The teacher?

16. Tajné místo

Uběhl celý týden. Zítra to bude měsíc co jsem na tyhle škole a já se ptám jak se toho mohlo tolik stát?
Celý týden nikdo nemluvil o ničem jiném než o Stevovi, ale o Jacku se nikdo ani nezmínil. Kdyby jen věděli jakej je to děvkař který kouká na to, s kým by něco měl a nechal ho pak jít. Teď po Lauře, předtím po Claudií a co potom? Doufám že na mě čeká někdo jiný. A tím nemyslím Williamse nebo tak. Pamatuju jsi, jak jsem doufala že tu ve třídě bude nějaký normální hezký fajn kluk se kterým budu prožívat románek na střední. Nic, stejně je tu ale o zábavu postaráno.
Když jsem v pátek odpoledne šla okolo kabinetu, vcházela do něj Laura. Agrrr mě to tak štve. Proč tam chodí, jo vím jde mu říct jak je smutná ale proč tak často? Jezisis, Abby, ty tak žárlíš.
Příští dva víkendy nejedu domu. Tenhle víkend máme oslavu s holkama a příští ještě uvidím. Doma je to strašný. Nikoho kromě táty nezajímá jak se třeba mám a co se učíme. Radši jsem sama v pokoji na intru, než sama v domě plným  lidí.
Dnešní odpoledne konečně nadešel čas na knihovnu. Knihovna se nacházela v horní části jídelny. Byly tam taky různé herní kouty, kdyby si tu někdo našel partu kamarádů kteří by byli ochotni něco tady dělat. V naší třídě žádná taková parta zatím není, chodí sem často druháci, co jsme vypozorovali s Melanie.
Kdybych měla mluvit o něčem jiném než o tom jak je hot Williams, řekla bych že i pár druháků by ušlo. Občas je chodíme pozorovat právě sem, Melanie furt kouká  na Jima, ale nechce si to přiznat. Jim je takovej sweet boy, ale nic pro mě. Hah, neříkám že je pro mě 30 letej učitel ale hezkej je.
Vešla jsem do knihovny. Nikdo tu nebyl, jenom knihovnice, pozdravila jsem ji a vešla do spletitých uliček regálů a knih. Koukala jsem po knihách ze seznamu od češtinářky, ale moc se mi to nedařilo. Postupně jsem zabloudila až do zadu.
Na sedacím pytli, úplně v zadu v knihovně, seděl tam Benjamin. Já mám na něj ale štěstí. Počkat, on tam sedí s...s Annie? Co ta tu dělá? Měla jsem za to že odjela ještě před oslavou domů ale to nevadi, spíš co tu dělá s ním?
Nevšimli si mě, věnovali se zaujatě knize v hnědém obalu bez názvu a tak jsem je ani nepozdravila. Půjčila jsem si dvě knížky a zachvili už jsem byla pryč. Achjo, mám takovou chuť si jít s ním jen tak popovídat, bez všech problémů který řešíme, ale pochybuju že je v pátek v šest večer ještě ve škole, tak jsem to ani nezkusila. Vešla jsem do pokoje kde nebyla ani Eadlyn, ta bohužel jela domů, oslavu musela vynechat, udělalo se jí špatně. Stejně prázdný pokoj působil tak velce. Musím s tím něco udělat, nemůžu tady v pátek večer jen tak sedět a nudit se. Možná bych mohla zajít na klučičí intr ale těžko říct jestli mě tam po šesté hodině ještě pustí, ohledně pravidel jsou dost přísní. Nezbývalo mi nic jiného než jít na večeři, sama. Přišla jsem tam jako jedna z prvních, večeře jsou od půl sedmé ale většina chodí až tak o hodinu později, takže sem byla v udiveni když tam spolu u stolu seděla zase Annie s Benjaminem. U dalšího stolu byli druháci a Michael, s ním jsem zatím prohodila za první měsíc jenom pár slovních urážek, protože je většinu času s Jackem a podle toho se i chová. Ale jinak je i hezkej, je o rok starší než ostatní, ale vzhled má nejpohlednější z celý třídy. Kdyby to nebyl frajirek tak se mi možná i líbí. Možná. Sedla jsem si sama. Nevím. Nechtěla jsem rušit Benjamina v jeho zakoukaném pohledu na Annie a nikdo jiný na výběr nebyl. Naposledy jsem seděla sama první dny. Jakoby to bylo před pěti lety. Stalo se toho tolik.
Když jsem dojedla rozhodla jsem se prozkoumat okolí školy. Annie mi dávala jasné najevo pohledem, že by šla radši semnou ale já ji v tom nechala. Benjamin je rozkošnej když tak zapáleně něco povídá, že jsem ji v tom nechala vymáchat. Jestli se mi nepovede přesvědčit Williamse o mým plánu s Davidsonem, asi mě Annie po tomhle zabije. To mi připomíná že ani příště nebudeme mít klid na sebe, musím s ním domluvit tuhle akci. Akce A jako Annie. Nejchytřejší já vím.
Ve vzduchu se vznášel teplý vánek, takže mi stačila lehká mikina, došla jsem až ke vstupní bráně školy, byla zamčena, co jsem vůbec čekala?
Zato venkovní sportovní kurty byly odemčeny. Zajímavý, tady by se mohlo něco uspořádat, třeba někdy. Došla jsem až k tělocvičně, která byla pár metrů opodál. Když jsi zašel za ní, měl jsi nádherný výhled na západ slunce. Můj nový oblíbený spot. Byla jsem tam naštěstí sama. Nechala jsem oranžové paprsky aby mě nabyly energií. Tohle jsem potřebovala. Chvilkový únik z reality. Únik že školních budov a z hlučného prostředí, kde se furt něco děje. Únik z představ o polibcich na čele od Thomase. Únik z bojového pole naší třídy  kde vím o něco víc než ostatní. Únik z touhy po tom, kde si mě někdo bude vážit stejně jako kamarádky ze základky. Únik z představy, která mě tak děsila,kde se vrátím do reality ze svých růžových myšlenek.