**
"Co se změnilo mezi tebou a Harrym?" Andy si mě nedůvěřivě změřil. Znovu jsem s povzdychem zaklapla knížku a věnovala všechnu pozornost jemu. Já to snad nikdy nedočtu. "Možná, ale vážně jen možná, jsme trochu prolomili ledy." řekla jsem opatrně.
"Od doby, co jsme spolu jednou vařili na mě nemá žádné hnusné poznámky, takže mu nemám co vracet."
"Jsem rád," zářivě se na mě usmál a věnoval mi polibek na spánek. "Já taky, snad tu nebude takové dusno." zatahala jsem ho k sobě do postele.
"Uhm." kývnul a dál nestačil nic říct, protože jsem se přisála na jeho rty.
"A když už je ten klid, mohli bysme..."
Položil mi ukazováček na rty a tím mě přerušil. "Měl jsem v práci těžký den."
Zklamaně jsem se odtáhla.
"Ty máš každý den těžký," povzdychla jsem si a zabalila se do deky. "Harry už je tu takovou dobu a od té doby jsme to nedělali ani jednou," postěžovala jsem si. Tiše si uchichtnul..
"Tu to někomu chybí." poškádlil mě.
"A divíš se? Jsme spolu tak málo. To ta pitomá práce!" zavrčela jsem.
"Myslela jsem si, že za rok bychom už mohli mít miminko a ne, že já budu lítat po pohovorech jako blázen."
"Vyjde nám to, uvidíš," řekl smířlivě. Pochybuju o tom a rozhodnu se to dát najevo.
"To těžko, nedostanu žádnou mateřskou, když nebudu alespoň rok chodit do práce." odporovala jsem.
"Já nás uživím, tebe i to malé." protočil očima a já se posadila.
"I to malé? To bychom spolu museli spát, abych otěhotněla."
"Sakra Claro," zavrčel naštvaně. Vypoulila jsem oči. Od kdy se ke mně chová takhle? Teda, neřekl nic moc špatného, spíš mě to hodně překvapilo.
"Nebaví mě tenhle život na baterky, tenhle stereotyp," prostě jsem vstala a odešla pryč z místnosti. Nechtěla jsem všechnu vinu házet na Harryho, protože za tohle zrovna nemohl, ale nemohla jsem se zbavit myšlenky, že všechno se kazí od té doby, co je tady. Jistě, můj nedostatek sexu nijak jeho příchod neovlivnil. V tomhle směru se moje osobnost lehce rozštěpovala. Toužila jsem po něčem víc, chtěla jsem si užívat, protože je to něco, co nás nic nestojí a přitom dělá dobře. Jenže Andy na tohle nikdy nebyl.
Tohle bude poprvé, co budu spát někde jinde, než u nás v posteli. A rozhodla jsem se tak dobrovolně, což je snad ještě horší.
*
Neslyšela jsem ho ani, jak jde do práce a vzbudil mě až Harry, který štrachal v kuchyni. Ospale jsem si protřela oči a protáhla se. Do dnešní noci jsem si myslela, že máme celkem pohodlný gauč. Už si to nemyslím. "Co tu děláš?" zeptal se překvapeně a já se otočila ke dveřím vedoucím do kuchyně.
"Ležím?" zamumlala jsem a posadila se, aby měl kousek místa. "Ale... tady?" řekl nejistě. Musela jsem po ránu vypadat fakt hrozivě.
"No, nepohodli jsme se." prohrábla jsem si vlasy a deku si přitáhla až ke krku.
"Vy dva?" uchichtl se. Na chvíli jsem v něm viděla toho Harryho, který za námi přijel. "A v čem?"
Pokrčila jsem rameny a on si mě nějakou dobu pozorně prohlížel. Nevěřím tomu, ale vzápětí se mu do tváře rozlila červeň. Vypadal roztomile. Přitom jediný, kdo by tu měl rudnout, jsem já.
"Chápu, nechtěla jsi."
Vykulila jsem oči a asi taky zrudla.
"Spíš naopak." uhnula jsem pohledem. Takhle trapně mi nebylo snad nikdy. I přes to jsme mu to ale řekla, protože jsem prostě nechtěla, aby si o mně myslel, že... Bože, já ani nevím, co by si měl myslet a hlavně proč. "Většinou je to opačně," konstatoval a dopadnul na pohovku těsně k mým pokrčeným nohám.
"Mělo to být všechno jinak. Měli jsme plán, ale nic nevychází." zavrtěla jsem hlavou. Projela jsem si prsty vlasy, abych si je aspoň trochu upravila, ale stejně si dělaly, co chtěly. Potřebuju co nejdřívější návštěvu koupelny. "Není to nuda, když to máš naplánované? Kolik ti prosím tě je?"
Uchichtla jsem se a hlavu si opřela bokem o pohovku.
"V tomhle jsme až moc jiní, Harry. Ty to nepochopíš, protože máš úplně jiný život." zdvihla jsem koutky v dalším úsměvu.
"Já od života nic nečekám, tohle jsem chtěla. Najít si přítele - našla jsem si Andyho, kterého miluju, bydlet spolu, vzít se a mít děti. Žádná dlouhá mezera. Ale požádat se sama o ruku nemůžu a dítě si taky sama neudělám."
Nemůžu tomu uvěřit! Prostě nevěřím, že se mu s tím svěřuju. Moje pusa ale nespolupracovala s hlavou a říkala to, co bych si měla jen myslet. Promnula jsem si oči a pod dekou si napravila tričko na spaní.
"Je špatná doba." vstala jsem a složila deku. Bylo něco po desáté, takže Andy je už nejméně čtyři hodiny v práci a já bych měla taky začít něco dělat. Nakoupeno je, díky bohu, ale mám před sebou vaření a naklizeno tady taky zrovna není.
Harry byl nějak moc vyfešákovaný, a když odpoledne venku zatroubilo to auto, co ho sem dovezlo, pochopila jsem proč.
"Jdu navštívit rodinu, Liam mě zaveze tam a večer mě doveze i zpět." rozloučil se jednoduše.
Tohle byla příležitost všechno u Andyho vyžehlit.
"Dobře, tak... užij si to tam." kývla jsem zdráhavě na rozloučení. Sotva se za ním zaklaply dveře, začala jsem s přípravou. Byly tři odpoledne, pořádně uklidím, zkusím něco uvařit a do šesti to snad všechno stihnu.
Začala jsem od obýváku a skončila až v koupelně, kde jsem dala i pár svíček s tím, že jestli se náš večer dobře odvine, mohli bychom si vlézt do vany. Už teď jsem se tetelila nedočkavostí.
ČTEŠ
Want more [Harry Styles fan fiction]
FanfictionKdyž zatoužila po něčem víc a byl tu někdo, kdo jí to chtěl dát...