Want more [Harry Styles fan fiction]

Tenth

Když jsem pak nad ránem ležela a sledovala bílý strop hotelového pokoje, přišlo mi to, jako by to ani nebyla pravda.

"Už ti to někdo dělal pusou?" uslyšela jsem jeho šepot a ušklíbla se.

"Nebuď úchyl, víš, že ne."

"Takže to byla tvoje premiéra?"

"Dalo by se říct."

"Hmmm," ve tváři se mu objevily dva ďolíčky. Myslím, že jsme se dostali do stádia, kdy dokážeme konečně normálně vedle sebe ležet a nic nedělat. Byla jsem příjemně unavená, možná i trochu vyčerpaná, ale jak často se stane, že s vámi kluk po sexu mluví, neotočí se a nespí? A Harry by na to měl právo. 

"Líbilo se mi to, ale lepší je to normálně." zauvažoval. 

"Příště," dodal hned na to. A já se místo toho, abych byla zděšená, že to chce zopakovat, zaradovala. "Jsem zkažená, hrozně, hrozně, hrozně moc zkažená." uchechtla jsem se a lehce ho bouchla do ramene.

"Tohle podle mě není zkaženost, je to přirozenost. Prostě máš chuť a co je na tom?"

"Já nevím, možná bych měla myslet na Andyho, litovat toho," zašklebila jsem se. Andy mi na mysl nepřišel ani jednou za celou noc a lítost se ne a ne dostavit. 

"To možná o něčem vypovídá, nemyslíš?" byla to řečnická otázka a já se rozhodla neodpovídat.

"Jsi natolik romanticky, abys mě teď objal a já mohla spát, nebo do mě budeš stále hustit tyhle věci?" otočila jsem k němu hlavu a pozdvihla obočí. Jako odpověď odhrnul jeho deku, takže jsem si mohla v klidu zalézt do jeho náruče.

"Možná ti jako romantik nepřipadám, ale takhle bych tě chtěl držet pořád."

"Nestěžuji si, romantiku." zasmála jsem se.

"Dobrou."

Netrvalo dlouho a já byla vážně tuhá. Z noci jsem nenaspala nic, a tak není divu, že jsem si to vynahradila až do pozdního odpoledne společně s ním. Probudila jsem se, až když se stmívalo a celý Londýn se topil v obrovské mlze. Kapky na okně zase ukazovaly, že sem tam i sprchlo.

"Typické londýnské počasí," ozval se Harryho chraplák. 

"Dobré ráno," zamumlala jsem ospale a protáhla se. Absolutně se mi nechtělo vylézt z té vyhřáté postele. 

"Dobré," zakýval hlavou. On byl takhle 'ráno' akčnější, než já, takže mě zdroj tepla opustil. 

"Udělám snídani."

"Spíš zavoláš, aby nám ji donesli, ne?" zasmála jsem se.

Věnoval mi pouze protočení očí a natáhl na sebe spodky, které ležely kousek od postele. Aniž bych o tom přemýšlela, odvrátila jsem hlavu. Vážně, po téhle noci? Stud jsem měla cítit předtím, ne teď. Jeho tělo jsem viděla snad ze všech úhlů. Mám přehled o každém tetování, které má, každém znamínku či malé jizvičce. Je to trochu děsivé, možná. Na druhou stranu, trochu červenání se před ním přežiju, to, co se stalo, za to stálo. 

Hlavu jsem si podložila rukama a sledovala ho, když bral do ruky telefon a volal hotelovou službu. U toho si prohraboval rozčepýřené vlasy. Nedokázala jsem ani pořádně vnímat, co objednává. Je nemožné věnovat pozornost více věcem, když je tu mnohem zajímavější objekt k pozorování. Z mého hlubokého zamyšlení mě pak probral ten samý objekt, když skočil do postele.

"Co si po jídle dát vanu?"

"To nezní špatně," usmála jsem se. I když se mi nechtělo z postele, představa teplé vody mě přesvědčila. "Ale půjdu první!" upozornila jsem ho. 

"Nene, počkej, až se najíme a já se pak přidám." přitlačil mé tělo zpět k posteli tím svým a vtiskl na má ústa několik polibků. Pro sebe jsem se usmála a prsty mu zamotala do vlasů. Po probuzení je měl ještě kudrnatější a roztomile mu padaly do čela.

Nechala jsem ho, aby mě přetočil nad sebe a já se mohla znovu sklonit k jeho rtům a v další řadě i krku.

