Pod závojem deště,
mlha tlumí stíny.
Smutek zatracenců
pohasl v temnotě.
Kapky padají,
perly dávno ztracené.
Každá z nich je slzou,
plná bolesti a žalu.
*
Však v mlze šedé,
hoří naděje plamen.
Tichý, nepatrný,
však žhavý a stálý.
Světla svit v dálce,
dušený záblesk deštěm.
*
Pod břemenem smutku,
v mlze se skrývá,
naděje ukrytá.
Květina to v šeru,
hvězda na nočním nebi,
která i v nejhlubší tmě,
září ti svým paprskem.
*
Kapky deště tančí,
mlha se rozplývá,
tíha se vzduchu mizí.
Smutek je ten tam,
naděje se zrodila
ze závoje deště.
