Pro tebe cokoliv / Snarry

14. Spolu

Severus se ocitl v prázdném prostoru. Přesně tak vypadá někdo, kdo je pod kletbou Imperius. ,,Weasley, tohle nejste vy, někdo vás ovládá, musíte se tomu bránit!" Zakřičel do jeho hlavy. Vypadalo to, že se něco děje a cosi ho vyhodilo pryč. Nevnímal to a dostal se zpět. Problikávaly tam vzpomínky a tma. ,,Weasley, bojujte!" Zakřičel a najednou tma zmizela. Podařilo se mu to. Vystoupil z jeho hlavy a pohled na Weasleyho na zemi ho překvapil.

,,Co tu dělám, co se stalo?" Zeptal se a rozhlížel se po ostatních. ,,Byl jsi pod Imperiem..." Promluvil Harry. ,,Cože? Zvedl se na nohy a rozhlédl se po mračící se místnosti plné profesorů. ,,Co jsem udělal?" Opatrně se zeptal. ,,Napadl jste pana Malfoye... použil jste kletbu, kterou používají hlavně Voldemortovi stoupenci." Ron se zachvěl. ,,Ne... je naživu?" Harry zvedl obočí. Snape přikývl. ,,Ano, šel na ošetřovnu... následky nebyly tak vážné, protože pan ředitel zasáhl včas." Odpověděla mu McGonnagalová. ,,Něco se tu děje..." Řekl Harry. ,,Vědí, jak jsme si s Ronem blízcí a málem zabili Draca..." Řekl Harry a podíval se na Severuse. ,,Ha...Pan Potter má pravdu. Není tu pro něj už moc bezpečno." Přitakal Severus a doufal, že si jeho přeřeku zrzavý mladík nevšiml. Ale koutkem oka zahlédl Minervu potlačovat úsměv a zamračil se. ,,Pane Weasley, paní profesorka McGonnagalová vás doprovodí na kolej. Pana Pottera a profesora Snapea poprosím zůstat."

Jakmile Ron s Minervou odešli, Severusovi se v krku sformoval obrovský knedlík. ,,Posaďte se..." Pokynul jim rukou Brumbál, který se mračil. Oba dva se posadili do křesel naproti Brumbálovi a Severus zaťal ruce v pěst. ,,Přišlo mi zvláštní, že jsi ho chtěl tak moc zachránit, Severusi... že jsi ten kámen vzkříšení nechtěl kvůli Lily, ale Harrymu... zprvu mi to nebylo jasné, ale když jsem poté přišel k tobě do komnat, na nočním stolku ležela Harryho hůlka a já cítil jeho magii, spojil jsem si jedna a dva dohromady..." Odmlčel se. ,,Je mi jasné, že mezi vámi něco je..." Dodal po chvíli. Harry se chtěl chopit slova ale Severus promluvil jako první. ,,To je nesmysl!" Zkřížil ruce na prsou. Harry sklopil pohled, Severusova slova se ho dotkla. ,,Profesor Snape má pravdu... nikdy mezi námi nic nebylo a ani nebude..." Vzpřímil pohled a Severus se na něj s údivem podíval. ,,Můžete mi oba přestat lhát? Jsem sice starý, ale hloupý opravdu nejsem." Severus se uvolnil a povzdechl si. ,,Pravda je taková, že jsme opravdu dobří přátelé..." Harry se pousmál a přikývl. ,,Ano... to jsme." Podíval se Severusovi do očí. Brumbál si oba dva prohlédl. Ať už byli přátelé a nebo ne, jejich oči mluvily za vše. Něco k sobě cítlili. ,,Je potřeba to ale udržet v tajnosti... nemůžeme riskovat, že to zjistí někdo z Voldemortových stoupenců... ví o vás někdo?" Harry polkl. ,,Řekl jsem to Dracovi..." Severus se na něj se zvednutým obočím podíval. ,,A ty, Severusi?" Severus otočil hlavu. ,,Minerva to ví..." Harry zalapal po dechu, ale pokusil se uklidnit. ,,Dobře... myslím si, že ani jeden z nich není problém... nemohu vám to zakazovat, ale buďte prosím opatrní, ať na to nikdo nepřijde. Mohlo by vás to oba ohrozit..." Oba dva přikývli. ,,Můžete jít..." Harry už se zvedal, ale Severus ho za ruku stáhl zpět. ,,A co Harryho ochrana?!" Zamračil se. ,,Nic se s tím nedá dělat... věřím, že s tebou a Dracem je v bezpečí." Severus zavrtěl hlavou, jelikož se mu to opravdu nelíbilo. ,,Tak my tedy jdeme." Vstal a Harryho pustil. ,,Počkejte, využijte raději letax, aby vás nikdo dohromady neviděl..."

