6. Pocity? Odmítám.

267 18 5
                                    

,,Přišel ses mi taky vysmát, Pottere?! Nadávat mi, že jsem zmijozelská krysa?!" Řekl Draco, když si ho všiml. ,,Vlastně jsem přišel za tebou, ale smát se ti nehodlám." Draco se posadil do tureckého sedu. ,,Takže mě rovnou prokleješ? Bezva, alespoň mě ušetříš těch blbejch keců okolo." Harry protočil očima a posadil se Dracovi naproti. ,,Hele, vím, že fakt nejsme kamarádi, ale chci říct, že pokud jsi souhlasil, že přestoupíš do Nebelvíru, dochází mi, že je něco fakt špatně. Kdyby ti nešlo o život, tak bys nesouhlasil." Blonďák trochu zbledl. ,,Do toho ti nic není Pottere!" Procedil mezi zuby. ,,Chci ti jenom pomoct, Malfoy. Kdybys potřeboval někoho s kým si promluvit, jsem tady a nehodlám se ti smát nebo něco na ten způsob." Draco ho ignoroval a tak se zvedl a zamířil do koupelny.

Když se vrátil, byli tam už téměř všichni a chystali se spát. Malfoy měl na své posteli zatažené závěsy. Harry si lehl, také zatáhl závěsy a usnul.

Byl na ministerstvu. Tentokrát to ale bylo jiné. Bojoval s nějakým smrtijedem. Nebo si to alespoň myslel. Jediný kdo útočil byl Harry a smrtijed se jen bránil. ,,Avada Kedavra!" Zakřičel a z jeho hůlky vyletěl zelený záblesk. Smrtijed se svezl k zemi. Najednou neměl masku. Byl to Snape. ,,Já jsem ti věřil, Harry. Věřil jsem ti, že mi neublížíš." Umíral. Harry k němu doběhl a klekl si. ,,Ne! Já nechtěl!" Brečel, ale Snapeova duše už opouštěla tělo. ,,Zklamal jsi mě, Harry, nenávidím tě."

Probudil se zpocený a vyděšený. Vylezl z postele a popadl neviditelný plášť. Seběhl schody, opustil Nebelvírskou kolej a utíkal, zahalen v neviditelném plášti, až k Severusově komnatě. Klepal jako by šlo o život. O minutu později mu přišel otevřít rozespalý, rozcuchaný Snape. Byl tak mimo, že necítil jeho magii a tak si část pláště sundal. ,,Pottere... to že jsem vám dovolil..." Nedořekl to, protože byl umačkán v objetí. ,,Díky Merlinovi, jsi v pořádku!" Snape ho chytil za zápěstí a odtáhl ho dovnitř. ,,Můžeš mi vysvětlit, proč mě u Salazara budíš v Merlinví kolik hodin ráno?!" Harry sklopil pohled. ,,Měl jsem noční můru, že jsem tě zabil." Snape nadzvedl obočí. ,,Aha, tak vidíš, žiju a teď mě omluv, ale půjdu spát." Harry přikývl. ,,Promiň... já... měl jsem o tebe jen strach." Snape přikývl a zmizel do ložnice. ,,Lehni si na pohovku, nenechám tě chodit po hradě takhle pozdě v noci, a mimochodem, deset bodů z Nebelvíru za vyrušení tvého oblíbeného profesora z klidného spánku." Vynořil se a hodil po Harrym deku a polštář. Harry se zasmál. ,,Dobře, omlouvám se a dobrou noc." Snape už mu neodpověděl a zavřel dveře do ložnice. V krbu praskaly plameny a Harry po chvíli klidně usnul.

,,Harry, vstávej..." Probudil ho dotek na rameni. Vylekal se, když spatřil Snapea, jak se nad ním krčí. ,,Dobré ráno... probouzím se u tebe nějak často." Ušklíbl se. ,,Bohužel." Snape nakrčil nos, ale Harry v jeho očích zahlédl pobavení. ,,Měl bys jít, je půl sedmé, to stíháš, než se většina probudí." Harry přikývl a postavil se. ,,Kam jsem dal plášť?" Zeptal se, když si vzpomněl, jak se sem dostal a kvůli čemu, dokonce mu trochu zčervenaly tváře. ,,Je na křesle." Harry ho popadl a usmál se. ,,Díky." Šel ke dveřím a ještě se otočil. ,,Omlouvám se, že jsem tě probudil, už se to nestane." Snape se pousmál. ,,To nevadí. Měl jsi strach, už ale jdi, nerad bych, aby se někdo dozvěděl, že jsi tu spal. Špatně by se vysvětlovaly důvody... mysleli by si něco jiného." Harry se usmál a přikývl. ,,Dobře, Seve. Tak sí jů lejtr aligejtr." Snape vykulil oči a zkřivil obličej. Harry vyprskl smíchy. ,,Prostě ahoj, uvidíme se později." Zasmál se ještě a odešel na chodbu.

