deník mého (ne)obyčejného života

pouť

Pocestě jsem vytáhla z vaku mobil a pustila si písničky. U fontány jsem uviděla siluetu malé dívky. Okamžitě jsem zvedla ruku na pozdrav. Jen co mě Chloe zmerčila, začala šílené rychle mávat a křičet: ,,Nella!" Jen co to řekla, se postavila další osoba sedící za ní. ,,Ahoj." Řekla jsem hned co jsem byla na doslech. Chvíli jsme si jen tak povídaly, než jsme se vidaly na pouť.

,,A to by jsi nevěřila, kdo tu ještě je." Vydechla Chloe, která šla mezi námi. ,,To opravdu netuším." Řekla jsem nezaujatě a místo toho jsem sledovala horskou dráhu. Fede se zaksichtila a pokračovala za Chloe: ,,Jsou tu i Derek, Rik a-". Víc už toho nestihla protože Chloe vypískla: ,,Max!!!" Všichni na dohled se na nás otočili. Chloe se začervenala. Usmála jsem se. ,,Max, Max... už vím. To je ten kluk z béčka? O tom ses zmiňovala." Malá hnědovláska přikývla. ,,To buď ráda, že ji znáš tak krátkou dobu. Protože když ji chytne ta správná nálada, dokáže o něm básnit hodiny." Řekla Federika a upravila si brýle. Chtěla ještě něco dodat ale místo toho z ní vyšlo jen velké hlasité ,,AUUUU!" Chloe se na ni ušklíbla a mnula si loket.

,,Tak kam půjdem prvně?" Zeptala jsem se a podívala se na ksichtící se holky. ,,Na horskou dráhu!" Vyskočila zelenoočka. ,,Tak fajn. Už se těším." Dodala Fede a my se vydaly k horské dráze. A jak naschvál se v řadě před námi objevily tři -pro mě dvě- známé tváře. Derek se hned usmál a zamával nám. ,,Ahoj kluci. Taky jdete na horskou dráhu?" Zeptala se s úsměvem Federika. ,,Jé, ahoj Chloe a Federiko. A ty jsi..." Snažil se vzpomenout bělovlásek. ,,Ahoj Nello." Řekl s úsměvem Rik. ,,Maxi, tohle je Nella. Je tu nová. Nello, tohle je Max." Představila nás Fede. ,,Doufám že jste s formalitamy už hotovi, protože za chvilku jdeme na řadu." Řekl nezaujatě Derek.

,,Prosím zařaďte se po dvojicích a nastupte do vozíku." Ozvalo se z rozhlasu. ,,A je to v háji. Ták, kdo se obětuje a půjde do dvojce holka, kluk?" Zeptala se Fede. ,,A co kdybychom tak byli všichni." Navrhla jsem. ,,Fajn, já budu s Chloe, Rik s Nellou a Derek s Federikou. Souhlas?" Všichni přikývli i když Fede zrovna dvakrát nadšená nebyla.

Při sjíždějí jsme všichni křičeli. Asi za tři minuty se za námi ozvalo: ,,Ty idiote! Co to vyvádíš?!" Na chvilku jsem se otočila a uviděla jak Federika dává černovláskovi pořádný pohlavek. Rik to asi viděl taky, protože chytl neuvěřitelný výtlem stejně jako já. Posledních pár minut se pořád dokola opakovalo křičeni, výskání, smích a pod.

Když naše zběsilá jízda skončila, vyskočila jsem z vozíku a běžela se podívat na fotky. Se mnou tam doběhla i Chloe. Já jsem se pobaveně usmála zatím co Chloe se lehce začervenala. Já jsem se na ní s Rikem tlemila na celé kolo, Fede zrovna dávala Derekovi co proto a Max se zaláskovaně koukal na Chloe která v tu chvíli křičela.

