Nová kapitola. Jsem ráda že to čtete a že vás to baví :) -Hemmy
Ráno jsem vstala celá zlámaná. K čertu s tou kupou slámy na které jsem musela spát! Šla jsem do kuchyně, kde už se můj bratr dohadoval s mužem. Petr si vzal peníze a podal si s mužem ruku.
Před obědem jsme vyrazili do Therinsdorfu. Nakonec nám místo jednoho dne, trvala cesta jeden a půl a do Therinsdorfu jsme dorazili až třetího dne před polednem. Potřebovali jsme si odpočinout, ale můj bratr měl zato, že na to není čas a že bychom se měli co nejdříve dostat domů. To mně tenhle pobyt v Alagaesii vůbec nevadil. Jen toho spánku jsem měla zoufale málo.
Koupili jsme koně a jídlo a pití na cestu. Dokonce nám pár drobáků zůstalo. Nedokážu odhadnout kolik to bylo, protože v téhle jejich příšerné měně čert aby se vyznal! Po krátkém odpoledním odpočinku (jehož vstávání mě zabíjelo) jsme vyrazili na cestu. Kousek za Therinsdorfem jsme měli nasednout na koně.
,,Nevíš jak se na to nasedá?" řekl můj bratr. Zasmála jsem se.
,,Ale copak? Náš velký vyjednávač neví, jak se nasedá do sedla?...Tak se dívej!" Levou nohu jsem dala do třmenu a elegantně se vyhoupla na koně. Když jsem byla malá, chodila jsem na kroužek jezdectví. Vlastně už ani nevím, proč jsem s tím přestala. Petr se pokusil vylézt na koně, ale použil špatnou nohu a tak se na koně vyhoupl obráceně. Zasmála jsem se. ,,Takhle se ti pojede dost špatně."
,,Ha, ha, ha. Moc vtipné." Otočil se a chytil se uzdy. ,,Hyjé!" Nic. ,,Hyjé!" Zase nic. Rozesmála jsem se tak, že jsem málem spadla z koně. ,,Tak už se hni ty koni!" Smůla. Koníkovy se hold jet asi nechtělo. ,,A co si z tebe udělat koňský salám co?!" A už jel. Vybídla jsem svého koně a společně jsme se vydali na dlouhou pouť do Urû'baenu.
. . .
O tři dny později.
,,Už tam budem?"
,,Ne."
,,Už tam budem?"
,,Ne!"
,,Tak už tam budem?"
,,NE!" Bože! Mému staršímu bráškovi zjevně začalo šplouchat na maják. Nebo se mu spíš začaly škvařit zbytky mozku. OMG! To je hic! Kdybych věděla že bude takové horko, tak... no, i tak by jsem tudy jít musela, takže nic. Jo, asi už mi to horko taky leze na mozek. Z dálky jsem zahlédla DOMY! OPRAVDOVÉ DOMY!
,,Už jsme tam!" zařvala jsem tak nečekaně, že můj bratr málem spadl z koně. Ten se ale poplašil a začal tryskem cválet směrem k městu. Zasmála jsem se a pobídla svého koně k trysku.
Za půl hodiny jsme byli v Urû'baenu. A že to byla ale krása! Sesedli jsme z koní a zamířili si to i s koňmi k bráně. Když jsme k ní došli, stráže které u ní stály nám zatarasily cestu.
,,Jméno a důvod návštěvy." Slova jsem se ujala raději já. Nechceme přeci, aby nám můj bratr začal vykládat o životě pod vodou. Momentálně byl v takovém stavu...
,,Klára Veselá a Petr Veselý, důvod...ehm, chceme práci."
,,Veselá? Veselý? Se vší slušností slečno, vaše pocity si příště nechte pro sebe...Můžete vstoupit." Pocity?! Já ti dám pocity! Přímení si člověk nevybírá chlapče. Pokynula jsem Petrovi aby šel dovnitř a já sama šla za ním. Urû'baen byl obrovský! A musím říct, že nebýt toho že byl zrovna po válce a pěkný.
,,Co teď?" zeptal se Petr (zřejmě už trochu při sobě).
,,Teď musíme vymyslet co dál." Jo! To mi to ale dneska myslí co?
,,Pro začátek bychom měli prodat koně, abychom měli na pobyt." Přikývla jsem.
Vešli jsme do stájí.
,,Co si přejete?" řekl jakýsi muž a přišel až k nám.
,,Chtěli bychom prodat naše koně," řekl Petr. Muž si koně nejdříve prohlížel a pak řekl.
,,10 zlatých."
,,Cože?!" ujelo mi. Toho budu ještě litovat. ,,To je míň, než za kolik jsme je koupili! Jsou to dobří koně! Zavezli nás sem až z Therinsdorfu!"
,,10 zlatých!" zopakoval muž.
,,18!"
,,11!"
,,15 a vybavení k tomu." Muž na mě nejdřív zamračeně zíral, ale pak přikývl. Konečně.
Vyšli jsme ven. Peníze jsem podala bráchovi, který na mě udiveně zíral.
,,Co je?"
,,Odkdy takhle obchoduješ?"
,,Od té doby, co jsi mě nenechal tři dny pořádně vyspat, co jsem tři dny musela trpět bolest zadku ze sedla a potom, co nás tenhle chlap chtěl okrást o peníze za můj prsten! A teď se pojďme podívat po nějaké hospodě..." Brácha přikývl.
![](https://img.wattpad.com/cover/43571481-288-k677431.jpg)
ČTEŠ
Eragon - Tak trochu jinak
FanfictionVíte co lidi? Asi z toho uděláme sérii :D Tady je jedna povídka, kterou jsem psala už hodně dávno a je spíše na zasmátí, což se shoduje z její krátkou délkou. Jako vždy, i teď se dostane dívka jménem Klára do světa jí už důvěrně známého, což se ale...