Mladý pán-Zmatený

454 24 2
                                    

minule: Prohrábl jsem mu vlasy a pozoroval ho. On na mě tak nevinně koukal a chytl mě za ruku....

"S..Sebastiane. Prosím zůstaň tu se mnou.. Necítím se nejlíp a tvoje přítomnost mi omnoho pomůže.." Pustil jsem ho a sledoval jeho výraz.. Byl neutrální.. Pořád zatraceně nechápu, co se stalo,že Sebastian je najednou tak divnej. Co jsem provedl? Tolik otázek mi přebíhá v mysli a já vážně netuším co se stalo a neznám odpovědi.

"Je toto vaše další přání?"  Odvrátil jsem znovu pohled,když se na mě tak zatraceně zmateně a roztomile koukal.

"Přání ne.. Je v tom něco víc a ty víš co,láska" přidušeně jsem vyslovil poslední slovo a naplácl si ruku na obličej. Vypadalo to jak facepalm,ale nebylo to ono.. Moje hlava je jak v ohni. Cítím se jak v pekle. Shořím za hřích? Nebo co se děje? Snad Sebastian nezatopil v kotli,aby si mě ohřál a pak spokojeně sežral. To...Pochybuju a zaručeně to je blbost páč ten o mě sotva zavadí pohledem.  Už jsem ho nechtěl na dále štvát tím svým pohledem a tak jsem přes sebe křečovitě natáhl deku a schoval se pod ni.

Mladý pán se schoval pod peřinu. Je to roztomilé,hlavně když vím,že má na sobě kočičí pyžámko. Povolil jsem si kravatu.. Rozepl jsem si vestu a pár vrchních knoflîků u košile a vlezl si po čtyřech nad něj. Odkryl jsem mu peřinu a nahnul se k němu. Byl zrudlý,ale ne kvůli mě. Cítil jsem z něj něco,co brzy přejde. Nejspíš teplota. Pomocí zubů jsem si stáhl rukavici a pobavil mě pohled mladého nic netušícího pána,toužícího po polibku. Taky se ho dočká..hned po tom co mu změřím nějak tu zatracenou teplotu,která obtěžuje mého mladého pána. Položil jsem dlaň na jeho čelo a pousmál se. Byl mi opětován úsměv maličko bolestivý,ale aspoň něco. Druhou ruku,samozřejmě v rukavici jsem pohladil mladého pána po jeho červených tvářích. Sundal jsem ruku z jeho čela a měl jsem nejspîš smutný výraz na tváři,protože mladý pán si mě starostlivě prohlížel. Slezl jsem z něho a vzal ručník,abych ho mohl zase jít namočit. Použil jsem svoji rychlost a už už jsem mu pokládal čerstvě ledově namočený ručník na čelo. Poté jsem mu věnoval polibek.

Konečně jsem se dočkal. I když jsem se už smířil s tím,že by se mohlo něco stát,protože mi Sebastian nepřišel normální. Zavřel jsem oči a užíval jsem si polibek od něj. Třeba to je náš poslední polibek. Teda předposlední..poslední bude vysátí duše. Otevřel jsem oči a viděl jsem pobavený výraz Sebastiana,který už dávno přestal a já měl pořád pusu do tvaru polibku. Ta teplota mě oblbuje a teplo jeho úst už nebyla jeho ústa,ale moje pitomá teplota. Odvrátil jsem pohled a kouknul se kolem sebe a potom jsem mu naznačil ať si lehne vedle mě.

Mladý pán je vážně kouzelný,i teďka,když se nechal oblbnout pouhou teplotou. Netuším jaké to je pro lidi z masa,duše a kostí..polité krví. No..měl bych přestat plácat kraviny. Každopádně mladý pán mě teď potřebuje vedle sebe v posteli. "Hned tam budu,jen otevřu okno.. " řekl jsem si v mysli. Šel jsem k oknu a otevřel ho. Polila mě touha po jídle. A v tom jsem ucítil příchuť osamělosti upsané démonovi,ale bez démona. Ten pach mi něco říká. Otočil jsem se a vlezl k mladému pánovi do postele a obejmul ho. Ach už vím,kdo je ta duše..  "Mladý pane..očekávejte v blízké době návštěvu a garantuji vám,že se můžete těšit.." Řekl jsem to provokativně,ale teprve jsem si uvědomil,co to dělà se mnou..

Nechápavě jsem se kouknul na Sebastiana,kterýmu hrál na tváři ďábelský,spíše démonský úšklebek,který se zakončil pokerfacem. "K..kdo to bude,Sebastiane?" Vyhrkal jsem ze sebe a dal mu pusu na tvář.

"Nechte se překvapit." Věděl jsem,že nastane problém. To už ten démon neví,jak mi ukrást jídlo? Proto pošle svého obětního beránka,aby mi oblbnul mladého pána? K čertu s ním!

••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

Taaaaakžé toto je konec Kuroshitsuji FanStory ;D nooo každopádně snad tušíte o koho jde xD tu máte odkaz na Kuroshitsuji FanStory 2! Jeeeej.. :33

http://w.tt/1PmfO8E

Užívejte xD vaše Bety ^*^

Kuroshitsuji FanStoryKde žijí příběhy. Začni objevovat