Růže /Stein27, Sofian Medjmedj

tričko - 2

V naprostém šoku jsem tam zůstala stát a koukat. Sofian mi právě nabídl spaní u něj na hotelu. Bez jakéhokoliv přemýšlení jsem na to okamžitě kývla a my jsme se vydali k jeho autu. Otevřel mi dveře od auta a já nasedla na místo spolujezdce. Bylo něco kolem 3 ráno a já byla fakt už unavená, opřela jsem hlavu o okýnko a během pár sekund jsem usla.

/

Vzbudila jsem se a byla jsem v nějaké místnosti která určitě nepatřila mně. A pak mi to došlo, otočila jsem se a viděla Sofiana. Byl bez trička a spal, jenže spal tak že mě držel v objetí. Snažila jsem se co nejmíň hýbat abych ho nevzbudila, bylo 10:48 ráno. Lehla jsem si zpět a objala jsem ho.

Otevřel oči a usmál se, ale v momentu kdy mu došlo že mě ze spaní obíjmal se rychle odtrhl.

"Dobré ráno" začal se dívat do stropu a přemýšlet

"Vanessa"

"Nikdy jsi mi neřekla tvoje jméno, budu ti říkat Vanes"

sedla jsem si a odkrykla jsem ze sebe deku, ale to by nebylo ono kdyby me něco nezarazilo.

"proč mam tvoje tričko?" Začala jsem se bát co všechno se včera v noci dělo. Nepamatuju si ani že by jsem sem došla, natož že jsem se převlíkla do jeho trička.

"usla jsi při cestě a vypadala jsi hodně unaveně, tak jsem si to obstaral svojí cestou"

"tys mě převlékl do tvého trička?" Kývnul hlavou na souhlas a mně došlo že mě viděl bez trička a bez kalhot.

Rychle jsem se zvedla a vzala jsem si na sebe kalhoty. Naštěstí to tričko bylo dostatečně oversized a nic neviděl.

Byl to nejspíš hodně drahý hotel, vypadal tak trošku jako byt a měl vlastně vše co byt potřebuje vlastní kuchyň, menší obývák, koupelna a samozřejmě ložnice.

"Dáš si něco?" Viděla jsem v lednici vajíčka a bylo to jediný co mě v ten moment napadlo. Ukázal mi palec nahoru a já si připravila vše potřebné. Klepala jsem vajíčko na pánev a začla ho tam míchat.

/

"bylo to výborný" snědl to za pár minut, buď mu to muselo fakt chutnat, anebo nejedl celý den.

Po snídani zapnul televizi a sedl si na sedačku. Sedla jsem si vedle něj a začli jsme přemýšlet nad tím co si pustíme. Skončili jsme u shreka.

Začal mi vibrovat telefon, podívala jsem se a volala mi moje kámoška Isabella.

"caauu tak co koncert? užila jsis?"

"joo bylo to fakt fajn povim ti víc až se dostanu domu"

"ty ještě nejsi doma? kde jsi"

"nevím jestli je dobrý nápad ti to říkat asi by jsi nesouhlasila"

"jsi u nějakýho kluka?"

"možná"

"pošli mi adresu a přijedu pro tebe"

zavěsila telefon a já se koukla na Sofiana.

"jede pro mě kamarádka" bála jsem se jí před ním říct že jsem u něj. Třeba by nechtěl aby to někdo věděl. Cesta sem trvá tak 10 minut takže jsem se začala připravovat. Sofian se také zvedl a vzal si přes sebe mikinu.