bowtea a jeho parta

14.

vzbudila jsem se asi v tři ráno protože mě strašně rozbolela hlava, vzala jsem si paralen šla si lehnout. Nemohla ani za boha usnout tak jsem si do ruky vzala telefon a začala projíždět sociální sítě, zastavila jsem se u twitche všimla jsem si totiž že patrik ještě streamoval tak jsem si zapla jeho stream a jen si užívala jeho hlas. 

Po chvilce jsem si řekla že ještě patrik nevypadá vůbec znaveně tak jsem se rozhodla že mu zkusím zavolat a tak jsem také udělala. Chvíli to vyzvánělo a já si myslela že má asi vypnuté vyzvánění, ale když jsem si všimla na streamu že se dívá no mobil a mutuje mikrofon tak jsem se usmála a konečně mi to zvedl.

náš rozhovor:

n:ahoj doufám že neruším.

p: ty nikdy, copak potřebuješ?

n: chtěla jsem si někým povídat protože mi zatraceně nedá usnout a tak když jsem si všimla že streamuješ tak jsem to zkusila.

p: dobře ta počkej chvilku jenom se rozloučim s chatem.

n:ok

p:hele napadl mě takový blbý nápad že by jsme se mohli sejít ale jestli nechceš tak se zlobit nebudu.

n: myslim že si ještě nikdy v životě neměl lepší nápad.

p:tak kdy a kde 

n:mužeme jít k tobě nebo ke mně.

p: dobrý nápad tak kdy ?

n: hned?

p: dobře tak přijdeš ke mně pošlu ti adresu.

n:kk, ta zatim zduř

p: tak za chvilku

Šla jsem se převléct z pyžama abych venku neumrzla a vzala jsem si na sebe akorát mikinu, bundu a tepláky. Když jsem vyrazila k Patrikovi tak jsem musela jet busem protože bydlí uplně na druhý straně města. Podívala jsem se kdy mi jede bus, ale byl tu takový malý problém a to ten že mi první bus jede až za hodinu, no jo asi protože jsou čtyři hodiny ráno že jo. Nezbylo mi nic jiného než zavolat patrikovi jestli by pro mě nepřijel.

Hovor:

N: ahoj patriku mám tu takový malý problém a to ten že mi první bus jede až za půl hodiny tak jsem se chtěla zeptat jestli bys pro mě nemohl přijet?

P: Klidně jenom mi řekni na jaké zastávce jsi abych tě našel.

N: Hele jsem na (nejaka random zastávka)

P: Ok budu tam tak za deset minut tak zatím.

N: kk budu tu čekat a čuuus.

Když jsem čekala na Patrika tak jsem si otevřela instagram, a trochu mě zarazilo to co jsem. Moje nejlepší kamarádka Ema postnula fotku s mým ex kde se spolu líbají. Neváhala jsem anu minutu a hned ji zavolala a čekala jsem vysvětlení. 

N: Můžeš mi vysvětlit co si kompenzuješ s mým ex.

E: Prosimtě klid však není tak strašnej, je aji docela milý.

N: Děláš si ze mě prdel že jo, to si zapomněla co mi udělal.

E:  Pokud budeš hysterčit z toho že mám kluka tak se s tebou nebudu ani bavit.

N: Fajn, ale za mnou nechod až tě podvede s nějakou štětkou a ještě k tomu tě zmlátí.

S touhle odpovědí jsem telefon zavěsila  a abych vás uvedla do kontextu tak s mým ex jsemse rozešla asi před půl rokem a od té doby se mu snažím vyhýbat co jen to šlo, ale ted když si s ním začala něco moje nejlepší kámoška tak bych ho vídala docela často. I přes to že jsem i chtěla udělit lekci tak to furt byla moje nejka a ja nechtěla aby se ji něco stalo. Bylo t ne mně moc tlaku a tak jsem se trochu rozbrečela spíš hodně. Probrala jsem se až když si vedle mě někdo přisednul byl to Patrik

Zeptal se mně proč brečím tak jsem u všechno vysvětlila a objala ho tak pevně až jsem ho málem rozmačkala. On mi objetí opětoval a nechal mě se vybrečet.

Patrik pov:

Zrovna jedu do poslední zatáčky před zastávkou kde by měla být nikča. Když jsem však zastavil a viděl nikču jak brečí s rukama na obličeji. Rychle jssem k ní přiběhl a zeptal se co se děje všechno mi vysvětlila a bylo mi ji líto, tak jsem ji nechal se vybrečet. Když se vybrečela tak jsem se zeptal jestli už mužeme jet a ona mi na to jen přikývla. Dorazili jsme ke mně domů ja jsem ji vedl nahoru. Odemknul jsem  dveře vydal se s ní rovnou do pokoje.

Zdravim moji milí  čtenáři doufám že se vám kapitola líbí, myslim že mě to znovu nějak chytlo to psaní. Jinak se omlouvám za chyby.