Minule jste četli:
Klesl jsem vedle mladého pána a oddychoval. Jak nádherné to bylo s tím,koho miluji. I když to byl pouhý příkaz. Nemyslím si to sám..Bylo v tom mnoho víc. Byla v tom láska. Obejmul jsem ho a dal mu pusu do vlasů. On se ke mě přitulil a sladce zašeptal.Miluji tě,Sebastiane
----------------------------------------------
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••Věděl jsem už jistě,že ho miluju. Což znamená,že doslova slintám nad tou představou. A taky mi to je dost trapný,když vím,že on svoje city nebere tak vážně jako já,pouhý člověk,který se nedožije ani stařeckého věku. Vyvaruju se i svatby s Elizabeth a všech možných krizí středního věku. Z pomyšlení na tohle vše je mi dosti zle. Ale s tím nic už neudělám. Pomsta pomsta pomsta.. To jsem chtěl a točí se mi to stále v hlavě. Už jiný nebudu,až na část srdce v který je Sebastian. Ten samej Sebastian pouhý komorník.. Pouhý můj milovaný. Pouhý Sebastian. Démon s černým peřím.. Ten Sebastian. Sebastian.
V hlavě mi převládá zmatek související s láskou ke komorníkovi.
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••Bolel mě příšerně zadek,ale pak už jsem to zvládal.Sednul jsem si a hleděl na Sebastiana jak se obléká. Vcelku spěchal a měl na tváři jistý výraz. Nedokázal jsem rozluštit jaký. Ani se na mě nepodíval. Teda díval,ale minutu po tom, co jsem se mu vyznal ,vstal a začal se oblékat.
Když už jsem se oblíkl,tak jsem se vydal do koupelny napustit vanu pro mladého pána. Teda pána..já už ani nevím. Nechal jsem ji napouštět a šel jsem pryč z koupelny anižbych se na něj podíval jsem mu pokynul. "Máte tam vanu,hodně štěstí"
Vyskočil jsem z postele a skočil jsem na něj. "Co s tebou je?" Lísal jsem se k němu jak k plyšákovi a on mě položil na zem a odvracel pohled. "Sebastiane?! Je to rozkaz,řekni mi co se stalo!"
"Nic,m..mladý pane" podíval jsem se na něj se zkřiveným úsměvem a pokračoval jsem dál ke dveřím a odešel z jeho pokoje a opřel se o dveře.
Oddechl jsem a smutně si to šlapal do koupelny. Otočil jsem kohoutkem a tím vypl vodu. Vana málem přetekla. Vlezl jsem si do vany a chtěl se položit,ale to se mi to smeklo a já sebou seknul přes vanu a spadl na zem na kachličky.
Uslyšel jsem ránu a přes svůj žal jsem použil svoji schopnost a bleskově vzal mladého pána do náruče. Byl v bezvědomí a já ho nějak probral. Vložil jsem ho do vany a omyl. Poté jsem vzal jeden z ručníku a zabalil ho do něj. Nesl jsem ho do postele a přikryl. Zas jsem se vrátil do koupelny a vypustil jsem vanu a vzal další z ručníků a namočil do ledové vody. Nesl jsem to do pokoje a naplácl mu to na čelo. Samozřejmě jsem mu neublížil-nebojte ;D.. Odebral jsem se ke skříni a vytáhl jedno z dalších čiči pyžam. A nesl to k němu. Bleskově jsem to na něj nasoukal. "Mladý pane,to už se beze mě nedokážete naložit ani do vany? Neříkal jste několikrát náhodou,že se o sebe dokážete postarat sám? Že už nejste malé dítě?" Prohrábl jsem mu vlasy a pozoroval ho. On na mě tak nevinně koukal a chytl mě za ruku....
----------------------------------------------
Pokračko příště! Otázky pro vás.. Zní: má Ciel ztratit paměť,nebo radši ne (amnezie xD) ?A má se do příběhu dostat 3tí osoba?Itori Itori.. Asi tušíš co? Mě to ale nedalo :DDD

ČTEŠ
Kuroshitsuji FanStory
Fanfiction:DD doufám,že se vám to líbilo... po delší době jsem se uráčila to napsat :P