POGUES FOR LIFE •JJ Maybank •

Kapitola 10.

,,Tak co? Jaký z toho všeho máš pocit?" Zeptala jsem se Johna B.

,,Vůbec nevím, co si mám myslet. Nechápu, proč někdo jako Scooter, měl kompas mého táty." Vysvětlil mi, jak se cítí.

,,Taky mi to nedává smysl, ale na to nějak přijdem, jo?" Uklidnila jsem ho.

,,Takže mi pomůžeš?" Zeptal se mě.

,,Už jsi mě do toho namočil, určitě z toho teď nehodlám vycouvat, když to začíná být zajímavé." Zasmála jsem se.

,,Přijdeš ráno ke mně?" Zeptal se.

,,Nebude to vadit Kie?"

,,Mám pocit, že Kie se teď nějakou dobu neukáže, než si uvědomí, že tě z toho prostě nevynechám. Bude to muset přijmout." Ujistil mě.

,,Dobře. Přijdu." Usmála jsem se na Johna B.

,,Fajn, tak se měj." Rozloučil se a obejmul mě.

,,Díky za odvoz. Uvidíme se zítra." Obejmutí jsem mu opětovala. Otevřela jsem dveře Twinkie a vystoupila. John B čekal, než dojdu až ke dveřím, odemknu a vlezu dovnitř domu. Až potom odjel.

,,No kde je ti konec?" Vyšla mamka z obývacího pokoje.

,,Byla jsem venku, kde bych byla?" Zeptala jsem se.

,,Celý den ses neozvala, jedla jsi něco?"

,,Neměla jsem hlad." Odpověděla jsem.

,,Co se ti stalo?! Proč máš zalepenou ruku?!" Zděsila se.

,,Na lodi jsem spadla a zapíchla si do ní háček na ryby, nic to není, neboj. Mám to vydezinfikované." Snažila jsem se mamku uklidnit.

,,Dobře, ale buď více opatrná. V kuchyni je ještě zbytek lívanců, tak si je můžeš dát." Informovala mě.

,,Díky." Poděkovala jsem a šla do kuchyně. Vzala jsem si na talíř zbytek lívanců a odešla nahoru do pokoje. Zamkla jsem za sebou dveře ani nevím proč, ale neměla jsem chuť se s kýmkoli bavit. Dneska to bylo divné. Seznámila jsem se skoro s celou partou, postřelili mě nebo naštěstí jen škrábli a pak jsem měla tu divnou chvilku s JJem. Divnou, ale pěknou. Takovou elektřinu jsem nikdy necítila. Dokonce ani s Rafem. Blbost. Mluvím už z ospalosti, určitě se mi to jen zdálo. Není možné, aby se to stalo zrovna s ním. On mě nesnáší a já ho musím jen přetrpět kvůli ostatním. Šla jsem se osprchovat, převlékla se do oblečení na spání, snědla lívance a lehla si do postele. Ať jsem chtěla sebe víc, přestat myslet na arogantního blonďáka, bylo to marné. Jako by se v mojí hlavě držel, co nejvíc to jde.

***

Ráno jsem se probudila až o půl jedenácté. Musela jsem být hodně vyčerpaná, ale nikdo se mi nemůže divit. Byl to dlouhý den. Šla jsem do koupelny, udělala co musím a pak přešla ke skříni s oblečením. Nevím proč, ale měla jsem nutkání dneska vypadat dobře. Vzala jsem si látkové, volné bílé kraťasy a sytě růžový top, který spíše vypadal jako podprsenka, vzala si zlatý řetízek a prstýnky.

,,Dobré ráno. Ty dneska jdeš na nějakou párty?" Zeptal se mě Christian, když jsem sešla do kuchyně na snídani. Mamka stála u plotny a když mě slyšela vejít do místnosti, otočila se ke mně.

,,Ne, jdu jen za Johnem B, ale měla jsem náladu se vyparádit." Vysvětlila jsem.

,,Páni, sluší ti to." Pochválila mě mamka.

,,Díky. Co je k snídani?" Zeptala jsem se.

,,Těstoviny se sýrem." Odpověděla a servírovala porce na talířky.

,,Co vy vlastně děláte s tím Johnem B? Pochybuju, že pořád jen rybaříte." Vyzvídal Christian.

,,Věř nebo ne, ale na lodi se nemusí jen rybařit. Jen tak plujem a povídáme si. Je to vlastně strašně fajn."

