Eragon - Tak trochu jinak

8.kapitola Kalhoty

,,Kam tak spěcháš?"

,,Vykoupat se." Otevírám dveře a vycházím na ulici.

,,Šílíš?! Kam?"

,,Do řeky. Jdeš taky?"

,,Rozhodně ne! Ještě z toho bude průser."

. . .

O půl hodiny později.

,,Já do té vody nepolezu." Protočím oči.

,,To samé si říkal o koupání v řece. A pokud se nepletu, právě tu stojíš v trenkách a odhodláváš se jít do vody..." Petr mě sjel zabijáckým pohledem.

,,Zakřič to ještě hlasitěji, proč ne!" Právě jsem se nadechovala, ale Péťa mi zacpal pusu. ,,Ani na to nemysli." Podívá se znovu na tu ledovou vodu. ,,Tohle nebyl dobrý nápad." A jde si pro oblečení. Povzdechnu si, svleču se do spodního prádla a skočím do vody. Bratr na mě vytřeští oči.

,,Říkej si co chceš, ale mně ta voda přijde docela teplá." Bratr se na mě nedůvěryhodně podívá. Pak přijde k vodě a strčí do ní půlku nohy. Chopím se příležitosti, vezmu ho za ruku a přitáhnu si ho k sobě do vody. Nejdřív máchá rukama a dělá že se topí, přičemž kolem sebe stříká kvanta vody. Pak se uklidní a vyprskne na mě všechnu vodu co měl v puse. ,,Fuuuj! Ty prase!" Na to se ponořím a pod vodou si omyju tvář. Když se vynořím, vidím jak se můj bratr snaží potají zmizet. Ani na to nemysli. Chytnu ho za nohu a znovu ho za sebou potáhnu do vody. Proces s topící se rybou se zopakuje a on se mě pokusí znovu zasáhnout vodou ze své pusy. Tentokrát se ale netrefí. Podplavu ho a vtáhnu ho za sebou do hluboké vody. Téměř okamžitě se začne topit a já ho musím zachránit.

,,Ty jsi se dočista zbláznila! Málem jsi mě utopila!" A rukou na mě vyprskne vodu. Zasměju se.

,,Ty se snad bojíš vody nebo co."

,,Jen mě zrovna moc neláká se topit v ledové vodě."

,,Hele. Potřebuješ koupel stejně jako já." Bratr něco zavrčí a začne si mýt vlasy. Odplavu o kousek dál a začnu dělat to samé. Je příjemné být po dlouhé době zase ve svém živlu. Zrovna mám namířeno ke břehu, když zaslechnu něčí hlasy. Popadnu bratra a odtáhnu ho za nedaleký keř zaplavený vodou. Můj bratr se třese zimou a i mně začíná být zima. Hlasy se čím dál tím víc přibližují.

,,To snad ani nemyslíš vážně." Zasměje se jeden.

,,Bohužel. Vypadala docela vystrašeně." Řekne druhý.

,,A vylila tu polívku i na tebe?" V tu ránu vím, o kom se mluví a hlavně kdo mluví.

,,Ne," odpoví Eragon. ,,Vážně myslíš že je to dobrý nápad?"

,,Jasně! Už mě ta královská vana začíná pěkně nudit. Dřív jsme se mohli vykoupat jedině v řece." Ne ani to nezkoušej! Ani si nezkoušej představovat jak...Pozdě. Obeplavu trochu keř, abych viděla co budou dělat. Na oba je krásně vidět. Oba jsou ozařováni jasným svitem měsíce...Hauuuu! Ne, dělám si srandu! Tak dál.

,,Asi máš pravdu," řekne Eragon souhlasně a -teď se podržte- -ne vážně se něčeho držte!- začne se svlékat! Čumím tam jak brambor v náklaďáku a úplně zapomínám plavat. Snažím se podívat někam jinam, ale můj pohled spočine na Murtaghovi, který se právě začíná taky svlékat. Začínám se dusit. Párkrát zamrkám a rychle se vynořím zpátky na hladinu. Tak tohle je už příliš! Špehuju tady svlékající se postavy z knížky! Doplavu rychle za bratrem a objasním mu situaci.

,,A já myslel že se tam utopíš," řekne potichu a začne se chichotat. Zacpu mu pusu a čekám na signál. ... Ten z nebe nepřichází a tak... Sakra teď není vhodný čas na to, si zpívat! Za chvíli se ozve velké šplouchnutí, následované dalším velkým šplouchnutím. ...Ano moudří už vědí, to je ten signál!