Povídky: Moudrost Přírody

Čas v očích vlka

V jednom hustém lese žil vlk, který měl zvláštní zvyklost. Na rozdíl od ostatních vlků nezabíjel pro potravu, ale jen pro potěšení z prolité krve. Každé zvíře, které potkal, bez milosti rozsápal. Zpráva o jeho krutostech se rychle rozšířila po celém lese a brzy se donesla až k lvu, králi zvířat.

Lev byl známý svou moudrostí a spravedlností. Když slyšel o vlkových činech, svolal radu starších zvířat. „Nemůžeme dovolit, aby někdo v našem království zabíjel bezdůvodně," řekl lev. Po dlouhém přemýšlení vynesl svůj rozsudek: „Vlk musí být potrestán. Protože jsi zabíjel jen pro radost, nesmíš dva roky prolít žádnou krev."

Vlk se po vyhlášení rozsudku stáhl do ústraní. Věděl, že musí najít způsob, jak přežít bez lovu. Putoval lesem a přemýšlel o tom, jak se vyhnout porušení zákazu. Asi po hodině zahlédl ovci, která se poklidně pásla na louce. Jeho hlad se probudil a začal přemýšlet, jak by mohl obejít lvův příkaz.

„Co je vlastně rok?" přemítal vlk. „Rok má 365 dní a nocí. Noc je, když nevidím světlo, a den je, když je světlo. Co když bych zavíral a otvíral oči, aby se střídaly dny a noci rychleji?"

Vlk začal zavírat a otvírat oči a počítal dny a noci. Myslel si, že tímto způsobem může rychle naplnit dva roky. Po chvíli napočítal 365 „dní" a ještě jednou. Poté se vrhnul. na ovci. Byl přesvědčen, že svůj trest splnil a může se vrátit ke svým starým zvyklostem.

Ovšem, když vlk rozsápal ovci, jeho čin se rychle rozšířil po lese. Zvířata byla zděšená a okamžitě to oznámila lvovi. Lev svolal zvířata a vlka před svůj trůn. „Proč jsi porušil můj příkaz?" zeptal se lev.

Vlk odpověděl: „Splnil jsem svůj trest. Počítal jsem dny a noci zavíráním a otvíráním očí. Dvakrát 365 dní."

Lev se zamračil a odpověděl: „Myslíš si, že můžeš obelstít spravedlnost tak snadno? Pravý rok je mnohem víc než jen počítání dní. Je to čas změn, růstu a učení se z minulých chyb."

Lev pak rozhodl, že vlk bude muset prožít skutečné dva roky pod dohledem moudré sovy, která ho bude každý den učit o přírodě a čase. Sova vzala vlka na cestu lesem, ukazovala mu měnící se roční období, růst rostlin a život zvířat. Vlk viděl, jak stromy na jaře pučí, v létě se zelenají, na podzim mění barvu a v zimě opadávají.

Postupně vlk začal chápat, co je to skutečný rok. Viděl, jak dlouho trvá, než se něco změní, jak se vše vrací v cyklech. Naučil se trpělivosti a začal chápat, že jeho dřívější činy byly sobecké a bezohledné. Po dvou letech se vlk vrátil k lvovi.

„Nyní chápu, co je to skutečný rok," řekl vlk. „Viděl jsem, jak příroda potřebuje čas k růstu a obnově. Už nikdy nebudu zabíjet jen pro zábavu."

Lev přikývl a dal vlkovi druhou šanci. Vlk se vrátil do lesa, ale už nikdy nezabíjel bezdůvodně. Naučil se vážit si života a času, který mu byl dán.