Jenže naše hrátky překazila pokojová služba, která se dobývala dovnitř. Nespokojeně jsem zabručela, což on okomentoval jen tichým uchichtnutím. 

"Objednal jsem palačinky," vysoukal se z postele, přičemž já jsem zase dopadla vedle na palandu a mířil si to ke dveřím. Bylo to za rohem, neviděla jsem tam, ale s někým chvíli mluvil a za chvíli se vrátil i s tácem plným jídla. Opřela jsem se na loktech a nechala si to všechno donést až do postele. Kdyby to šlo, nechala bych ho, aby mě i krmil. Možná občas potřebuju být rozmazlovaná. "Co to hroznové víno?" vykulila jsem oči na mísu plnou hrozna světlého i tmavého.

"To je na pak." odložil tu misku na bok a posadil se tak, aby byl opřený o čelo postele. Nechala jsem to být a začala se po jeho vzoru ládovat palačinkami. 

"Líbí se mi to tu," pronesla jsem s plnou pustou. 

"Staráš se o mě, krmíš mě," jazykem jsem si přejela po horním rtu, abych se zbavila šlehačkových vousů. "A to jsme teprve na začátku našeho výletu." přiložil mi vidličku k ústům a já ji otevřela, aby mi dovnitř mohl strčit kousek palačinky se šlehačkou.

Po skvělém jídle jsme přešli do koupelny a napustili si horkou vanu.

"Fakt se budeš ještě stydět? Copak jsem tě viděl málo?" smál se mi, když jsem si nechtěla svléknout župan a vlézt za ním. "Byla tma," zkousla jsem si ret. A tahle koupelna byla tak hrozně velká a strašně světlá. A okno mířilo přímo na mě, bože, nechci se před ním svléknout. "Bylo rozsvícené světlo," rozhodla jsem se mu odporovat, ale slušně mě usadil.

"Když jsem ti to dělal pusou, bylo, jinak bych nic neviděl, tak se svlíkej, než to udělám za tebe."

S umučeným výrazem jsem pomalu povolila pásek a nechala župan padnout na zem. "Posuň se, ať si můžu sednout." Červená jsem musela být snad i na zadku. Strčila jsem nohy do vody a on mě stáhl na sebe.

"Takhle je to přesně to pravé," okomentoval to, když mě donutil se opřít o jeho hrudník. Souhlasně jsem se na něj usmála. Bylo příjemné jen tak ho objímat. Až moc na to, že my dva nejsme nic. "Dneska večer zajdeme k Liamovi. Kluci dělají večeři, a když jsem se jim ozval, chtějí abych přišel." zněl už o něco vážněji.

"Aha, no, neměla bych spíš zůstat tady? Asi si budete chtít povídat a tak, budu spíš překážet." odpověděla jsem na to a vzala si kousek hrozna z mísy, která byla položená na okraji vany.

"Ne, oni tam budou mít svoje přítelkyně, teda, Zayn a Louis. Liam je teď sám a Niall taky. Řekl jsem jim, že si taky někoho přivedu. "

Nejistě jsem přikývla. A překvapivě vůbec nic neřekla na to, jak jeho slova vyzněla. "Jsou moc fajn, určitě si je oblíbíš." hrál si s prsty na mé ruce.

"Když jsem je poznal v té show, bylo to, jako bych našel svoje bratry. Jenže se všemi těmi problémy, které nastaly, jsem si jich vážil míň a míň. Docela se teď stydím za to, co jsem jim řekl před odjezdem do Holmes. Nezasloužili si to." povzdychl si vcelku smutně.

"Oni určitě ví, že jsi to tak nemyslel." snažila jsem se ho utěšit.

"Jo, to asi jo, ale znáš ten pocit, kdy musíš něco udělat? Omluvit se, to bych měl udělat, ale nevím, jestli si na to troufám, zase to vytáhnout." přiznal a já jeho dlaň stiskla ve své.

"Jestli ti to pomůže, já budu tam. Pomůžu ti."

"Pomůže," vydechl. "Ani, nevíš, jak moc." Zavřela jsem oči, když se jeho rty dotkly mého spánku. "Zvládneš to," pro sebe jsem se usmála.

Musí pro něj být těžké tohle všechno. Ten život. Proto je takový, jaký je a po jedné straně, nedivím se. Musí teď ale čelit všemu, co provedl. 

Tak takový díl o ničem no, ale nějaký vztah (jiný než sexuální) se tam už rýsuje :P. Nebudu vyděrač, ale jestli vás zajímá, jak se to bude odehrávat dál, dejte mi vědět ;).

Andy