,,Včera jsem potkal Shoupa, říkal, že tam byli nějací kluci, ale John B tam prý nebyl." Jasně. O to mu šlo. Máma nastražila uši, když slyšela, co Christian řekl.

,,Jo, byli tam ještě dva jeho kámoši. Chodí do stejné školy jako já. A to s tím Johnem B, musel ho přehlédnout, protože tam byl." Snažila jsem se ho přesvědčit o opaku.

,,Je pravda, že Shoupe vidí problémy i tam, kde nejsou." Bránila mě mamka.

,,Já tě zničeho neobviňuji Kath, to se neboj. Jen mě to zajímalo." Ujistil mě Christian a já si oddechla. V tu chvíli se rozezněl zvonek. Bože, ať je to kdokoliv, právě mě zachránil.

,,Já tam zajdu." Zvedla jsem se od stolu a šla otevřít.

,,Volal si tady někdo osobního taxi?" Zasmál se John B, když jsem otevřela dveře.

,,Já sice ne, ale když už tu jsi, rovnou tvé služby využiju." Zasmála jsem se zpátky a obejmula ho.

,,Mami! Přijel pro mě John B, už jdu, ano?" Sice to znělo jako otázka, ale v podstatě jsem jí to jen oznámila a hned vypadla z domu. Hned se mi ulevilo.

,,Ten Shoupe je fakt blbeček, víš to?" Řekla jsem Johnovi B, když jsme nastoupili do auta.

,,Proč?" Zeptal se.

,,Všechno, co včera viděl, řekl Christianovi a ten mě před chvílí vyzvídal u snídaně. Prý jsi na té lodi nebyl."

,,Co jsi mu na to řekla?"

,,Že tě musel přehlídnout. Štěstí je, že mu neřekl o tom, že jsme tvrdili, jak tvrdě pracuješ." Zasmála jsem se.

,,Jen se směj." Bouchl mě do ramena.

,,No a jaký máme dneska plán?" Zeptala jsem se.

,,To se domluvíme, až budeme pohromadě." Odpověděl.

***

Když jsme přijeli k Chateau, vystoupila jsem z auta a pomalu šla k chatce. Zahlédla jsem JJ, jak leží v houpací síti, mezitím co Pope seděl u stolu na verandě a něco si zapisoval. Kie jsem nikde neviděla.

,,Ahoj Pope, co tu děláš?" Zeptala jsem se, když jsem vešla na verandu.

,,Připravuju se pomalu do školy, potřebuju dostat stipendium." Odpověděl.

,,Princezna dorazila! To je ale příjemná návštěva!" Křičel JJ s ironií v hlase. Jen jsem se na něj otočila a ukázala mu prostředníček.

,,Místo toho rýpání do všech okolo, se zvedni z té sítě a doklusej sem. Musíme vymyslet, co dál." Rozkázal mu John B a JJ poslechl.

,,Fajn Sherlocku, co si myslíš o naší situaci?" Zeptal se ho JJ.

,,Ten kompas se dědil z generace na generaci. Naposled ho měl můj táta a teď si našel cestu ke mně. Co když mi chce táta naznačit, že je živý?" Popsal svou teorii John B.

,,Proč by ti ho táta posílal zrovna teď? Přemýšlej jasněji." Odpověděl JJ.

,,Johne B, je to trochu přitažené za vlasy. Tvůj táta by musel být někde tady na ostrově." Přidal se Pope. John B se tvářil zklesle.

,,Myslím si, že by to nemusela být uplná hloupost. Třeba byl se Scooterem domluvený, aby ti ho předal, ale bohužel to ani on nestihl." Řekla jsem a John B se na mě podíval s děkovným úsměvem na tváři.

,,Dobře princezno. Když si teda myslíš, že s ním byl domluvený, jak to teď chceme zjistit, když je po smrti, hm?" Prskl na mě JJ.

,,Nemá nějaké příbuzné nebo ženu?" Zeptala jsem se a v tu chvíli všichni tři vystřelili hlavami směrem ke mně.

,,Kath! Ty jsi geniální!" Vykřikl John B a obejmul mě.

,,Takže to mám brát tak, že jedeme k Laně?" Zeptal se JJ.

,,Budu předpokládat, že Lana je jeho žena." Řekla jsem.

,,Jo je. A přesně tam máme teď namířeno." Potvrdil John B a všichni jsme se vydali k Twinkie. Tohle bude ještě zajímavé.