,,A padej pro tu peněženku!" Ohlédla jsem se všimla si Fede jak řve na Dereka. Derek si jen zkřížil ruce na prsou a dodal: ,,Pche, to určitě." Federika zbrunátněla, vytáhla si rukávy od svetru a zamířila si to rovnou na Dereka. ,,Tak ty takhle. Mazej pro tu peněženku ty jeden idiote! A dělej nebo tě tam dokopu!" S těmi slovy do něj strčila tak silně, že spadl na zem. ,,No jo no. Už jdu." Rychle se zvedl a se znuděným obličejem se vydal k dráze. Musela jsem Federiku chytit, aby se za ním nerozběhla.
,,Pusť mě! Já ho tam dokopu. Tak už mě pusť!" ,,To víš že jo. Ještě ho skopeš do kuličky." Odpověděla jsem ji.

Za chvíli jsem ji ale stejně pustila a my se vydali ke stánkům. Fede si upravila pocuchané vlasy a poupravila si brýle. Max se ohlédl za Derekem a oznámil: ,,Tomu t chvíli potrvá. Co takhle si jít něco koupit?" ,,Jó! Třeba cukrovou vatu." Vypískla Chloe. Všichni jsme souhlasili a zamířili ke stánku s vatou. Byla tam slušná fronta, tak jsme tam skejsli na dalších patnáct minut. Po chvilce se nám kluci vytratili z dohledu. ,,Ty Chloe, ty a Max asi nejste jen tak nějací kámoši viď?" Začala jsem se vyptávat. ,,Juj, já vám to neřekla? Včera se mě zeptal jestli spolu budeme chodit... a já řekla Jo." Řekla s úsměvem a podrbala se ve vlasech. Hned jsme jí obě blahopřály a dál si povídaly o jsem možném.

Najednou se za Chloeniimi zády objevil Max s plyšovým zajíčkem. Dál jí ho se slovy: ,,Na, vzpomínka na tuhle pouť." Chloe se začervenala a skočila Maxovi kolem krku. Za ním přišel i Rik s papírovou růží. Mlčky mi ji podal. ,,Dík." Špitla jsem a vzala si růži. Mile jsem se usmála a podívala jsem se mu do oči. V tu chvíli se naše pohledy střetly. Okamžitě jsem pohledem uhla a lehce se začervenala.

,,Přejete si?" Ozvalo se za mnou. Rychle jsem se otočila. ,,Jednu jahodovou vatu," otočila jsem se ostatní aby mo řekli co chtějí. ,,tak tři jahodové, jednu vanilkovou a jednu borůvkovou." Žena přikývla a začala nám jednu po druhé ty vaty podávat.

Potom jsme šli na další atrakce jako třeba: strašidelný dům, střelnice atd. V půl osmé jsem se se všemi rozloučila a vydala se domů.

,,Ahoj." Ozvalo se z obýváku když jsem zavřela dveře. ,,Čau." Řekla jsem a zamířila rovnou ke schodům. Uklidila jsem si věci a šla se umýt. V pyžamu jsem seběhla do obýváku a sedla si vedle mamky. ,,Jak bylo?" Zeptal se táta. ,,Jo fajn." ,,A ským jsi tam byla?" Zopakovala otázku mamka. ,,S Fede a Chloe, s kým jiným?" Odvětila jsem dívala se na telku. ,,Někdy je musíš přivést. Daš si večeři nebo něco?" ,,Nemám hlad ale jsem slušně unavená, tak dobrou." ,,Dobrou zlato." Řekli společně rodiče a já si šla vyčistit zuby. Potom jsem zalezla do peřin a do sluchátek jsem si pustila písničky. Zachvilku jsem usla i se sluchátky v uších.

A další kapitolka napsaná. Moc se omlouvám že dlouho nic nevyšlo, ale jsem v zahraničí a trpím nedostatkem internetu. :D budu ráda za každý koment, hlas a pod.

(Na obrázku Max a Chloe)

-Veve