Je to Sturla. Otočím se na něj a přikývnu, protože mám pusu plnou jídla.
Sturla si taky vezme a posadí se vedle mě.
„Chodíš takhle často užírat snídaně?" zeptá se.
„Ne ne. Jen jsem se málo najedla na večeři a dostala jsem hlad," prozradím důvod své návštěvy, „A ty?"
„Mám to stejně," řekne, když dožvýká sousto, „Vidím, že máš vánoční náladu."
Dívá se na můj svetr s vánočním vzorem.
„Spíš jsem si svůj druhý svetr pokydala jogurtem," přiznám svou nešikovnost.
„Stává se," pokrčí rameny s úsměvem. Nastane ticho.
„A co ty, jak se těšíš na Vánoce?" zeptám se. Nějak se mi nechce tuhle konverzaci ukončit.
„Asi jo. Budu dávat asi dvacátou šanci tetinu bramborovému salátu, přežeru se cukroví, kterého Emma napeče, že by to stačilo celému Norsku a samozřejmě půjdeme jako již tradičně bruslit."
„Jo, to bylo minulý rok fajn," přitakám.
„A hlavně to, jak jste nás porazily, že," zasměje se. Má tak krásný smích.
„To byla třešnička na dortu."
„Jestli budeš chtít, klidně se k nám můžeš přidat. Teda pokud budeš zase u rodičů," navrhne.
„To zní fajn. Uvidím," ale v duchu si říkám samozřejmě že přijdu!
„No, už bych asi měl jít," řekne, když si uvědomí, že už dojedl.
„Jo, já taky."
A tak oba vstaneme a vydáme se k pokojůn. Zastavíme se před mým.
„Tak se hezky vyspi. Ať se ti zdají jen pěkné sny," popřeje mi Sturla.
„Ty taky."
Sturla se vydá o několik dveří dál a já vejdu do pokoje. Ingrid má stále v ruce háček.
„Tak co, v poho?" zeptá se, když mě zaregistruje.
„Jo jo," odpovím a plácnu sebou na postel.
.
Když se ráno s Ingrid odstavíme na snídani, už zde většina lidí je.
„Oni mi vyžrali müsli!" zděsí se Ingrid a míří ke kuchyni, aby je na to upozornila. Já si jdu vybrat nějaký jogurt.
„Malinový jo?" uslyším vedle sebe Justuse a přikývnu.
„Já si myslím, že borůvkový je lepší," poznamená.
„Taky. Ale měla jsem ho předchozí dva dny."
„Já taky."
Podívám se na něj. On na mě. A rozesmějeme se. Taky si vezme malinový.
„Jdu si pro čaj, mám ti taky udělat?" nabídne se, když si beru rohlík.
„Jé, to bys byl hodný."
„Tak si jdi sednout, donesu ti ho."
„Díky," řeknu, když jde směrem k čajům a vodě.
S jídlem si sednu mezi Ingrid a Emilii.
„Dobré ráno," řekne mi druhá jmenovaná.
„Dobré," řeknu na to. Do mého zorného pole se dostane Vincenz. To jsem mohla očekávat, když máme hotel s Němci. Ale stejně...
ČTEŠ
I Would
Fanfiction*Kapitol vychází nepravidelně* Pokračování knihy No Control. Nová sezóna začala a Emma se vrhla do tréninku. Ida se snaží o co nejlepší výsledky, aby vydržela se svými přáteli ve svěťáku a Sturla se chce pokusit získat velký křišťálový glóbus, který...
