v mlze se mi ztrácí nohy
prý na hlavě mám už rohy
na sobě kraťasy do půlky zadku
co štvou mého otce, možná i matku
v dešti se rozpouštím
krev srdcem nepouštím
a kluky nechávám proplouvat prsty
do svého žaludku nepouštím hosty
táta mi říká, jaká jsem kráva
žíly mi u stolu nepodává
jaké jsou děti, strach stejný bývá
já byla temná, duše se neozývá
ČTEŠ
shnilé třešně
Poesiadalší sbírka poezie, než se další dítě zlije protože život si zaslouží taky trochu lásky být popsán kouzelnými slovy, během pití vína a sledování novy ať už je jakýkoliv. ať už vám nadělí cokoliv jakékoliv ovoce. kyselé citróny, nedozrálé ma...
