Fake Holidays

Pouť

Ahojky a jsem zpět! Dnešní část je opravdu hooodně dlouhá, takž kdo jí přečte, tak má můj obdiv :D doufám, že se vám to bude alespoň trošku líbit. No, nebudu to už okecávat a užijte si to! DĚKUJI ZA VOTES, KOMENTY A PŘEČTENÍ! LOVE YOU ALL. ADEL XX

Celý den jsem se staral o matku. Asi mě pronásledovalo špatné svědomí z toho, že jdu večer s Harrym ven. Holkám jsem to řekl, ony souhlasily a ujistily mne, že to tu samy zvládnou. Né, že bych jim nedůvěřoval, ale znám je. Nikdy předtím jsem je takhle neopouštěl samotné.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nastal večer. Holky jsem spolu s matkou poslal do místního, hotelového kina v přízemí, abych měl trochu soukromí a klidu na přípravu. Bylo to prakticky moje první rande. Musel jsem vzbudit dojem a vypadat dokonale. Na to, že jsem s Harrym chodil čtyři dny, jsem se cítil dost nervózně. S nadějí jsem otevřel dokořán tu velikou, dřevěnou almaru. Doufal jsem, že tam snad přibydou nějaké nové kousky oblečení, ale nic. V přihrádce, která byla určena mně, se stále opakovaly ty nudné hadříky. Mávl jsem nad tím rukou, natáhl na sebe černé, džíny a k tomu červenou mikinu. Doufám, že mi nebude zima. Vlasy jsem si projel prsty, našplíchal na sebe trochu kolínské a konečně byl sám se sebou po dlouhé době spokojen. Harry měl ještě dobrých pár minut, a tak jsem se svalil na postel a zaposlouchal se do toho ticha. Mmmm, to je blaho. Pomyslel jsem si. Avšak na chodbě se stále ozývalo monotónní cinkání výtahových dveří, což rušilo mé bdění. Když už jsem se naštvaně vydal ke dveřím, podívat, jaký tlačítkový maniak to tam je, spadl jsem do náruče samému Harrymu, který se zrovna v tu chvíli chystal zaklepat na dveře.

„Ah, ahoj!" usmál se překvapeně, držíc mě v náručí.

„Ahoj, promiň, j-j-já myslel," vykoktal jsem ze sebe.

Harry se jen zasmál: „To jdu tak pozdě, že ses pro mě vydal ty sám osobně?"

„Ne, vůbec," usmál jsem se a konečně se postavil na vlastní nohy.

„Vypadáš úžasně," posoudil Harry, když si mě pohledem oskenoval od hlavy až k patě.

Na tváři se mi objevily ruměnce.

„Děkuju," špitl jsem stydlivě, „ty taky,"

„Tady jsem ti něco přinesl," pousmál se a z levé ruky, měl až do teď schovanou za zády, vykouzlil kytici bílých růží.

„Ty jsou nádherné, děkuju moc," vydechl jsem v úžasu a přičichl si. Málem se mi z té intenzivní vůně zamotala hlava. Harry byl zkrátka a dobře nepřekonatelný přítel. Nikdo by ho nedokázal předčit. Nemohl jsem mu jeho dokonalost pořádně oplatit, a tak jsem mu věnoval alespoň jeden dlouhý, horký polibek na rty.

„Půjdeme? Jinak nám snědí všechnu cukrovou vatu," šeptl Harry s úsměvem poté, co se naše rty odpojily.

Kývl jsem hlavou na souhlas. Kytici jsem si ještě odložil do pokoje na postel, aby se mi s ní tam snad něco nestalo. Zabouchl jsem dveře, chytl Harryho za tu jeho obří ručku posetou prsteny a nechal se vést.

Cítil jsem se tak šťasten. Jako by mě Harry naplňoval nějakou vnitřní energií. Doufám, že tento moment, kdy jsme propojeni, jako dvě spřízněné duše, nikdy neskončí...

*z pohledu Lottie*

„Mami, no tak, uvolni se trochu. Co ti je?" usadila jsem ji do křesílka.

„L-Louis," vypravila ze sebe se zrakem upřeným na bílé plátno.

„Holky! Ona promluvila!" svolala jsem sestry, které zrovna stály ve frontě na popcorn.