POGUES FOR LIFE •JJ Maybank •

Kapitola 16.

,,Ten chleba je už pár dní plesnivej." Varoval Pope JJe, který si mazal máslo na chleba mezitím, co jsme všichni seděli v kanceláři.

,,Odkrojím to." Odpálkoval ho JJ.

,,Pokud mě po dnešku má matka nevydědí, nakoupím vám tady nějaké jídlo do zásoby." Prohlásila jsem a John B se na mě usmál na náznak poděkování.

,,Tak jo, jdeme na to." Povzbudila Kie Johna B, který držel v ruce obálku, kterou jsem našla v hrobce. John B ji pomalu otevřel a pak náhledl dovnitř mezitím, co JJ se mi málem pozvracel na záda, protože kousnul do plesnivého chlebu.

,,Hovado." Zašeptala jsem, když JJ běžel ke koši, aby mohl chleba vyhodit. John B strčil ruku do obálky a vytáhl z ní velký, složený papír. Když ho rozložil, zjistili jsme, že je to mapa.

,,No tyvole." Zaklel JJ.

,,X označuje poklad." Ukázal Pope na mapu, kde bylo zaznačené písmeno X.

,,Zeměpisná délka a šířka." Řekl John B a projížděl prstem po mapě. John B sáhl do obálky ještě jednou.

,,Co je to?" Zeptal se JJ, když John B vytáhl další věc.

,,Magnetofon, debile." Prskla jsem na něho a on se na mě jen podíval. John B zmáčkl tlačítko pro spuštění a všichni jsme začali poslouchat.

,,Milé Ptáče." Ozvalo se z magnetofonu.

,,Kdo je Ptáče?" Zeptal se znovu JJ.

,,Tak mi říkal táta." Odpověděl soustředěně John B.

,,Nerad říkám, že jsem ti to řikal, ale je to tak." Ozvalo se znovu a můj pohled se střetl s JJovým. Zase se mi vpíjel do očí, ale zároveň poslouchal, co říkal táta Johna B.

,,A tys o svým tátovi pochyboval." Pokračoval hlas táty Johna B a mě s JJem jako by to vytrhlo ze spánku a oba se začali koukat jinam.

,,Teď jseš asi plnej viny a sebenenávisti, kvůli naší poslední hádce, ale sebevraždu zatím nepáchej." Všichni jsme mlčeli a skoro nedýchali. Jen jsme poslouchali hlas jeho táty a já si všimla obličeje od Johna B. Byl zamyšlený a bylo mi jasné, co teď dělá. Představoval si tátu, jak mu tuhle zprávu nahrává. Vím to, protože jsem to dříve dělávala taky. Pouštěla jsem si hlasovou schránku od taťky a poslouchala jeho hlas, abych na něho nezapomněla a představovala si ho, jak u toho vypadá.

,,Taky jsem nečekal, že Merchanta najdu." Po téhle větě jsme se všichni napjali a navzájem po sobě překvapeně koukali, jestli jsme se náhodou nepřeslechli.

,,Měl jsi právo na mě křičet, nebyl jsem zrovna otec desetiletí. Co na to říct? Cítil jsem to v kostech. Jen můžu doufat, že to posloucháme v naší chatrči na Kostarice, kde žijeme z investic a čekáme na stavební povolení. Jestli to tak není a situace není příznivá.... No, tak k tomu je ta mapa. Máš tam zaznačený potopený vrak Merchanta. Jestli se mi něco stane, dokonči, co jsem začal. Běž si pro to zlato. Mám tě rád, Ptáče, i když jsem to možná nedával najevo. A pozdrav mi Kath, jestli se spolu někdy ještě uvidíte. Uvidíme se na druhé straně." Doposlouchali jsme tátu Johna B a já měla slzy v očích stejně jako John B. Vzpoměl si na mě a pořád si mě pamatoval.

John B se zvedl od stolu, kde do této chvíle seděl a s pláčem odešel ven. Ihned jsem zareagovala a se stejným pláčem jsem šla za ním. Stál u dřevěného sloupu venku na verandě a skoro se mu podlamovala kolena. Opatrně jsem se dotkla jeho ramena a jakmile se otočil a viděl, že mě to vzalo skoro stejně jako jeho, přitáhl si mě do pevného objetí, které jsem mu opětovala.

,,Bude to dobrý, neboj se. Nejsi v tom sám. Jsem tu s tebou." Uklidňovala jsem ho tichým hlasem a hladila ho po vlasech. Já se pomalu uklidňovala, ale on se mi pořád klepal vzlykotem v náručí.

