Povídky: Moudrost Přírody

Oponent

V hustém lese žil starý moudrý jezevec, který byl známý svou klidnou povahou a hlubokou moudrostí. Zvířata z celého okolí, a dokonce i z velmi vzdálených míst, přicházela poslouchat jeho kázání. Nikdy nečetl z knih ani se nevyžíval ve složitých debatách. Jeho slova byla jednoduchá a pronikala přímo do srdcí všech posluchačů.

Jednoho dne se o jezevcově slávě doslechl pyšný páv, který měl své vlastní následovníky. Byl však velmi rozhořčen, když zjistil, že mnozí z jeho příznivců opustili jeho přednášky a šli si raději poslechnout jezevce. Páv se rozhodl, že jezevce v učené rozpravě přemůže a ukáže, kdo je v lese skutečně moudrý.

Když páv dorazil k jezevcově jeskyni, kde se shromáždilo mnoho zvířat, vykřikl: "Hej, starý jezevče! Tví posluchači tě možná poslouchají, ale já si tě nevážím a neposlouchám. Co mi na to řekneš?"

Jezevec se klidně usmál a odpověděl: "Pojď blíž a já ti to ukážu."

Páv, plný sebevědomí, si prorazil cestu davem zvířat a postavil se před jezevce.

Jezevec se na něj s úsměvem podíval a řekl: "Postav se vlevo ode mě."

Páv, i když plný pýchy, přikývl a postavil se vlevo.

Jezevec se ale zamyslel a řekl: "Ne, vlastně bude lepší, když budeš stát napravo. Přejdi tam."

Páv opět s hrdostí vykročil a postavil se napravo.

Jezevec se na něj podíval a řekl: "Podívej se na sebe – posloucháš mě, aniž by sis to uvědomil. A já v tobě vidím slušné a učenlivé zvíře. Teď se posaď a poslouchej, co ti chci říct."

Páv, překvapený a zahanbený, si uvědomil, že jeho pýcha ho přivedla k tomu, že dělal přesně to, co mu jezevec řekl, aniž by si to uvědomoval. Pochopil, že pravá moudrost nespočívá ve slovech, ale v činech a vnitřním klidu.

Pravá moudrost se neprojevuje v pichlavých slovech, ale v tichém porozumění a přijetí. I ten, kdo tvrdí, že neposlouchá, může být veden k tomu, aby následoval, aniž by si toho všiml. Skutečná síla spočívá v klidu a schopnosti vést druhé s laskavostí a trpělivostí.