S..Sebastiane?O co ti jde?!

466 36 2
                                    

Vstal jsem,protože jsem nemohl tak blbě ležet a vydal jsem se do knihovny pro knížku. Šel jsem děsně pomalu,takže mě bylo jasný,že mě každou chvilku někdo nachytá. A taky že ano. Byl to můj komorník,který se hnal za mnou do pokoje jako blesk. Ale potkal mě na chodbě a koukal na mě divným pohledem.

Mladý pane,co tu děláte?Neřekl jsem vám snad,aby jste zůstal v klidu v posteli?
Jdu si pro knížku...
Nikam nepůjdete!

Vzal mě do náruče a nesl mě do postele. Položil mě tam a dal mi pusu na tvář. Zděsil jsem se a pronesl

"S..Sebastiane o co ti jde?!". O nic můj pane. Jen vás nějak musím donutit tu zůstat..

Pak odešel a slehla se po něm zem,tedy dokud mi nedonesl snídani. Byl jsem dost zmatený a nebyl jsem schopen bolestí ani jíst. On toho využil a začal mě krmit. Byla to hanba,ale nemohl jsem se bránit. Tak jsem jen otevřel pusu a žvýkal.

Řekněte Ááá mladý pane.

Dělal si z toho legraci. Jen já byl zrudlej od ucha k uchu.
Už by to stačilo..
Vždyť jste sotva měl dvě sousta. Jenže nechci být krmen. Kdybyste mě poslouchal,tak bych vás nemusel teď pořád opatrovat. Tsss.. Nikdo se tě neprosil. Vaše duše to žádá.

Už mě ty jeho kecy nebavily. Vzal jsem si ten spropadenej talířek a začl jíst sám. Nešlo to tak dobře,ale mnohem lepší než se ztrapňovat od nějakýho zvrácenýho démona... Tohle bylo poprvé,co se něco takového stalo. A doufám že i naposled.

Kuroshitsuji FanStoryKde žijí příběhy. Začni objevovat