8. na jezeru

452 5 0
                                    

„Myslíte si, že se mi vyhnete, ale já jsem pořád tady a chtěl bych dokončit naší konverzaci. Upřímně, je mi to trochu blbý ale nemůžeme si tykat? Já jsem Thomas a musim uznat že s vámi jsem si zatím popovídal nejlíp z celé třídy. A jelikož vás budu mít další 3 roky tak bych se s vámi moc ráda seznámil."
Proč mě dokáže vždycky tak vykolejit. Upřímně jsem ráda že si semnou chce tykat ale na druhou stranu když už si budeme tykat tak se bude chtít bavit víc. No, asi už u něj průser nemám a tak se třeba vyzdvihnu víc kdyz si budeme tykat.
„Ehm, no, upřímně jste mě trochu zaskočil, ne že by mi vadilo si tykat, já jsem Abigail mimochodem, ale spíš mi to přijde docela nezdvořilé, vám to opravdu nevadí že vám budu tykat??“ Zavrtěl hlavou a zasmál se. Postavila jsem se, že jako mu tím naznačím že odejdu ale on se taky postavil. Pak jsme si podali ruku a já čekala co bude dál nebo jestli můžu jít. Koukali jsme na sebe beze slova a tak jsem se rozhodla ho obejít a během toho jsem se ještě usmála. Aby poznal že jsme v klidu a neodcházím kvůli jeho přítomnosti. On mi ale vkročil do cesty a chytl mě za ramena.
„ Počkej Abigail, chtěl jsem s vámi, teda s tebou ještě mluvit, o něčem jiném." kývla jsem hlavou a couvla krok dva vzad a znova si sedla. Zase si ke mě ale tentokrát naproti. Až teď mi došlo že jsem před ním v plavkách a on taky polonahý a že je to vlastně trošku divný ale zároveň mě vzrušovala představa, že mi tu teď bude vyprávět svůj milostnej život jako učitelé bez manželky, počkej stop, to je fakt absurdní.
„Tak už na mě nekoukejte a mluvte, o čemkoliv, nikomu to neřeknu nebojte se." upřímně? Přijde mi to divný mu tykat tak to asi budu míchat. Dopici proč je tak hot jen když mlčí mohla bych ho pozorovat hodiny ale v tom promluvil. Ještě že tak.
„ Já mám takový problém, upřímně, jestli tohle někomu řekneš tak se asi propadnu hanbou ale když už jsi nás slyšela tak jsem ti ochoten říct pravdu." co?? Jakou pravdu zas? O čem to mluví a proč mi to říká?
„Posledni dobou mě pan Davidson nějak často potkává na chodbě, nějak moc často zamnou chodí, úplnou náhodou mi často volá v noci když nemůže spát a tak trochu se mi zdá že po mě jede." vykulila jsem oči a kdybych měla vodu v puse asi zase skončí na něm.„ Jo počkej, zní to divně já to vím, ale on mě začíná fakt otravovat, jo je to můj kámoš ale chápeš že mi to není příjemný když si představím jaký on musí mít představy o mě mezitím co já ho beru jen jako kamaráda. To co ti teď řeknu už vůbec nikomu neřekneš!" zase do mě píchl prstem ale tentokrát do ramene, co to má za uchylku!?!? „ Jednou po mě i vyjel, ne agresivně, doprdele, skoro semnou skočil do postele. Nevím co si myslel a vlastně nevím vůbec proč ti to říkám." chytil si obličej do dlaní a vypadal jako by mu bylo fakt nahovno.„ Ehm, promiň. Je to prostě těžký, nemohl jsem to doslova nikomu říct, sakra, mám přítelkyni, mám plno dalších kolegů ale jenom on si myslí že jsem do něj. A proč to říkám tobě Abigail? Na začátku roku jsem si říkal že budeš jako ostatní. Normální středoškolačka kterou odučím 4 roky a šlus ale od toho autobusu jsem si jistej že se na tebe dá spolehnout. Prosimnte nikomu neri" skočila jsem mu do řeči docela agresivním hlasem a u toho jsem vstala a kopla do písku.
„Vy jste se doprdele líbal s Davidsonem?? Vy ste si semnou začal tykat abyste mi po týdnu co se známe vylil svoje srdíčko uprostřed ostrova? Víte o tom že jsem vaše žačka vůbec?" tentokrát mi do toho skočil on „hej Abigail uklidni se, já vím že jsi tohle asi nečekala a vím že jsem tvůj učitel" chytl mě za oboje zápěstí protože to vypadalo že mu jednu vlepim „vim to, a vím že se s tebou dobře povída a klidně můžeš všechno hodit teď za hlavu a dělat že jsem ti nic neřek, vlastně to budeš dělat i normálně, jasný? Řekl jsem ti to protože jsem si všiml jakým způsobem na mě koukáš, v jídelně, ve škole, v autobuse, i před chvílí když jsem si k vám sed. Heledte asi nebyl dobrej nápad si tykat, nech te to bejt a omlouvám se že jsem vás otravoval..."znovu jsem mu skočila do řeči a on mi pustil ruce ale než jsem stačila vydat ostatní slova moje tělo jednalo rychleji než hlava. Obejmula jsem ho. Jo, je to fucking crazy ale tak trochu ho chápu. Chtěl to někomu říct. Můj plán se tím pádem vydařil a zjistila jsem omnoho víc než jsem čekala i bez delšího ignorování jeho osoby. A když už jsme u toho konečně jsem si mohla sáhnout na jeho tělo dopiciii asi je víc než hot. Objetí bylo tichý a dost dlouhý a když jsem se odtáhla tak jsme byly oba dva docela udivení. „ Malíček na tajemství?" podala jsem mu malíček a oba už jsme byly v pohode. Propletly jsme si malíčky ikdyž jeho byl o dost větší než ten můj a najednou jsme uslyšeli pískání.
„ To bude Carterová, měla zapískat až bude sraz, protože nemáme hodinky. " ok tak tohle jsem od ní přeslechla aspoň že mi to řek on. Spustily jsme ruce dolů a plavali po 30 metrovým rozestupu zpátky. Když jsme doplavali všichni na nás koukali a já jen protočila oči a vydala se s ručníkem k boudě se převléct. To šepotáni bylo slyšet určitě až ke kempu. Když jsem se vrátila evidentně ostatní už šli na před a holky nervózně přešlapovali, Williams tam čekal taky. Sice o pár metrů dál na kameni, aby nerušil holky co mi povídali něco do budky, ale i tak tam zůstal jako hlídka. Musel prý na nás počkat, kdyby se nám něco stalo.
„ Proč tu nepočkala třeba Carterová nebo Luison?" zašeptala jsem k Melanie a ona pokrčila rameny a Annie dodala: „ To bys měla vědět ty a pak nám to možná řekneš.." zasmála se a já nervózně popošla směrem k cestě do kempu. Nevím jestli jim to řeknu. Všimla jsem si jak Annie kouká na Davidsona a co když ji teď řeknu že je gay a líbí se mu Williams?? Znechucenim jsem zahodila tyhle představy a zavolala směrem k Thomasovy.
„Pane učiteli, můžeme jít?" kývnul hlavou a naše skupinka se vydala napřed a on nejspíš za náma. Aby to nebylo nápadný už jsem se radši neotáčela.
Ale i tak jsem cítila jak mě pořád pozoruje.

The teacher?Kde žijí příběhy. Začni objevovat