„Ahoj Ido! Opožděně všechno nejlepší do nového roku!" potkám Justuse když jdu z právního tréninku tady v Pokljuce.
„Jé, díky. Tobě taky. Užil sis volno?" zeptám se s úsměvem.
„No, jestli se tomu dá říkat volno," uchechtne se, „Ale jo, být chvíli doma je fajn. Co ty?"
„Super. Strávila jsem nějaký čas s rodinou, trénovala jak šílená. A řekla jsem to Sturlovi."
„A?"
„Chodíme spolu," vypísknu nadšeně.
„To je super. Celá záříš," řekne a smutně se pousměje. Lehce ho obejmu pro povzbuzení a pak se rozloučíme.
„Nechodíš náhodou se Sturlou?" šťouchne do mě Ingrid, kterou vzhledem k jejímu tempu za chvíli doženu.
„Bez Justuse bych s ním nechodila," pokrčím rameny, „A je to můj kamarád."
„Však jo," zavěšuje se do sebe a jdeme se převléct do buňky.
Na Pokljuce je krásně. Narozdíl od Oberhofu, kde většinou v tento čas zavítáme. Ale tento rok tam strávíme pro jistotu dva týdny na mistrovství světa.
.
Volný čas po večeři trávím se Sturlou. Tarjei se někam zdekoval a my si užíváme vzájemně blízkosti.
„Měl bych zavolat Emmě," přemýšlí Sturla nahlas.
„To ještě chvíli může počkat," odpovím mu.
„To máš pravdu," řekne a políbí mě.
Usmějeme se na sebe. Takhle ležíme docela hodnou dobu, než nás vyruší klepání.
Sturla vstane a dojede ke dveřím.
„Promiň, něco si potřebuju vzít," uslyším Tarjeie.
„Hele je to i tvůj pokoj, nemusíš klepat," poznamená Sturla a opře se o zeď.
„Jo. A vy tu budete dělat nějaké nemravnosti. Ne, díky," zasměje se a ubírá se k odchodu.
Sturla se pobaveně zasměje a zakroutí hlavou. Tarjei zavře dveře.
„Když už nás Tarjei vyrušil, můžeme zavolat Emmě a pak si pustit nějaký film," navrhne.
„Okej. Ale musím jít dřív spát. Závod, chápeš."
„Jo, vlastně. Poslední dobou jsem zmatený a furt nevím, co je za den," zasměje se a vytočí Emmu. Posadí se vedle mě.
Ta to skoro okamžitě zvedne.
„No ahoj vy dva!" pozdraví nás. Taky ji pozdravíme.
„Všechno v pohodě?" zeptá se Sturla.
„Ježiš jo. Jsi horší než moje mamka," řekne kamarádka naoko naštvaně, ale s úsměvem.
„Co závod?" zeptám se.
„Úžasná atmosféra. Jen kdyby nebylo tak teplo. Je to trochu divné. Ve Slovinsku je sníh?"
„Ano. Docela se to dá," přikývne Sturla.
„To máte dobrý. My tu trénovali na brečce," řekne trochu zklamaně.
„A jak to dopadlo?" zeptám se zvědavě.
„Jo, Henrik vyhrál. Jak jinak. No Alex skončil v první desítce, ale Atle vypadl. A Clément skončil třetí."
„Kdo je Clément?" zeptáme se oba se Sturlou ve stejný okamžik.
„To máte z toho, že jste furt spolu a nevoláte. Už i Adri toho ví více než vy dva," zasměje se Emma.
ČTEŠ
I Would
Fanfiction*Kapitol vychází nepravidelně* Pokračování knihy No Control. Nová sezóna začala a Emma se vrhla do tréninku. Ida se snaží o co nejlepší výsledky, aby vydržela se svými přáteli ve svěťáku a Sturla se chce pokusit získat velký křišťálový glóbus, který...
