel oznámit?" Harry věděl, že se Severus cítí nekomfortně. ,,Není mi dobře doteď. Neměl jsem na to sílu." Nevědel, co se tam děje a jak se muži tváří, ale na tom tolik nezáleželo. ,,Tak dnes zůstaň tady, pokud chceš." Harry se snažil nedýchat nahlas, bál se, že bude prozrazen. ,,Dobře, děkuji." Harry slyšel, jak se kroky vzdalují a nakonec slyšel i letax. Usoudil, že už je v bezpečí a tak asi po minutě vylezl. ,,Tohle bylo fakt těsně." Snape se na něj otočil. ,,Určitě věděl, že tu jsi, musel cítit tvou magii." Harry přikývl. ,,Zůstanu tu s tebou, lež, přinesu ti čaj." Severus zavrtěl hlavou. ,,Ne, to nepřipadá v úvahu!" Harry se zasmál. ,,Už mám jen tři hodiny, nemá to smysl, Seve." Snape se zamračil, ale nakonec přikývl.

16.9.1996

Jak se o mě
může starat
a přitom mě
neovládat?

S.T.S