***

Uběhla půl hodina od toho, co se John B trochu uklidnil a už nebrečel. Byl jen jako chodící mrtvola, ale nikdo jsme se mu nemohli divit. Nikdo se zatím o Merchantovi nezmínil, i když bylo na JJovi vidět, že má k tomu plno otázek. Seděli jsme všichni u ohniště, Kie hrála na ukulele a my ostatní jen popíjeli pivo a přemýšleli, kdy bude správná doba promluvit.

,,Kolik že to bylo?" Neudržel už se JJ a prostě tu otázku vypálil. Nikdo mu to neměl za zlé, protože nás to všechny zajímalo, jen jsme nechtěli to téma otevírat dříve, než ho John B otevře sám.

,,400 milionů." Odpověděl Pope.

,,Tak jak si to rozdělíme?" Zeptal se znovu JJ a to už semnou trochu trhlo. Pořád nebyl správný čas na to řešit, kolik kdo dostane.

,,Než řekneme rovnoměrně, chtěl bych vám připomenout, že jako jediný nás můžu před těmi pašeráky pořádně chránit. Ochrana není levná." Mluvil pořád dál JJ, jako by se nechumelilo. Divím se, že nepadlo nic o tom, jestli mi může JJ věřit a jestli vůbec nějaký podíl dostanu. John B se pořád k situaci nijak nevyjádřil.

,,Nemáš vůbec žádnej trénink." Odpověděl mu zase Pope.

,,Existuje YouTube brácho. Zasloužím si aspoň pět procent navíc." Bránil se stále JJ.

,,Nějaké námitky?" Zakončil svou pohádku a já se napila z piva.

,,Nemyslel jsem si." Odpověděl si sám, protože ho ostatní ignorovali.

,,Co uděláš se svými penězi, Pope?" Odložila Kie ukulele a přidala se ke konverzaci.

,,Zaplatím si předem vysokou. A taky učebnice, ty jsou drahý." Odpověděl Pope bez rozmyšlení.

,,A co ty, Kie?" Zeptal se pro změnu JJ.

,,Chtěla bych nahrát demo. Nejspíš o Outer Banks. Nahrát to ve studiu Marley s Peterem Toshem." Usmívala se Kie nad svou představou, co bude s penězi dělat.

,,Peter Tosh je mrtvý." Řekl Pope.

,,Já vím." Odpověděla Kie.

,,Už vím, co udělám." Ozval se JJ a koukl se na všechny krátkým pohledem. Teda až na mě. Všechny prolétl očima, ale u mě se zastavil. I když to trvalo třeba 3 sekundy, protože už tak si toho určitě někdo musel všimnout, mně to připadalo jako minuta.

,,Koupím si barák na Figure Eight jako Kook." Řekl JJ svou představu a já se nad tím musela uchechnout. Proto se na mě podíval. Chtěl si ze mě zase utahovat.

,,Z tebe bude smetánka?" Zeptal se Pope.

,,Jo." Odpověděl JJ okamžitě. John B musel celou dobu poslouchat, protože si všiml, že mě se na otázku, co bych s pěnězi dělala nikdo nezeptal a tak to udělal on sám.

,,Kath, co s nimi budeš dělat ty? Jako malá jsi chtěla bydlet v New Yorku."

,,Jo, máš pravdu. Pořád bych tam chtěla bydlet. Nebo vlastně kdekoliv, kde budou mít aspoň nějakou úctu k lidem, kteří nemají plno peněz a nebudou mezi nimi dělat rozdíly jako tady. Takže bych se přestěhovala tam, ale tady bych si koupila dům, kde bych byla přes léto, protože si neumím představit život bez moře nebo oceánu." Vysvětlila jsem moji představu a John B s Popem se na mě usmáli. Kie dělala, že mě neposlouchá a dívala se někde do země a JJ se uchechtl jako bych neměla nárok na to mít sny.

,,Nevím jestli sis toho všimla princezno, ale nikdo se nezmínil o tom, že nějaké peníze dostaneš." Řekl JJ, jako by mi chtěl za každou cenu zhoršit náladu.

,,A proč by nedostala JJi? Udělala toho pro to, abychom to zlato našli nejméně stejně jako ty, tak nevím, proč bychom se měli bavit vůbec o tom, jestli nějaké peníze dostane. Je to víc než jasné." Odpálkoval ho John B naštvaným hlasem, protože stejně jako mě, už ho ty narážky na moji osobu nebavily.