M E D I C I N E

4.

Třetí osoba POV:

Zatímco Cassandra pospíchala na svou poslední rehabilitaci, tak nový primář plastické chirugie Jason McCann odpočíval natažený na malé pohovce, která stála v lékařském pokoji, kam chodívali lékaři odpočívat. 

Přemýšlel jak skloubí svou malou dceru s touhle příšernou prací, tehdy to sice studoval s oblibou, ale věděl už tehdy, že toto nebude moct nikdy dělat, měl proto své důvody, které skrýval, musel se snažit tuhle situaci co nejdříve vyřešit, jinak ho to brzy dožene k vzteku. 

Jason McCann POV:

,,Ahoj Nino," řekl jsem odměřeným tónem, když jsem vcházel do domu mých rodičů, Nina byla tátova druhá manželka a moje nevlastní matka. ,,Ahoj Jasone," jemně se pousmála, ale její napjatost byla více než zřetelná. ,,Kde je Beatrice?" Zeptal jsem se a prozkoumal místnost očima. Nina měla nový přírůstek na bledé tváři, modro fialová mapa se táhla pod jejím levým okem, které měla lehce přivřené. 

,,Je v obýváku, dívá se na televizi." 

Vyrazil jsem do obývací místnosti přesto, že jsem příliš neschvaloval, aby Beatrice sledovala delší dobu televizor. 

Když jsem přišel, vzhlédla a zamrkala těmi obřími řasami s jejími velkými tmavými oči vypadala jako panenka. Klekl jsem si ke své dceři, když jsem došel až k ní, dostala se na nohy a objala mě okolo krku, protože jen tak jsme byli ve stejné výšce. 

,,Tati, stýskalo se mi," její sladký hlas mi udeřil do ucha, miloval jsem svou dceru víc než cokoliv na světě a nedovolil bych nikomu, aby jí ublížil. ,,jak se ti líbilo u babičky a dědy?" Zeptal jsem se a použil svůj nejměkkčí tón, který jsem měl. Bea přikývla a trochu se odtáhla: ,,Babička je smutná a děda zase naštvaný." Pokrčila rameny a posadila se mi na klín. 

Ironicky jsem se uchechtl. 

Neměl jsem pro dnešní den náladu na svého otce a řešit věci s ním se zdáli pro dnešní den ohrožující nás oba na životě. 

Zvedl jsem se s Beatrice na rukou a došel Nině říct, že odcházíme.

Řídil jsem své auto od sídla mých rodičů, odlehlou silnicí až k sobě domů, Noelle vždy s oblibou říkala, že žijeme na odlehlém místě skoro jako poustevníci, ale my tak žít museli.

Beatrice si za mnou zívla, její malá ruka se stočila v pěst, když otevírala pusu, byli jí téměř tři roky.

Zastavil jsem na příjezdové cestě a kývl na strážného, který sledoval dům a v mé nepřítomnosti i Beatrice. Pomohl jsem své dceři vystoupit z auta a vedl jí do domu. 

,,Dobré odpoledne pane McCann, ahoj Beatrice." Usmála se na mou dceru hospodyně, která jí nahrazuje matku by se dalo říci, ale při jejím pohledu na mě zmrzla a nesoustředěnost byla na místě.

Rychle popadla Beatrice za ruku a mířila s ní do schodů, obvykle by plakala, že jí nenásleduji, ale potřeboval jsem něco ještě vyřešit. Procházel jsem chodbou a chladným hlasem "prospěvoval"

,,Noelle," 

Cassandra Greco POV:

Má poslední rehabilitace proběhla jako ty další před touhle, koukala jsem na své hodinky a prohlížela si je zkoumavým pohledem. 

Rosalin se ušklíbla a dolila si víno do prázdné skleničky. 

,,Chci začít nějak znovu," povzdechla jsem si. Rosalin odložila lahev stranou a darovala mi soustředěný pohled. ,,jak to myslíš?" Pokrčila jsem rameny, zatím jsem nevěděla co bych přesně chtěla.

Možná se odstěhovat? Najít si chlapa, mít rodinu, kdo ví. 

Rosalin se zasmála, ale v jejím výrazu se něco prolomilo. ,,Dost o mně, co o tobě?" Zajímala jsem se, protože jsem věděla, že něco není v pořádku. ,,Ale nic moc zvláštního, pamatuješ na toho kluka se, kterým už nějakou dobu chodím?" Přikývla jsem, snažíc si vzpomenout na jeho jméno: ,,Ryan, že?" Zkusila jsem a ona se usmála. ,,Trefa!" 

,,Je poslední dobou nějaký divný, moc spolu nemluvíme a skoro se nevidíme, stýská se mi, nevím co mám dělat." Do očí se jí nahrnuly slzy, spodní ret se jí chvěl, ale ani jedna slza neukápla. 

,,Potřebovala bych nějak vypnout." Broukla a věnovala mi toužebný pohled. 

Ahooj, tenhle příběh jsem nevěděla kam dál posunout  a nebo jakým směrem, ale přesně vím co s ním udělám už, doufám, že Vám to nebude příliš vadit, ale myslím si, že to bude dobrý nápad. Děkuji za čtení a dejte mi vědět. :)