POGUES FOR LIFE •JJ Maybank •

Kapitola 12.

,,Jakou návštěvu?" Zeptal se JJ a přiběhl k oknu.

,,Lidi, někdo tu je!" Upozornil JJ a všichni stáli v pozoru.

,,Nejsou to oni?" Začala jsem panikařit.

,,To není dobrý, to není vůbec dobrý." Řekl John B.

,,Kath, máš tady tu zbraň?" Zeptal se mě John B.

,,Ne, batoh jsem nechala doma, pořád je v tom batohu." Odpověděla jsem.

,,Jakou zbraň? Ty u sebe nosíš zbraně, Kath?" Zeptal se Pope.

,,Našla jsem ji v tom motelu." Vysvětlila jsem.

,,Ty jsi vzala zbraň z místa činu princezno a neumíš ji nosit s sebou?" Prskl na mě JJ.

,,Jak jsem měla vědět, že ji budeme potřebovat?!" Prskla jsem zpátky na JJe.

,,Kašlete na nějakou zbraň, musíme zmizet, protože oni zbraně určitě mají." Řekl Pope.

,,Johne Routledgi!" Zakřičel jeden z nich.

,,O můj bože, tentokrát opravdu umřeme a jen kvůli nějakému prokletému kompasu!" Šeptal Pope.

,,Hej! Nikdo neumře, jasný? Dej se dohromady." Zatřásl s Popem JJ.

,,Vylez ven, nebo to neskončí dobře!" Křičel druhý chlap.

,,Jsou uvnitř, slyšela jsem otevření dveří." Oznámila jsem.

,,Jak teď vylezeme ven, když jediná cesta ven vede dveřmi?" Vyšiloval Pope.

,,Nech mě chvilku přemýšlet, Pope." Řekl John B.

,,Kde jsi, kluku?!"

,,Hej, hej. Okno!" Zašeptala jsem a ukázala na malé okýnko. JJ s Popem přiběhli k oknu a snažili se ho otevřít.

,,Nejde to! Musí být zaseklé!" Řekl JJ.

,,Dívejte, barva. Je tam jen zaschlá barva. Johne B, nemáš tady nůž nebo něco, čím tu barvu můžeme seškrábat?" Podívala jsem se na Johna B a on se začal přehrabovat ve stole.

,,Tady máš." Podal mi šroubovák a já začala škrábat barvu.

,,Zkuste to teď." Oznámila jsem.

,,Jo, máme to." Otevřeli úspěšně okno.

,,Routledgi!" Křičeli chlapi znovu.

,,Kde je sakra ten kompas?!" Ptal se jeden druhého.

,,Dělejte, lezte!" Rozkázal JJ a nechal mě prolézt jako první. Ve chvíli, kdy jsem byla v okně, jsem uslyšela, jak začali vykopávat dveře. Po mně prolezl Pope, pak John B a nakonec JJ. V tu chvíli chlápek dveře rozrazil.

,,Pojďte zamnou! Rychle!" Rozkázal John B a rozutíkal se ke kurníku, do kterého následně vlezl. Po něm šel Pope, pak JJ a nakonec já. Byl strašně malý, museli jsme se tam mačkat a ani to nestačilo.

,,Pojď, naložíme to do auta." Prohlásil chlap a slyšeli jsme, jak něco nakládají do auta. Jediný problém byl ten, že kohout, kterého vlastnil John B pořád v jednom kuse kokrhal.

,,Udělej něco, Johne B, ať sklapne." Řekl JJ.

,,A co mám asi udělat? To není pes, který poslechne na povel!" Odpověděl John B.

,,Kurva, asi sem jde." Řekl John b, který se celou dobu díval s okýnka z kurníku.

,,Kath! Jde ti vidět paže, přitiskni se více na JJe." Upozornil mě Pope.

,,A jak to mám asi udělat?! Jsem přitisklá co nejvíc to jde!" V tu chvíli mě JJ vzal a položil si mě obkročmo na klín obličejem k němu. Koukla jsem se na něho a chtěla ho seřvat, co to sakra dělá, ale když jsem se koukala do jeho modrých očí, ztratila jsem slov.

