Hope dies last

Ku*va...

Spadla jsem na zem a chytla se místa, kde mě uhodil. Chtělo se mi brečet, ale nechtěla jsem nemohla před ním ne. Dívala jsem se na něho tím nejhnusnějším pohledem, co umím a on přestal mlátit toho kluka a koukl na mě. Ten kluk utekl, když se mu Kevin přestal věnovat. Kevin pak koukl na Kale a Breda, kteří hned na to odešli. Šel pomalu ke mně a chtěl mi pomoct vstát.

,,Nesahej na mě!“ Vyprskla jsem na něj.

,,Promiň, ale zavinila ses to sama!“ Zařval na mě zpátky.

,,Sorry, že se zastávám slabších.“

,,Neměla bys. Sama jseš slabá.“  Řekl mi celkem s klidem. Já a slabá? Oproti němu jsem silnější. To posral.

,,Když myslíš.“ Zvedla jsem se a dala se na odchod.

,,Nemyslím já vím.“ Zavolal na mě, ale to já už byla za rohem a šla do jídelny.

Rebecca už na mě čekala u stolu. A tak jsem si vzala jídlo a vydala se za ní.

,,Ahoj co ti tak dlouho trvalo?“ Zeptala se mě jen, co jsem si sedla na židli.

,,Ahoj zdržela mě jen učitelka.“ Odpověděla jsem jí. No co pravdu jsem jí říct nemohla.

Zítra tam budu mít ale pořádnou modřinu. Ale co všem řeknu? Co se mi stalo? Myslím, že by mi mohli uvěřit, když řeknu, že za to můžou dveře. Jo to by mohlo vyjít. Šla jsem na poslední hodinu. Naštěstí se Kevin už neukázal. Byla jsem jen ráda.

Po hodině jsem se vydala k autu. Věci jsem si hodila na zadní sedadlo a opřela se o auto a psala si s Georgem. Čekala jsem ještě na Rebeccu. Slíbila jsem jí, že jí odvezu. Na chvíli jsem odpoutala pohled od telefonu a koukla se kolem, jestli náhodou už nejde. Místo ní jsem spatřila Kevina, jak stojí u školy s rukama a kouří. Koukal se na mě hnusným pohledem. Pohled jsem mu oplatila a to se už ke mně řítila Rebecca. Nastoupili jsme do auta a vydali jsme se k jejímu domu.

,,Máš ten lístek ještě na ten ples?“ Zeptala jsem se jí a doufala, že jo.

,,Ano mám.“ Odpověděla mi a já se v duchu zaradovala.

,,Beru ho.“ Jen co jsem to dořekla se na mě koukla.

,,To jako vážně? Koho bereš?“ Zeptala se hned a tvářila se šťastně.

,,Jednoho kluka. Je strašně milej, hodnej, vtipnej a strašně hezký.“ Shrnula jsem to do jednoho.

,,No to je super.“Řekla nadšeně.

Vysadila jsem jí doma a já jela konečně domů.

Pohled Kevina:

Kurva musela se přisrat do té rvačky? Nic by se jí nestalo, kdyby se starala o své věci a ne o cizí. V životě jsem holce neublížil. Až doteď vím, že to byla nehoda, ale i tak. Připadám si jak ubožák jen kvůli té náně. A to ani není zas tak hezká. ,,Kurva.“ Zařval jsem na chodbě, kde nikdo nebyl a kopl vší silou  do skříňěk. Šel jsem ven si zakouřit neměl jsem na to nervy.

Když bylo po škole šel jsem ještě s klukama na jedno a pokecat. Koukal jsem se kolem sebe a spatřil tu holku. Ani nevím, jak se jmenuje. A k čemu by mi to bylo že? Můj pohled musel mluvit za vše. Když mě spatřila a viděla, že se na ní dívám pohled mi oplatila.

,,Hej kámo? Vnímáš?“ Zamával mi rukou před obličejem Brad.

,,Jo co je?“ Vyprskl jsem na něj.

,,Ser na ní. Může si za to sama..“ Okomentoval to Kale.

,,Já vím.“  Odsekl jsem a cigaretu odpinknul.

,,Mějte se jdu domů.“ Rozloučil jsem se a popadl skate, který ležel u nohou a vydal se domů.

Další díl.Moc bych chtěla poděkovat svým spolužáčkam, které mě podporují ve psaní.A moc bych chtěla znát váž názor na tuto povídku.Klidně budu pak i věnovat díly :)