The Shelter - CZ GAMEBOOK

14. Jdu

"Jdu s tebou, Honzo."

Sám jsi překvapen svou náhlou odvahou. Přestože tvé srdce bije jako na útěku, nedokážeš ho nechat jít samotného.

Vidíš, jak se v Honzových očích zableskne vděčnost.

Spolu vyrazíte ke skříni, kde jsou specialní uniformy, které vás mají chránit před venkovním prostředím. Kdysi jsi přemýšlel, proč mají tmavě žlutou barvu. Odpověď se ti naskytla v jedněch z posledních zpráv, kde byly ukázány záběry z venčí. Tam, kde kdysi byla zelená louka, je nyní žluté pole.

Když jste s Honzou hotoví, nejistě se posouváte k východu.

Obejmete se se Sofii, která vám otevře dveře.

Před vchodem je stále funkční kamera, ale pro jistotu jste se dohodli, že zaklepete na dveře v intervalech tři-jedna-jedna.

Když se za vámi zavřou dveře, všechna odvaha kterou jsi cítil v bunkru se rázem vytratí. Trošku se ti rozklepou kolena. Obdivuješ Honzu, jak se rozhodně rozhlíží kolem, a pak rázně vykročí ven, s pokynem ruky, abys šel za ním. S každým jeho krokem se však v jeho pohledu mihá náznak obavy. Domluvili jste se, že pro bezpečí, budete mluvit jen kdyby nastala nějaká nouze a tak ho jen tiše následuješ.

Nemůžeš si pomoct žasnout nad tolika různými vjemy! I když zapadá slunce, stále vidíš stromy různých tvarů, a listy všelijakých velikostí. Některé ti přijdou i větší, než jaké bys očekával.

Nemáš ale čas nad tím dále přemýšlet, protože narazíš do Honzy. Nevšiml sis, že zastavil. Vzhlédneš k němu s výmluvným pohledem, ale všimneš si, že se dívá na něco jiného.

Snažíš se podívat tím směrem.

Všimneš si siluety zvířete - jakoby laňky, když v tom ti v pohledu zabrání Honzova ruka. Nevíš proč, ale něco uvnitř ti říká, že by jsi měl křičet.

"Hlavně nevyváděj. Už je to pryč." slyšíš Honzu zašeptat a v dáli šelest trávy.

Výkřik se ti podařilo spolknout.

Dál pokračujete pomaleji, a Honza se teď rozhlíží víc než před tím. Dojdete až k padlému stromu, jako by do něj narazil blesk. Honza se začne dívat kolem a tak začneš dělat to stejné. Nic neobvyklého ale nevidíš.

Jdeš blíž k tomu spadlému stromu, a prohlížíš si způsobenou škodu. Když si čupneš, aby jsi sis prasklinu pečlivě prohlédl, všimneš si něčeho, co vypadá jako černá krabice.

Dole, skoro úplně u země je napsáno "ANTÉNA Č. 331".

Ze vzrušení nálezu vykřikneš na Honzu.

"Honzo! Našel jsem ji!"

Ten je jen trošku opodál taky přikrčený k zemi. Podívá se na tebe a začne pomalu vstávat. Najednou prudce zvedne hlavu, jakoby se díval na něco za tebou, a pak začne na tebe prudce ukazovat.

Někde za tvými zády se ozve hlasitý řev.

Vidíš jak se Honza otáčí zpátky a začíná běžet. Instinktivně, bez pohledu dozadu ho následuješ.

Běžíte směrem k bunkru.

Jestli nemáš u sebe žeton, nebo máš žeton ale jedli jste kaši, běž na číslo (11)

Jestli máš u sebe žeton a nejedli jste kaši, běž na číslo (19)