My Dream Never come true.....But one day will change everything

Radio Tour

Z pohledu Lucy

Bylo za minutu sedum, když se mi rozezněl budík. Vůbec se mi nechtělo vztávat, ale musela jsem, protože už za hodinu vyjíždíme s holkama na 2 dny na radio tour. Když jsem šla do koupelny málem jsem se srazila s rozespalou Bell, která si šla dát sprchu. Když jsme se vystřídali v koupelně, šli jsme se obléct. Dlouho jsem přemýšlela, co si vzít na sebe, ale pak jsem se koukla ven bylo docela zataženo a každou chvilku vypadalo, že začne pršet. Tak jsem si vzala triko z dlouhým rukávem, kde byla minie a mickeymaus. Když jsem se oblékla, tak jsem šla ještě do koupelny si udělat ze svých dlouhých vlasů dva copánky, když jsem byla hotová zašla jsem dolů se nasnídat.

Z pohledu Bell

Začal mi zvonit budík. Vůbec se mi nechtělo vstávat. Když jsem se konečně vykopala z postele, zamířila jsem si to rovnou do koupelny, kde jsem se mále srazila s Lucy. Já si to rovnou namířila do sprchy. Hnedka po mě šla i Lucy. Když jsem šla do pokoje, tak jsem si pustila svoje písničky, co jsem měla v mobilu a začala jsem přemýšlet, co si vezmu na sebe. Ale když jsem viděla to počasí venku, tak jsem zvolila krátke triko s mikinou. Když jsem šla dolů, Lucy tam ještě nebyla. Teta nám už chystala snídani. Měly jsem vafle s jahodovým pyré a k tomu ovoce. Když přišla lucy, tak jsem jí podala talíř a popřáli dobrou chuť. Když jsme dosnídali bylo 7:45 čas akorát si všechno zkontrolovat jestli máme všechno.

Z pohledu Lucy

Když jsem sešla dolu na snídani byla už tam Bell, když jsem si sedla a Bell mi podala talíř, na kterém byli dvě vafle polité jahodovým pyré. Když jsme dojedli, koukli jsme se na hodiny bylo 7:45. Já a Bell jsme vyběhly každá do svého pokoje. Já jsem si skočila do koupelny pro kartáček na zuby a pastu. Když jsem to tak očima prolítla, měla jsem všechno. Akorát jsem si dala do tašky mobil, peněženku a dopis od jedné faninky. Akorát bylo 8:00, když v tom někdo zazvonil u dvěří. Byla to Sam. My jsme seběhli dolu, rozloučili jsme se s tetou a nastoupili jsme si do auta, kde byli holky. Když jsem si sedla vzpomněla jsem si, tak jsem holkám dala dopis a řekla, "Jedna fanynka nás včera v obchodě potkala a dala nám toto pro vás" a předala jsem jim obálku a Bell to natáčela. Holky si obálku vzali a začali se do ní dostávat. Když jí otevřeli, vytáhli dvojlist celý popsaný a k tomu byl USB. Holky si to vzali a poděkovali jí a chtěli abych je vyfotila a hnedka poslala té slečně. Když jsem jí to poslala tak hnedka mi děkovala za to, že jsem jí to dala. Když jsem jí napsala ať poslouchá Real radio, tak mi napsala, že ano, že až budeme v rádiu tak jí máme napsat na číslo. Když jsem si to číslo napsala, tak jsme byli už před rádiem.

Z pohledu Bell

Když jsem já s Lucy a s holkama vstoupili do rádia, já si vzpomněla, že Lucy má volat jedné fanince. Když dovolala, holky začaly z rozhovorem. Když se moderátor ptal na nás holky nás představili jako návrhářky, které jim navrhovali šaty. Do dalšího vstupu jsme šli s nimi. Ptal se na různé otázky. Jako například odkud jsme. Když jsme odpověděli, že s České republiky, tak ten moderátor se udivil. „Tam jsem byl na dovolené" Ve třetím vztupu měly prostor fanoušci. Když se jim dovolala jedna slečna, tak mi její hlas byl povědomí. Když se s nami začla bavit, tak mi to hnedka došlo, že je to ta slečna, která nám dávala tu obálku, abychom ji dali holkám. Když pak Lucy došla SMSka. Šli jsme do posledního vztupu kde holky zpívali akustickou verzi Black Magic ( Video v médiich). Když holky dozpívali, šli jsme směrem ven. Venku bylo dost Mixers a holky nám dali radši takovou cedulku, aby si nás nespletli s fanouškama. Když jsme vyšli ven, tak tam bylo dost fanoušků. Holky jim zaspívali Black Magic opět v akustické verzi. Když dozpívali jeden chlap si všiml, že já a Lucy máme ty cedulky tak nás pobídl abychom jsme šli s nim k autu. Když jsme nastoupili, po chvilce nás dohnali holky. Když v tom jsem viděla Lucy, jak s někým volá. Byla to ta slečna. Myslím si, že se jmenovala Elena, ale nebyla jsem si tím úplně jistá. Když s ní holky mluvili, bylo poznat, že brečela ne smutkem ale štěstím.

Je tu další díl omlouvám se že dlouho nebyl ale mám problémy že nestíhám psát :)

Eli