,,Ten kohout nezavře zobák, Johne B! Kvůli něho tady umřeme!" Stresoval Pope a John B vzal kohouta za krk. Když mi došlo, co jde udělat, slzy mi vběhly do očí a já se přitiskla JJovi na hruď a jen čekala, až uslyším křupnutí krku. JJ si mě bezmyšlenkovitě přitiskl a omotal mi ruce okolo pasu. Když na ten zvuk došlo, jemně jsem sebou škubla a JJ mě hladil po vlasech. Bylo to tak hezké a jemné gesto, že bych to do JJe nikdy neřekla. V téhle poloze jsme zůstali do doby, než jsme uslyšeli, jak auto odjíždí.

,,Jsou pryč. Přežili jsme." Zaradoval se Pope a s Johnem B vylezli z kurníku.

,,Jestli se nechceš dívat na mrtvého kohouta, musíš ze mě slézt, abychom se dostali ven." Řekl potichu JJ, bez jakýchkoli narážek nebo sarkasmu. Když jsem zvedla hlavu, měla jsem úplně mokré tváře od slz.

,,Šššš... Už je po všem. Jsme v pořádku." Uklidňoval mě lehkým hlasem a palcem mi otřel zbytek slz. Koukla jsem se znovu do jeho očích a chytla jeho ruku, která spočívala na mé tváři. Vpíjel se do mě jeho očima a jsem si jistá, že kdybychom se na sebe takhle ještě chvilku koukali, došlo by to dál.

,,Hej vy dva! To tam tomu kohoutovi kopete hrob?" Zakřičel na nás John B a my se oba vzpamatovali. Rychle jsem z JJe slezla a vyšla z kurníku. Dost věřím tomu, že se ještě teď musím červenat.

***

,,Je to přece jasný, ne?" Řekl John B, když jsme seděli na verandě a rozdýchávali to, co se právě stalo.

,,Rodinné dědictví. Kde jinde ukrýt zprávu? Táta musel vědět, že se ke mně vrátí, ne?" Pokračoval.

,,Jo, je to možný." Podpořila jsem ho.

,,Taky je možný, že vymýšlíš šílený teorie, co ti mají pomoct... Však víš, vyrovnat se se smutkem." Ozval se Pope.

,,Pope!" Upozornila jsem ho, ať si dává pozor na jazyk.

,,Víte, jak se vyrovnávám se smutkem já? Pořádně silná tráva, to miluju." Vložil se do toho JJ.

,,Že mě to u tebe vůbec nepřekvapuje, JJi." Protočila jsem oči.

,,Nic si nevymýšlím, jasný?!" Přesvědčoval je John B.

,,Táta se mi snaží poslat zprávu."

,,Nic není nemožný." Podpořila jsem jeho tvrzení znovu.

,,Je úplně v pohodě si trochu... přibarvit realitu." Řekl JJ a já ho bouchla do ramene.

,,Hele, táta se pohřešuje, jasný?! Jeho tělo nenašli, takže není mrtvý!" Zvýšil hlas John B. Celou dobu jsem seděla na sedačce. Zvedla jsem se a přešla na místo, kde seděl John b. Klekla jsem si a chytla ho za ruku, abych mu vyjádřila podporu.

,,Takže co teď budeme dělat?" Zeptala jsem se, abych ukončila tuhle přestřelku.

,,Pojedeme na Redfield." Odpověděl stručně.

,,Když jsme byli v tom kurníku, došlo mi, co tím táta myslel. Maják Redfield. Jeho oblíbené místo." Vysvětlil.

,,Fajn, takže jedeme." Odpověděla jsem a pomalu se zvedala, když jsem najednou uslyšela kroky.

,,Ahojte." Byla to Kie.

,,Co tu děláš?" Střelil John B po Kie nasupený pohled.

,,Ehm... Přišla jsem se omluvit. Reagovala jsem asi přehnaně a nechci, aby to zničilo naše kamarádství. Jsem ochotná přijmout to, že Katherine v tom teď nejspíš pojede s námi, ale potřebuju čas, abych si na to zvykla a abych ji přijala." Omluvila se a mě zahřálo u srdce. Přece jenom se z nás možná stanou kamarádky.

,,Už bylo na čase. Chyběla jsi mi. Bude dobré mít u sebe zase kamarádku, které můžu aspoň věřit na sto procent." Ozval se JJ a mě píchlo u srdce. Ještě před chvílí mě uklidňoval v kurníku a teď naznačuje se mi nedá věřit. Chápu, nemůžu nahradit Kie, když se s ní zná dost dlouho, ale nemusel to podat v tomhle stylu. Ale co jsem mohla čekat. Je to JJ.