Hope dies last

Obrat (Konec)

Prosím přečtěte si pod příběhem:

 Uteklo už hodně času a Maturita je za dveřmi. Chtěli jsme pak vše oslavit. Každý den jsme se učili. Kevina, ale bylo těžké do toho dokopat, ale nakonec se mi to podařilo. Do toho všeho jsme si měli najít vysokou. Já chtěla jít dál, ale Kevin si už chtěl najít práci. Tohle ještě, ale řešit nechci. Bylo už jen pár týdnu před maturou a učitelé nám stále říkali, jak jsme neschopní, že to nezvládneme a další takové kecy. Vše utíkalo jako voda a bylo to tady. Maturita. Prve proběhly písemné, pak ústní, atd... Měla jsem nervy jak sviňa.

Nemůžu uvěřit, že je vše za námi. A já i Kevin jsme to zvládli.

,,Lásko my to zvládli!" Přišel za mnou a políbil mě. Nakonec jsem skončila v jeho těsném objetí.

,,Ano, teďkom nás čekají 4měsíce prázdnin. Společných." Řekla jsem zasněně.

,,Si piš. Zamluvil jsem nám chatu v Carnwall. Uděláme si krásný týden." Řekl a vzal mě za ruku. Šli jsme k jeho autu a jeli na oběd. Poté mě odvezl domů. Na večer jsem byla domluvená s Beccou, že zajdeme do klubu to pořádně oslavit. Kevin byl domluvený s rukama, takže jsme se rozhodli, že to jeden bez druhého dneska zvládneme.

Dala jsem si sprchu a oblékla si kraťasy s tílkem. Lehce se namalovala a vlasy stáhla do culíku. U schodů jsem si obula baleríny, vzala koženou bundu a kabelku. Mohla jsem vyrazit do klubu, kde jsme měli sraz. Když jsem dorazila hlasitá hudba šla slyšet už 3bloky odtud. Vstoupila jsem dovnitř a hnedka mě pohltil Sard cigaret, trávy a chlastu. Beccy už seděla u jednoho stolu a tak jsem se vydala za ní. Na stole už stálo pár panáku vodky.

,,Ahoj zlato." Pozdravila mě tak na hlas, abych jí slyšela.

,,Ahoj." Pozdrav jsem jí opětovala a přisedla si k ní. Večer byl v plném proudu a zábava, taky nikde nevázla. Tančili jsme, pili a občas jsme si potáhli i s jointu. Zrovna, když jsem tančila zahlédla jsem Kevina. Nechala jsem ho tak. Bavil se s klukama a já s Beccy. Já byla už v náladě a bavila se jako on. Když jsem se na něj podívala, řekla jsem si, že se přece jen nebavím jak on. Stála u něj blondýna s velkýma a falešnýma kozama. V tu ránu jsem pochytila vztek. Ale když se spolu začali cucat, měla jsem pocit, že mé srdce se rozpadlo na milión malých kousku. Nemůžu uvěřit, že mi to vážně udělal. Vše co mi řekl, byla jen lež. To jak moc mě miluje. Že se o mě bude starat, tak jak to slíbil mé mámě. Ani jsem si nevšimla, že mi po tvářích padají slzy.

,, Abby? Co se děje? Proč brečíš?" Zeptá se mě Rebecca. Já jen zvedla ruku a ukázala na Kevina.

,, Ten bastard." Řekla a pevně mě objala. Já jen dál brečela do jejich šatů.

,,Pojď si sednout." Řekla a vedla mě k našemu boxu.

,, Skočím pro něco k pití ještě." Řekla a odešla k baru.

Pohled Rebeccy: Šla jsem k baru, kde seděli kluci. Kevin už tam byl bez té šlapky a dokonce tam s ním už seděl Kale a Brad. Stoupla jsem si kousek od nich a mávla na barmana, aby nám nalil 6 velkých vodek. Jen na mě kývnul.

,,Jé ahoj zlato." Křiknul na mě Brad a dal mi pusu.

,,Ahoj." Odcekla jsem. Otočila jsem se na barmana zaplatila mu to a vzala si tácek.

,,Páni. Kolik vás tu je?" Zeptal se Kale a smál se.

,,Dvě." Řekla jsem a ušklíbla se.

,,Hlavně ať to má holka nepřežene." Řekl Kevin a zazubil se.

,,Myslím, že tys dneska už skončil se svou holkou." Řekla jsem, mrkla na něho a otočila se na podpatku a šla k našemu stolu.

Pohled Kevina: ,,Kurva." Zařval jsem a pěstí jsem praštil do baru.Kurva,kurva,kurva. Ona mě musela vidět s tou blondýnou. To není možné. To se nesmí stát. Rukama jsem si vjel do vlasů . Byl jsem na sebe tak nasranej, že to není možné. Vím, že to byla má chyba, ale já jsem tu couru odstrčil. Šel jsem ke stolu, kde Abby seděla sama. Sedl jsem si vedle ní a ona se na mě jen hnusně podívala.

,,Nech mě být a vypadni!" Vyprskla na mě hnusně. Ani se jí nedivím.

,,Musíme si promluvit." Řekl jsem klidně.

,,Ne nemusíme." Řekla opět hnusně. Ani neví, jak mi tím ubližuje, ale já ji taky ublížil a to víc.

,,Prosím" Zaprosil jsem a nervózně si vjel rukama zase do vlasů.

,,Je konec. Nevolej mi nepiš a už vůbec za mnou nechoď." Řekla zvedla se odešla. Ona mě opustila. Ne to nesmí. Však já jí miluji. Nemohl jsem tomu uvěřit. Dokonce mi vypadlo pár slaných slz z očí. Ne já nikdy nebrečel. "To protože jsi ještě nikdy tak moc nemiloval, debile." Řeklo mi mé podvědomí. Mělo pravdu miluji jí tak jako nikdy nikoho.

Pohled Abby: Šla jsem domů. Slzy se kutáleli jedná za druhou. Tolik ho miluji. Možná mu časem odpustím. Ale teďkom mě bolí srdce, tak moc, že to nedokážu. Musím žít dál. Zvládnu to. Už jsem zvládla dost věcí a 100x horších než teďkom. Budu žít tak jako předtím než se mi objevil v životě. Teďkom už můžu jen vzpomínat na hezké chvíle s ním. Jak můj život udělal šťastnějším. Ale už jen vzpomínky mám.

Tak a je zde poslední díl.Od zítřka začnu pracovat na 2.sérii. Doufám, že se vám tento příběh líbí. A jsem šťastná jak vidím zvětšování čísla u čtení. Děláte mi radost. Doufám,že zůstanete i u druhé série :) Dajinka

PS: Chci moc poděkovat, teď už mé bývalé spolužačce, ale stále mé kamarádce Anne58. Za to, že mě stále dokopávala k tomu, abych psala. Ve škole mi pomáhala šíleně moc. Takže děkuji a musíme zajít ven jasný. Dále bych chtěla poděkovat Veronika234. Za to jak mi poslední dobou komentovala a dávala hvězdičky. To mě donutilo psát. A teďkom i BernadettaSpinarova za to, že dávala Vote a tím i mě dávala naději, že čte více lidí. Jste nejlepší holky a tento příběh je pro vás. :)