Naše moc

Kapitola VII.

Jak opat Francesko napsal v emailu, druhého dne po svítání stanul u brány kláštera. 

Abatyše ho vítala a při tom nervózně přešlapovala na místě. Sestry Kateřina a Alžběta stály po jejím boku a uctivě poklonily hlavou. 

"Velmi ráda vás vítám u nás v klášteře, vysoce důstojný pane." začala abatyše. "Vaše návštěva je nám potěšením, avšak nejsem si zcela jistá že byla nutná."

"Odpusťte mou nedostatečnou komunikaci, ctihodná abatyše," odpověděl opat s pokorným úsměvem. "ale naše záležitost se zdá být příliš závažná, takže jsem se odvážil pozvat k vám do kláštera a přivést sebou i návštěvu." 

Vedle opata se objevil muž středního věku s pár šedinami v hnědých ulízaných vlasech. Působil důstojně a jaksi povýšeně.

"Biskup Oldřich." Představil se sám a stoupnul si částečně před opata a nevěnoval druhému muži přílišnou pozornost, vlastně se ani nedíval na sestry a rozhlížel se po okolí, jakoby něco hledal.

Ve církevních kruzích bylo jméno biskup Oldřich známé, jednalo se o významného exorcistu, který se proslavil svými schopnostmi po celém světě.

"Je nám potěšením vás hostit, vaše Excelence." Abatyše uctivě sklopila hlavu.

Biskup však její zdvořilost neopětoval. "Přejděme k věci a nezdržujme se zbytečným tlacháním, kde je to děvče? Rád bych s ním promluvil, než rozhodnu co dál."

"Sestro Kateřino, zaveďte jeho Excelenci za Mary-Ann." Pokynula Abatyše. 

Kateřina přikývla a vyzvala biskupa aby ji následoval. Ten tak beze slov učinil.

"Oslovil jsem biskupa Oldřicha a celkově ho obeznámil se situací, prozatím nepatřil mezi zasvěcené, ale jelikož nás loni opustil jeho milost Baltazar, zdálo se vhodné oslovit někoho s takovými zkušenostmi." Opat zněl až omluvně.

Mezitím sestra Kateřina dovedla biskupa Oldřicha za Mary-Ann.

Mary-Ann stála u okna s dětským obličejem plným nervozity a kapkou strachu. Když uviděla biskupa Oldřicha, zdvihla oči a zmateně se na něj podívala. Biskup se k ní přiblížil a jemně ji položil ruku na rameno.

Sestra Kateřina se postavila vedle dveří a konejšivě se na Mary-Ann usmála.

"Vy jste opat Francesko?" Zeptalo se děvčátko.

"Ne děvče, já jsem biskup Oldřich," Začal biskup. "Rád bych si poslechl o tvém malém nočním dobrodružství, slyšel jsem od opata, že jsi se v noci vydala na výlet a potkala mladíka jménem Samael. Pověz mi o tom víc."

Mary-Ann se na biskupa Oldřicha podívala a začala tiše vyprávět o svém nočním setkání s podivným mladíkem. Biskup naslouchal pozorně a pak jí položil několik otázek.

"Jak vpadali oči toho mladíka? Rudé jako krev?"  

"Ano," Přikývla Mary-Ann. "A-a havraní vlasy."

"Co ti říkal?"

"Oslovil mě banshee. Nabídl mi jablko, jelikož jsem měla hlad, říkal že je to jablko poznání ale vmýšlel si. Pak mi řekl, že mi pomůže najít cestu domů, ale že budeme muset spolupracovat. Pak mi slíbil že se určitě ještě potkáme."

"Dobře, takže ti neublížil?"

"Ne pane, byl hodný." Mary-Ann zavrtěla hlavou a obhajovala Samaela.

Biskup něco zamručel a přikývl.

"Víš kdo je satan?" Zeptal se biskup Oldřich.

Mary-Ann zamrkala a přemýšlela. "Satan je démon, nepřítel Boží, síla zla. Je to anděl který chtěl svrhnout boha, ale neuspěl a stal se padlým andělem."

"Správně, Mary-Ann," pokýval biskup pochvalně hlavou. "Satan je mocný nepřítel a je třeba být opatrní, když se s ním setkáváme. Podej mi levou ruku." Dívka tak učinila a biskup poukázal na její tetování. "Tenhle malinkatý symbol tě pojí se satanem." 

Dívka se při těch slovech zatřásla a srdce jí sevřel strach. Co to ten muž říkal? Byla spojená s Luciferem?

Biskup si její reakce nevšímal a pokračoval ve své promluvě: "Nevíme co to dokáže, ale věřím že díky tomu, když budeš na straně dobra dokážeš porazit zlo, věřím že jednou dokážeš zničit satana a s ním i celé peklo, pokud mi dovolíš tě správně vést." 

Cože to? Má svrhnout peklo? A zabít Lucifera? Jak?

"Dovolíš mi tě vést a cvičit v boji, aby jsi se mohla bránit proti silám zla, které tě chtějí?" Pokračoval biskup.

Které ji chtějí? Pronásledují ji nějaké temné síly? Bude se muset bránit?

"Tak co děvče?" Zeptal se biskup.

"A-ano" Zakoktala zmatené dívka.

"Výborně, už jsi četla Bibli?" Pokračoval v dotazování biskup.

Ještě chvíli dívence pokládal otázky a nevšímal si pobledlé sestry Kateřiny stojící u dveří a pozorující je.