Epos o geodetovi

5 3 0
                                    


Úctu a prestiž mít, každý se bude bát,

proto jsem se rozhodl geodetem stát.

Kulaté razítko, no to taky chci já mít,

jak doktor práv budu si v luxusu žít.

*

Zaměřím, zakreslím, za větší sumičku,

nějakou luxusní, no na černo stavbičku.

Obálka s úplatkem, když bude za chvilku,

vše je v pořádku, přístroj měl odchylku.

*

Ženo překrásná, co po bocích se vlníš,

šeptáš užasle: „Ty s kolíkem to umíš!"

Když geometrák předám jí s úsměvem,

tuším že společně v posteli ulehnem.

*

S takovou vidinou plním si svůj sen,

školu opouštím s červeným diplomem.

Práci už jistou mám, no to je náhoda,

konečně vše bude jen veliká pohoda.

*

Má první zakázka, slova teď dozněly,

nějaká bábrle chce zaměřit parcely.

Krásná to chaloupka s velikou vinicí,

těším se, jak dostanu vína tu sklenici.

*

S deskami pevnými já hrdě se nesu,

brada mi padá, když míříme k lesu.

Kde máte ty stavby za veliký sumy,

které jen geodet zlegalizovat umí?

*

Houštím tu trnitým, zmožen se plazím,

za hraničními kameny skrytými mlázím.

Katastr nesedí, tak co s tím provedem?

Za tuhle otázku jsem zpražen pohledem.

*

Na místo pozornosti, do mojí kapsičky,

dostal jsem berlou, až vidím hvězdičky.

Tahle ta zákaznice, no děsná semetrika,

má práce nebude tak zcela bez rizika.

*

Má další prácička, nějaké pastviny,

ovečky v ohradě působí bez viny.

Kolíky, hřeby, to vše si sebou vezu,

s přístrojem měřícím do ohrad lezu.

*

Potvora huňatá, se čtyřma nohama,

už na mě útočí s ostrýma rohama.

Ovečky andělské, no to ani náhodou,

přízraky pekelné, ty to jsou s jistotou.

*

Utíkám polem, abych rohům uhnul,

klopýtnu a kotník se ohnul a lupnul.

Bolest ukrutná, ta tělem se teď line,

PocityKde žijí příběhy. Začni objevovat