Sebastiane? Nač ten podlý úsměv?
O čem to zas mluvíte Mladý pane?
Vážně budeš dělat,že tvůj mírně nadrženej úsměv se ti na ksichtu objevil jentak?
kouknul na mě a nestačil se divit, co jsem mu právě řekl..Já trval na své otázce,ale odpovědi se mi nedostalo *zatraceně* řeknu si v mysli a přemýšlím, co by si zvrhlík jako on mohl v tý jeho palici představovat. Najednou se na mě zadíval a v jeho očích mu přeskakovaly divoce plamínky .
Sebastiane? Stále čekám na odpověď tvého "pravdivého" typu. Tak si pohni a něco ze sebe vysyp!
Jak si přejete pane, ale moje odpověď by vás mírně zaskočila..
*ŘEKL PRÁVĚ ZASKOČILA? TAKŽE MYSLÍ NA PRASÁRNIČKY?*... tohle mě naštvalo přímo abnormálně a taky mě to vyděsilo..
Stejnak mi to je vcelku úplně jedno.. Tak nedělej starostlivého a vybal to ze sebe!
Víte,jak byste byl roztomilý v kočičím oblečku?
Vážně si myslíš,že ti tohle jentak budu věřit?
Proč byste neměl?
Jak můžeš být nadržený z kočičího oblečku? To je úplná chabá blbost Sebastiane!
Kdybyste viděli jeho pohled.. Ten byl k nezaplacení.. Zrudnul od ucha k uchu a šel si šel si sednout naproti mě do křesla a divně si mě prohlížel.... Tím mi nahrál na první metu a moje škádlení mohlo zplna začít..
Neměl jsem slov a radši jsem koukal jinám.. Zamyslel jsem se asi hodně,když jsem na 10sáté oslovení teprve uposlechl..
Mladý pane? Mladý pane!.... -díval se na mě podezřele a kdybych ho nezastavil, ječel by hlasitěji a pořád dokola... Ano.. To je ten náš poctivý démonek ...-
Ano,Sebastiane?.. -řekl jsem lehce podrážděně a přiložil jsem nohy k sobě-
Vypadal jste,že si tentokrát vy něco podezřelého sníváte. Zářili vám až moc oči.-provokativně si olízl rty a čekal, co mu mám v plánu udělat-
To máš pravdu. Představovat si, jak ty visíš v průvanu za něco,co nemáš.. K nezaplacení démonku.. -vlastně měl pravdu.. představoval jsem si prasárničky z toho snu, co se mi zdál.. ale nějako jsem to zakecat musel.. stejnak bylo ticho... po chvíli jsem zrudnul.. a tak jsem si až moc rychle lehnul-
Pořád bylo to nudný ticho... Byl jsem překvapen,že hlavní upovídanec zklapnul.
To ticho mě dost štvalo.. Tak jsem si šel provokovat zvrhlého démona..
Vstal jsem a šel k němu.. Seděl na křeslu, což bylo fajn.. To jsem přesně potřeboval a sedl jsem si obkročmo. Měl mě na klíně a zdálo se, že mu to nevadí a byl jen rád,že jsem já sám k němu doklusal a udělal něco pro něj zajímavého..
Ah.. Sebastiane.. Máme dneska něco v plánu? -mrknul jsem na něj a uculil se-
-asi mojí roztomilosti podlehnul.. zářili mu zase ty jeho oči.. -
M...Mladý pane.. Dneska nic v plánu nemáte.. C..co to děláte?
To, co jsi chtěl abych udělal ne? -Odpověd byla správná.. páč se lehce zčervenal i přes jeho bílou kůži a tak jsem ho chtěl dorazit, aby zrudl úplně a sladce jsem mu do ouška zašeptal-
Miluji, když se červenáš.. -a je to tady! Náš démonek zrudnul!!-
ČTEŠ
Kuroshitsuji FanStory
Fanfiction:DD doufám,že se vám to líbilo... po delší době jsem se uráčila to napsat :P