Když doběhl na kolej, všichni ještě spali. Všichni kromě Malfoye. ,,Kdes byl celou noc, Pottere?" Zašeptal, aby navzbudil ostatní a zašklebil se. ,,To není tvoje věc." Draco odvrátil pohled. ,,Jasně že ne... hele, Pottere, dělám to nerad, ale jelikož jsi tu jediný, kdo mě tu nevraždil pohledem, chtěl bych se zeptat, jestli bych s tebou mohl sedět na snídani... a od pondělí i na hodinách..." Harry se ušklíbl. ,,Najednou... ale ano, mohl." Usmál se na něj a Draco protočil očima. ,,To ale neznamená, že jsme přátelé, nenávidím tě furt stejně." Harry se usmál a zamířil do koupelny.

Severus seděl na posteli a v rukou měl polštář, na kterém spal Harry. Zabořil do něj hlavu a nasál jeho vůni. Voněl jako pampelišky a jaro. Severus odtáhl hlavu a usmál se. Rychle se vzpamatoval, vstal a zamířil do koupelny. Stoupl si před zrcadlo a díval se na sebe. ,,Severusi vzpamatuj se. Je mu šestnáct, někdo jako on o tebe nestojí." Promluvil na sebe a sledoval svůj odraz. ,,Nemůžeš se nechat pobláznit každým, komu na tobě záleží." Sklopil hlavu a podíval se na své ruce. Poté ji zase zvedl. ,,Jsi odporný, ošklivý a zlý člověk. Někdo jako je on si zaslouží někoho úplně jiného. Ne takovou lůzu jako jsi ty!" Zakřičel na svůj odraz a rozbrečel se.

Ve Velké síňi bylo pozdvižení. Všichni sledovali Pottera a Malfoye, jak spolu poklidně snídají. Nebavili se. Prohodili jen pár zdvořilých frází, ale seděli daleko od lidí úplně na kraji nebelvírského stolu. Harry sledoval učitelský stůl a překvapilo ho, že tu Severus ještě není. ,,Jak jsi se vyspal první noc v Nebelvíru?" Zeptal se Harry, aby jeho myšlenky směřovaly někam jinam. ,,Nic moc, měl jsem pocit, že když usnu, tak mě někdo prokleje." Harry přikývl. ,,To chápu, ve Zmijozelu bych na tom nebyl o nic lépe." Malfoy se ušklíbl. ,,A jak ses vyspal ty, Pottere?" Harry si vzpomněl na své probuzení. ,,Náhodu celkem dobře... ale to probuzení mohlo být lepší." Malfoy se zamračil. ,,Fuj, nepotřebuji znát tvůj sexuální život!" Harry se zakuckal. ,,To opravdu nehrozí, obzvlášť ne s tím dotyčným, který mě dnes budil... pochybuji, že bych u dotyčné osoby měl nějakou šanci." Kolem něj právě prošel Snape a posadil se k učitelskému stolu. Vypadal naštvaně. Harry se na něj usmál, jak už bylo zvykem, ale on jen odvrátil pohled. Něco se stalo. To bylo jasné. Ale co?

Snape brečel tak dlouho, že už nemohl. Byl na sebe naštvaný, že nechal někoho se dostat tak blízko. Rozhodl se, že to musí utnout. Dnes večer ho uvidí naposledy. Poté už jen na hodinách. Vešel na snídani a všiml si, že Harry a Draco spolu sedí a o něčem mluví. Procházel kolem a zaslechl kousek rozhovoru. ,,...tvůj sexuální život!" Slyšel, jak se Harry zakuckal. ,,To opravdu nehrozí, obzvlášť ne s tím dotyčným, který mě dnes budil..." Snape si nalhával, že ho to nebolelo, ale opak byl pravdou... To bylo další znamení, že to musí utnout dřív než bude pozdě a bude do Harryho beznadějně zamilovaný.

15.9.1996.

Když všímám si tvé křehkosti,
mám strach, že tě zničím.
Tak projev náznak milosti
a zůstaň pro mě ničím.

S.T.S.

Pro tebe cokoliv / SnarryKde žijí příběhy. Začni objevovat