Kapitola 7.

93 3 0
                                    

Katherine's POV

Seděla jsem na posteli a nechala slzy, ať mi stékají dál po tváři. Měla jsem jít v plánu spát, vyspat se z toho hnusného pocitu využívání, ale uslyšela jsem klepání na okno. Prosím, ať to není Rafe. Prosím. Otřela jsem si rychle obličej a přešla k oknu. Bůh mě vyslyšel. Byl to John B. Potichu jsem otevřela okno a nechala ho jít dál.

,,Kath neuvěříš co-. Počkej, ty si brečela?" Chtěl něco říct, ale zarazil se. Brečela jsem celkem dlouho, takže není divu, že to poznal. Musela jsem mít červené a oteklé oči.

,,To je jedno. Povídej, co jsi chtěl?" Pobídla jsem ho a sedla si na postel.

,,Ne, dokud mi neřekneš, proč jsi brečela." Odporoval. Věděla jsem, že nemám důvod mu lhát, tak jsem řekla pravdu.

,,Byl tady Rafe a-a.." Začala jsem vzlykat. Sedl si vedle mě a přitáhl si mě do objetí. Neskutečně mě to uklidnilo.

,,A?" Pobídl mě abych pokračovala. Zhluboka jsem se nadechla a mluvila dál.

,,Přišel tady a ptal se mě na tu párty, proč jsem jednoho z vás bránila a pak... Spali jsme spolu a on pak prostě odešel a nechal mě tu jako hračku, která ho přestala bavit." Měla jsem slzy v očích.

,,Jsem tak blbá, že jsem ho nechala to udělat." Proklínala jsem se.

,,Ne Kath, nejsi blbá. Jen tvé city ti zatemňují úsudek a za to ty nemůžeš. Chová se jak bastard." Uklidňoval mě.

,,Teď už je to jedno. Co jsi mi přišel říct?" Odešla jsem od tématu.

,,No jo. Kath, víš, jak jsme našli ten klíč a patřil Scooterovi?"

,,Jo, vím. A co s tím?" Nechápala jsem.

,,Když jsem se vrátil do Chateau, mé chatky, kde bydlím. Přiběhl za náma Pope, že mu volal táta... Kath, našli tělo Scootera. Vyplavilo ho moře po tom hurikánu." Brada mi spadla. Co to přávě řekl?

,,Počkej, počkej. To známená... Že v noci, když byl hurikán, byl na moři. Pravděpodobně s Grady-White." Domyslela jsem si.

,,Přesně tak."

,,Neměli bychom to ohlásit? Že jsme našli jeho loď?" Zeptala jsem se.

,,Ne, to nemůžem. Nějak by došli k tomu, že jsme se vloupali do toho motelu." Vyvrátil mi nápad.

,,Ale přemýšlej. Není možné jen tak vzít peníze na novou Grady-White. Takže v čem by mohl být namočený?" Přemýšlel.

,,Pašování." Odpověděla jsem skoro bleskově.

,,To je ono! Určitě to je pašerák a vsadím se, že v té lodi musela zůstat hromada kontrabandu."

,,Takže co navrhuješ?" Zeptala jsem se.

,,Zítra mám práci na lodi od Cameronů. Mají tam potápěčské vybavení. Vypůjčíme si ho a potopíme se tam znovu. Dost by mi pomohlo z toho vydělat nějaké peníze." Řekl a mě ho začalo být líto. Vím, jaké to je nemít nic. Dost na hovno.

,,Dobře, pomůžu ti. Kde tě mám počkat?" Přikývla jsem.

,,Dáme si sraz u mola, kde jsem dneska nechal loď. V 10 hodin, zvládneš to?" Zeptal se.

,,Jasně, není problém." Odpověděla jsem.

,,A ještě dvě věci."

,,Mluv."

,,Nejspíš už budu muset vzít i ostatní, nebude ti to vadit? Kvůli tomu, jak na tebe reagovali, víš."

,,V pohodě, jsou to tvoji kámoši, nemůžeš je prostě odstřihnout." Ujistila jsem ho.

POGUES FOR LIFE •JJ Maybank •Kde žijí příběhy. Začni objevovat