My Dream Never come true.....But one day will change everything

Čekání na 25.7

*z pohledu Lucy *

Když jsem se vrátila s Bell zpátky do studia, teta se nás ptala, co máme v těch taškách a když jsme jí ukázaly, že jsou ty onies, co Bell po tetě chtěla, aby jí je koupila, byla v údivu. Hnedka jak jsme přijely domů, jsme si je zkusily a vyfotily jsme si je pro Sam. Večer jsme šly ještě ven na zahradu, abychom se trochu opálily. Večer jsme pak tetě pomohly z večeří. Měly jsme zapečené těstoviny. Pak jsme šly každá do svého pokoje, kde jsme si sedly a koukly na FB, když jsem se přihlásila měla jsem tam 4 žádosti o přátelství, 15 zpráv a 30 upozornění. Tak jsem projela upozornění. Asi polovina z toho byla pozvánka na hry. Bože!!! Potom jsem přešla na zprávy, kde jsem měla zprávy od své rodiny a kamarádek, tak jsme jim odpověděla, že na FB teďka nemám moc čas a že máme toho hodně. Pak konečně přišla ta chvíle, rozklikla jsem žádosti o přátelství. Nestačila jsem se divit, byly to žádosti od holek. Ale já měla strach si je přidat. ‚Až je poznám, pak si je přidám.' Řekla jsem si v duchu a přemístila jsem se od stolu na postel. Když jsem tak přemýšlela začínala jsem si upravovat naše fotky, co jsme měly a na FB jsem si udělala album London 2015 with Bell a dala jsem tam zatím všechny fotky, co jsme tam měla...

*z pohledu Bell*

Když jsme dojedly, tak jsem šla do pokoje na noťas. Koukla jsem se na FB měla jsem tam dost zpráv od svých kamarádek a rodiny, tak jsme začínala odepisovat. Když v tom mi přišlo upozornění, že Lucy založila album London 2015 a dala tam všechny fotky, co měla. Když jsem je zkoukla musela jsem je sdílet, aby rodiče a kamarádi věděly, co se semnou děje. Když jsem to sdílela, naspala mi Sam. „Proč si nepřidáš holky." "Já a i Lucy si je chceme přidat až je poznáme." napsala jsem jí odpověď i za Lucy, pak jsem se s ní rozloučila a šla jsem si lehnout...

*z pohledu Lucy*

Ráno jsme se probudila dost pozdě, protože jsem si psala ještě s rodinou a mými kamarádkami. Když jsem se zvedla z postele bylo nádherné slunečné dopoledne. Když jsem sešla dolů na snídani, teta už měla připravené na stole asi 4 druhy cereálií, když jsem se zeptala tety, kde je Bell, tak mi odpověděla, že ještě spí. Když jsem se nasnídala, šla jsem se mrknout k bazénu, když jsem viděla, že do bazénu svítí sluníčko ještě jsem zalezla do obýváku a pustila si televizi. Projížděla jsem si asi tak 159 kanálu, co teta měla až jsem se zastavila u MTV, kde právě začala hrát Black Magic, ale bylo to živě přenášený ze studia a já si v duchu řekla. ‚Tyto slečny uvidíš 25.7.' když jsem si na to vzpomněla zeptala jsem se tety jestli si mohu vytisknout 1 barevný obrázek holek. Když jsem si ho vytiskla šla jsem nahoru, když v tom jsem viděla, jak se Bell vracela z koupelny zpět do pokoje, tak jsem jí pozdravila. Zdálo se mi, že se trochu lekla, ale pak mi odpověděla...

*z pohledu Bell*

Když jsem se probudila bylo mi hrozné teplo taky jsem si šla dát studenou sprchu, když jsem se vracela zpět do pokoje uslyšela jsem hlas Lucy, trochu jsem se jí lekla, ale pak jsem jí odpověděla na pozdrav. Když jsem se vrátila do pokoje, převlíkla jsem si krátké kraťásky a tílko, které jsem si sama batikovala. Když jsem se šla dolů nasnídat, tak jsem popřála tetě dobré dopoledne. Bylo dost teplo a já neměla chuť na nic teplého, tak jsem si vzala misku dala jsem do toho cereálie a šla si sednout k televizi. Když jsem tak přepínala narazila jsem na svojí oblíbenou show. Tak jsem na ní koukala. Když to skončilo šla jsem odnést misku do kuchyně, kde jsem jí opláchla a šla se podívat, co dělá Lucy. Když jsem přišla k jejím dveřím, slyšela jsem, že Lucy poslouchá náš playlist na Spotify. Když jsem vešla dovnitř viděla jsem, že Lucy klečí nad velkým kusem kartonu a něco obkresluje. Když jsem se šla podívat blíž, viděla jsem fotku holek jako vytvořený kalendář a byly tam datumy od 15. do 25.7., když jsem uviděla toho 25., tak mi to hnedka došlo, tak jsem se jí zeptala "Nechceš s něčím pomoct?" odpověděla mi "Prosím podáš mi lepidlo a lepící pásku? Děkuji." Zvedla jsem se ze země a podala jí nůžky i s lepidlem. Když jsem jí to podala, vzala lepidlo a přilepila to na ten tvrdý karton. Potom to ještě oblepila izolepou a nůžkami udělala do toho díry. Když jsem to viděla, co vytváří, řekla jsem jí. "Dobrý nápad." Usmála jsem se na ní a podala jí provázek. A ona se jen usmála. „Děkuji, napadlo mě to, když jsem si včera psala s mojí mamkou" usmála se. Když v tom jí napadla otázka, kterou jí chtěla položit „Taky si tě chtěly holky přidat?" Zeptala jsem se. „Ano, chtěly, ale já jim to zatím nepříjmula„ Odpověděla mi...