,,Chápeš to?!" Řekl Severus jakmile vylezli z krbu. ,,On řekne, že jsi v nebezpečí, ale nic proti tomu nedělá?!" Rozhodil rukama. ,,Severusi, uklidni se, přece to není tak hrozný... jen jedna kletba Imperius..." Severus se otočil s blesky v očích. ,,Jedna kletba Imperius, která málem zabila Draca! Kdo bude další? Ty?! Harry, u Salazara, já nehodlám jen tak přihlížet tomu, jak se tě někdo snaží zabít!" Harry k němu přistoupil a položil mu ruce na ramena. ,,Severusi. Dokud je Voldemort naživu, vždy se najde někdo, kdo mě bude chtít zabít a dost možná i potom, co bude poražen, pokud zvítězíme a přežiju to... ale neboj se, vždyť víš, že nejsem snadný terč." Severus se začal pomalu uklidňovat. ,,Omlouvám se... jen... to je jedno..." Harry se smutně usmál. ,,Přede mnou se nemusíš bát projevit emoce... opravdu." Severus se usmál. ,,Já vím..." Harry přikývl a posadil se na pohovku. ,,Zajímala by mě ale jedna věc, proč jsi to řekl McGonnagalový?" Zasmál se a zaklonil hlavu. Severus se posadil vedle něj. ,,Můžu se tě ptát na to samé, co se týče Draca." Harry se zasmál a zavrtěl hlavou. ,,Ale Draco není ředitel tvé koleje!" Severusův levý koutek se zvedl. ,,No, to sice není, ale je to můj kmotřenec!" Zasmál se nazpět. ,,Tak jsme si kvit." Severus přikývl a usmál se. ,,Nemáš hlad?" Harry se zamyslel. ,,Trochu." Přikývl nakonec. ,,Tak pojď, uděláme omeletu." Harry se zazubil a vydal se za ním do kuchyně.

Od Severuse mířil rovnou na ošetřovnu, aby zjistil, jak je na tom Draco. Trochu si vyčítal i to, že za ním nepřišel hned poté, co vše vyřešili u Brumbála, ale nemohl si pomoct. Přítomnost Severuse Snapea se zdála návyková. Jakmile vstoupil do ošetřovny, překvapením otevřel ústa. Vedle postele seděli Ron s Hermionou, Ron držel Dracovi studený obklad na čele a všichni tři se o něčem v klidu bavili. ,,Ahoj." Pozdravil je Harry a přistoupil k lůžku. ,,Ahoj." Pozdravil ho Ron a smutně se usmál. ,,Dlužím ti omluvu, Harry..." Zvedl se od postele a mokrou žínku nechal Dracovi na čele. Převzala ji Hermiona. ,,Choval jsem se jako debil... mělo mi dojít, že nám nechce ublížit... tak moc jsem se ponořil do nenávisti k němu, že jsem ani nepostřehl, že ta nenávist už není moje vlastní... Zachoval jsem se jako kretén, omlouvám se, kámo... pochopím, když už se mnou nebudeš chtít mít nic společného... " Harry ho beze slov objal. ,,Rone, víš, že tě mám rád, jsi můj nejlepší kámoš, tvou omluvu příjmám." Odtáhl se a usmál se na něj. ,,Asi z vás dostanu cukrovku." Ozval se blonďák z postele. ,,Ještě můžu obejmout i tebe, jestli chceš." Ušklíbl se na něj Harry. Draco se zamračil. ,,To fakt k životu nepotřebuju, Potty." Harry se zasmál. ,,No, ale mě nikdo neobejmul!" Řekla naoko naštvaně Hermiona. Ron k ní přišel. ,,K tvým službám." Rozpřáhl ruce a Hermiona ho se smíchem objala. ,,No tak, Draco, každý občas potřebuje obejmout." Draco protočil očima. ,,Já ne." Harry zavrtěl hlavou. ,,To je blbost, já vás Zmijozely znám! Radši zapírate svoje pocity místo toho, abyste je náhodou dali najevo." Draco si odfrkl. ,,Fajn, tak ať je po tvém. Obejmi mě... ať už mám pokoj." Harry ho objal a do objetí se usmál. Po chvilce se k nim přidali i Ron a Hermiona takže se všichni objímali navzájem. Draco by to sice nahlas nikdy nepřiznal, ale takhle milován se snad nikdy necítil.

25.9.1996

Prý jim náš vztah utají.
Mám pocit, že nás prozradí
srdce tep, jak splašený,
co boří naše zázemí.

S.S.