bowtea a jeho parta

15.

V mém pokoji jsem ji ještě chvíli uklidňoval a nechal jsem ji se pořádně vyplakat. Jakmile se pořádně vyplakala tak se mě zeptala jestli si může dát sprchu samozřejmě že jsem ji to dovolil. Ale to jsem ještě nevěděl co  se stane.

Pohled Nikol:

Šla jsem se osprchovat protože jsem to fakt potřebovala ale měla jsem trochu jiné úmysly než si myslíte. Sundala jsem ze sebe oblečení bylo to jako by na mne někdo pořád sahal když jsem na sobě měla to oblečení. Doufala jsem že se to zlepší když to oblečení ze sebe sundám, ale opak byl pravdou, cítila jsem se ještě hůř než předtím. Chtěla jsem si tak moc ublížit, neudělala jsem to asi od patnácti když jsem se jednou málem zabila kdyby mě mamka toho dne nenašla tak tu dnes nejsem.

Naposledy jsem takovou chuť si něco udělat měla asi před půl rokem když jsem ještě chodila s mým ex a málem se mi to aj povedlo ale tentokrát mě našla moje teď už nejspíš bývalá nejlepší kamarádka. Chtěla jsem to udělat tak moc a taky že jsem to udělala, žiletkou kterou jsem našla na poličce.

Bylo to skoro nekonečné ale odhodlala jsem se a udělala tři hluboké řezné rány na levém zápěstí. Už jsem tu chvíli byla a trochu jsem slyšela jak někdo klepe na dveře a pak už jsem viděla jen černo.

Pohled Patrika:

Čekal jsem na ni v pokoji asi půl hodiny s přišlo mi to docela divný že ještě nepřišla   a tak jsem se šel podívat jestli se jí něco nestalo. Zaklepal jsem na dveře a nikdo se neozival tak jsem na ni zkusil zavolat ale pořád nikdo neodpovídal. Tak jsem vytáhl z pokoje náhradní klíč a zkusil otevřít dveře a co jsem viděl mě totálně sokolvalo.

Viděl jsem tam Niki jak leží u vany s podřezanym zápěstím, rychle jsem k ní přiběhl a doufal že je ještě na živu. Zkontroloval jsem jestli dýchá a taky že jo ale strašně málo, ihned jsem zavolal záchranku a doufal že tu budou co nejrychleji. Samozřejmě jsem ji zastavil krvácení.

Jakmile přijela sanitka tak jsem se zeptal jestli bych mohl jet s nimi ale oni mi řekli že to není možné. Chtěl jsem to někomu říct ale počkal jsem až jestli to někomu bude chtít Niki říct. Chtěl jsem si jít na chvíli lehnout ale za boha jsem nemohl usnout, nemohl jsem na to přestat myslet proč to udělala  a vyčítal jsem si že jsem tam nešel dřív, mohl jsem tomu celému předejít ale byl jsem ignorant a nic jsem neudělal.

Další den jsem hned jel do nemocnice jestli mě za ní pustí. Vlezl jsem na recepci a doufal že mě tam opravdu pustí.

(S=sestřička)

S: mohu vám s něčím pomoci?

P: ano doufal jsem že bych mohl za kamarádkou p, přivezli ji včera v noci.

S:jak se jmenuje slečna?

P: Nikola Patrasová

N: omlouvám se ale zrovna teď za ní nemůžete je v kritickém stavu l, ztratila hodně krve.

P: dobře děkuji a nevíte kdy by se mohla probudit?

S: to nevim ale můžu vás zavést za jejím lékařem.

P: to byste byla moc hodná.

Následoval jsem sestřičku do druhého patra a k nějakému pokoji kde mi řekla ať zaklepu a znovu odešla. Zaklepal jsem na dveře a ozvalo se "dále" tak jsem vešel dovnitř.

D: dobrý den co potřebujete?

P: dobrý den chtěl jsem se jenom zeptat jestli nevíte jak je no tom Nikol Patrasová.

D: je na tom velice špatně ale naštěstí je mimo ohrožení života, ale ztratila mnoho krve.

P: a nevěděl byste kdy by se mohla probudit.

D: odhaduji týden  až dva ale víc ne.

P: děkuji a ještě jedna věc mohl byste mě informovat až se probudí?

D: ano jistě poprosil bych vás o telefoní číslo.

Řekl jsem mu telefoní číslo a už mi zbývalo jenom doufat že .i co nejdříve zavolá.

O týden později

Už je to týden od toho dne a zatím se mi nikdo neozval. Jenom mi občas volají kluci jestli jsem  v poho ale vždycky je odbydu s tím že mám jen blbě období.
Stýskalo se mi po ní. Další den co jsem jenom čekal na telefonát, ale tentokrat mi hned ráno začalo volat neznámé číslo. Zvedl jsem to a byl to...........