POGUES FOR LIFE •JJ Maybank •

Kapitola 15.

Nasedla jsem do Twinkie a všechny pozdravila.

,,Čaute."

,,Ahoj Kath, tvá máma asi není ráda, že se s námi bavíš, že?" Pozdravil mě Pope. Od JJe se mi nedostala odpověď, jen se na mě díval.

,,To přejde. Bude to muset přijmout, protože vás v tom nenechám." Ujistila jsem ho.

,,Pár lidem by to nevadilo, kdyby si nás v tom nechala." Řekl JJ.

,,Neslyšela jsem, že by se tě někdo na něco ptal JJi, tak sklapni." Odpálkovala jsem ho a on opravdu sklapl. Něco bylo jinak. Od toho incidentu na zahradě u Chateau, jak jsme se hádali a on řekl, že nemám páru, co s ním dělám, byl klidnější. Sice pořád rýpal, ale už ne tak moc.

,,Kie je ve Wrecku, snad to nebude jako s tvojí mámou a rodiče ji pustí." Modlil se John B.

***

,,Řekla, že nepůjde." Oznámil nám Pope, který pro Kie šel, protože její rodiče ho snáší asi nejlépe.

,,Proč ne? Co jsi jí udělal, Johne B?" Zeptal se JJ.

,,Já pro ni zajdu. Vysvětlím jí to, Johne B." Nabídla jsem se a John B přikývl.

,,Díky." Poděkoval mi.

,,Pochybuju, že budeš úspěšná, princezno!" Křikl za mnou JJ, když jsem vcházela do restaurace, kterou vlastnili rodiče od Kie.

,,Co tu děláš, už jsem řekla, že nejdu." Prskla po mně Kie.

,,John B má stopu, která vede k jeho tátovi." Vysvětlila jsem.

,,Zase si něco domýšlí?"

,,Hele Kie, musíš ho pochopit, je pro něj těžké se s tím vyrovnat, když se s tátou ani neměl šanci rozloučit. Jsi jeho nejlepší kamarádka, potřebuje tě. Řekl mi, co se mezi vámi včera stalo a mrzí ho to, nechtěl, aby si byla zmatená nebo něco takového. Prosím Kie, vím, že nejsme kamarádky, ale tady nejde o nás, ale o něho." Přemlouvala jsem ji.

,,Fajn! Chápu to. Pojďme." Dokázala jsem to.

Vyšly jsme z Wrecku a JJovi spadla brada. Opravdu nečekal, že ji dokážu přemluvit.

,,JJ, vypadni. Sedíš mi na místě." Vyhodila ho Kie ze sedadla spolujezdce. JJ bez jakéhokoli odporu vystoupil a sedl si dozadu zamnou a Popem.

,,Můžu se teďka uvolnit?" Zeptal se JJ, když jsme byli na cestě bůh ví kde, protože nám John B zatím nic neřekl. JJovi nikdo neodpověděl, protože by naše odpověď stejně byla zbytečná.

,,Pope, chceš taky?" Nabídl Popovi jointa.

,,Držím si čistou mysl, pamatuješ?"

,,Jasně. Tebe se ani ptát nebudu princezno." Směroval konverzaci ke mně.

,,Ani o to nestojím." Řekla jsem s ironickým výrazem ve tváři.

,,Vím, že jsem se s tím majákem i se vším dalším okolo mýlil, ale v jednom mám pravdu, dobře? Táta se mi snaží něco říct." Ozval se najednou John B s účelem, utnout přicházející přestřelku mezi mnou a JJem.

,,A řekneš už nám konečně, kam vlastně jedeme?" Zeptala jsem se ho.

,,Celou dobu jsem si myslel, že Redfield je místo, ale místo to není. Je to člověk." Mluvil John B v hádankách.

,,Takže jedeme k někomu domů, kdo se jmenuje Redfield?" Zeptala jsem se pro ujasnění mé minulé otázky.

,,Tak něco." Odpověděl prostě John B.