Tak a je to tady... první školní den na týhle nový škole. Upřímně doufám, že aspoň tady se budou dít zajímavější věci než na mé základce protože jsem ráda že už jsem od tamtud pryč.
A taky doufám že si tu najdu nějaký kamarádky, a kdyby si osud usmyslel mi nadělit ještě víc štědrost, který bylo taktně řečeno ta poslední roky minimálně, mohla bych potkat i nějakýho toho kluka. Ale to už jsou jen moje fantasie jako vždycky takže radši už přestanu stát přesně naproti dveřím a s proudem lidí se nechám vést až k naší nové třídě.
Sednu si jako obyčejně na místo vzadu, ale všechny byly už obsazený taškama, tak jsem si sedla k nějaký holce co měla vedle sebe naštěstí ještě místo. Nu což, aspoň budu mít nějakou kamarádku. „Ehm- ahoj, já jsem Abby, Abigail teda...no...ehm, je tu volno??" to jsem teda začala krásně, Abbi fakt tleskam.
Neznámá spolusedící se ani nepředstaví a jen kývne hlavou a já si odhodím batoh na lavici. Kouknu se na čas. Sakra. Ještě hodina do začátku. Proč jsem vůbec chodila tak brzo?? No nic, jdu se projít po škole, musím to tu obhlédnout.
Po pár minutách už jsem se přidala k jedný partičce taky prváku, Annie, Katie, Nanny aaaa počkejte já si vzpomenu, Melanie? Jo, myslím že takhle se jmenují. Moc jsme si nepopovídali, byla vidět naše značná nervozita z prvního dne.
A tak jsme v tichosti s občasným nevydařeným pokusem o zahájení konverzace došli do třídy a zasedli do lavic.
Moje spolusedící beze jména stále sedí s mobilem v ruce jakoby jí bylo jedno ze právě vešel do třídy... počkat... takže tohle je ten náš slavný třídní učitel? Upřímně jsem čekala někoho kdo se na nás usměje a povzbudí, ale tenhle, sjel nás pohledem a šel z něj respekt. Byl vcelku vysoký. Vlasy hnědý, lehce nakudrnately a doprdele to tělo.Ah, sakra, Abby na co to myslíš, JE TO UCITEL!??!?Je divnej, jde od něj špatnej vibe. Na něj si budu dávat pozor. Bude asi přísnej.
Zanechala jsem přemýšlení protože mi došlo že mezitím mi stihlo utýct pěkných pár základních informacích pro prváky který nám právě pan...jakže se to jmenoval? Pan willson?Wil? Williams?jo to bude ono. Pan učitel Williams nejspíš zaskočil jenom mě protože ostatní se už dychtivě prodírali hordou papírovaček který se rozdávali po třídě.
Po první hodině jsme dostali rozchod ke skříňkam,to jsem ale nechala na potom a šla jsem si rychle zařídit v kterým pokoji budu bydlet příštích 4 roky protože včera, kdy se to normálně má zařizovat, jsem byla pryč. Jo bydlíme dost daleko takže intr byl pro mě záchranný bod mezi domovem a dlouhýma cestama vlakem tam a zpět.
Nejspíš jsem zatím v pokoji sama protože ostatní už dávno rozdělili všechny pohromadě, ale tak já si zatím nestěžuju. Aspoň víc místa pro mě.
Kufr přemístim k rohu postele a jak tam tak v myšlenkách stojím mi dojde že bych mohla se ozvat rodičům. Napíšu jim pár zpráv protože do volání se mi moc nechce.
Snad zítra najdu víc sil si najít přátelé, víc poznat kde se co nachází ve škole a v okolí a třeba se ukáže pan Williams jako lepší učitel než vypadá. Aspoň doufám. Nechci mít na střední otravnýho třídního...
Zdravím z budoucnosti, pokud jste to dočetli až sem, nepřestávejte!! Ikdyž vim, že ten začátek je fakt strašně napsaný. Ale přepisovat ho nebudou jelikož bych chtěla, abych mohla já, ale i vy vidět ten posun v psaní. Přísahám, že každou kapitolou je to napínavější, zábavnější a lepší. -
Autorka z budoucnosti co právě napsala 50 kapitolu...
ČTEŠ
The teacher?
Teen FictionV tu chvíli nastalo mezi námi ticho. Slyšela jsem jak mu hlasitě tluče srdce. Byla pravá chvíle si o něj beznadějně opřít hlavu ale tentokrát mě něco táhlo na druhou stranu. Oknem prosvítalo pár posledních zlatých paprsků slunce. Jeho oči byly hlubo...
