13 - Vánoční vibes

23 6 0
                                    

Hned potom Emma vytáhne dárek pro Sturlu. Ten opatrně rozstřihne izolepu a papír opatrně sundá.

„Wow," řekne Sturla, když uvidí detektivní thriller, „Díky moc Ido."

„A podívej se dovnitř," nabádám ho.

Sturla knihu otevře. Vykoukne na něj podpis od autora knihy a nápis Veselé vánoce od něj.

„To je hustý. Fakt moc dík. Už se těším, až to budu číst," usměje se na mě. A já na něj.

Emma rozdá ostatní dárečky. Pak se chceme rozejít, ale Emma nás zastaví.

„Ještě já něco mám. Pro každého z vás," řekne a ukáže na tašky.

„Docela by mě zajímalo, jak jsi to načapala do letadla," řekne Ragnhild.

„Já jsem šikovná," pokrčí Emma rameny a začne všem rozdávat balíčky.

„To sis neměla dělat škodu," řekne Tarjei

„Není to škoda a rozbalujte," pokyne nám, co už jsme dostali. Tarjei nedočkavě roztrhá papír. Nachází se tam háčkovaný klobouk.

Okamžitě si ho nasadí na hlavu.

„Budu ho nosit každý den," řekne nadšeně.

„Jo. A umrznou ti uši," upozorní ho Karoline.

„Navíc jsem se těch věcí potřebovala zbavit," dodá ještě Emma a vecpe dárek i Johannesovi, který vypadá lehce skepticky.

„Neboj, nevybafne na tebe háčkovaný červ nebo něco takového," řekne mu Emma. Já si otevřu svůj dárek a spatřím nádherný síťovaný croplý svetr laděný do modrých tónů.

„OMG," vyjekne nadšeně Ragnhild, když spatří šátek do vlasů, zatímco se trenéři smějí svým sladěným čepicím.

Všichni Emmě děkují. Ona se na všechny culí a vypadá nadšeně.

„Teď už můžete jít se připravit. Uvidíme se,“ povolí nám odejít a sama se vydá to pokoje.

Příprava nám s Ingrid zabere docela dlouho a pomáhá nám i Emma, která vypadá dokonale a dosáhnout toho jí trvalo maximálně čtvrt hodině. To naštve, když vy svůj účes děláte už půl hodiny a pořád vám čouhá hromada vlasů.

Emma mi ale pomůže, takže za chvíli už jdeme po klidné ulici směr české ubytování. U vchodu nás přivítají Markéta s Michalem Krčmářem a ukážou nám, kudy máme jít.

Jídelnu Češi krásně vánočně vyzdobili a zatímco Jessica Jislová a ještě nějaká česká biatlonistka co nevím jak se jmenuje nervózně narovnávají ozdoby se místnost plní biatlonisty z různých zemí.

„Ahoj. Vypadáš krásně,“ řekne mi Justus, když na k němu přijdu.

„Díky,“ řeknu a usměju se na něj.

„Doufám, že si s tebou můžu rezervovat jeden tanec.“

„Klidně i dva.“

„Pšššt Gjelland mluví,“ šťouchne do mě Karoline. Poslechneme si jeho přání veselých Vánoc a pak začne hrát hudba.

Justus mi podá ruku. Já jo chytnu. Ruku v ruce dojedeme doprostřed jídelny, kde vznikl improvizovaný parket.

Se smíchem protančíme asi tři písničky, kdy za mnou přijde Emma s Ingrid, že si musíme nutně spolu zaskákat.

„Určitě se spolu ještě uvidíme!“ řekne mi Justus a odejde za Vanessou Voigt.

Emma při šíleném poskakování zpívá (nebo spíš pořvává) slova písničky a vůbec se nedívá okolo.

I WouldKde žijí příběhy. Začni objevovat