My Life with Famous Fam-ily

Motel

Sophie:
Šla jsem směrem k parku. Do uší mi hrály písničky. Slzy mi tekly ani nevím jak. Nechtěla jsem brečet, ale už teď mi všichni chyběli. Tak strašně moc bych chtěla obejmout Chrise. Nic víc si nepřeju. Kéž by to šlo. Ale prostě to nejde. Takhle to bude všechno lepší. Nebudu se muset bát o svoje blízké, ale pro mě začíná boj o život. Začalo jemně poprchávat a já si přehodila kapucu své černé mikiny přes vlasy. Došla jsem na autobusovou zastávku. Zjistila jsem si, který autobus jede na kraj města a sedla si na lavičku pod střechou z jedné čekáren. Začínala mi být zima. Tak ráda bych teď právě byla v objetí mého milovaného Chrise.

Na zastávce zastavil autobus a já šla ke dveřím. Od řidiče jsem si koupila lístek a šla dozadu do autobusu, kde jsem si sedla k oknu. Začala jsem na něj malovat různé obrazce. Venku lilo a já začínala litovat, že jsem zdrhla. Z vlasů mi odkapávaly kapičky vody. Do uší mi hráli 5SOS. Myslíte si že jsem divná, že poslouchám tátu a strejdy? Pochopte já na těch písničkách vyrůstala. Miluju ty písničky. Jejich texty.

Po půl hodině zastavil autobus na mé zastávce a já i se svojí taškou vystoupila. Kousek od tud by měla být levná ubytovna. Slejvák neustával a já zapomněla sbalit deštník. Po tomhle budu určitě nemocná. Z dálky už jsem vyděla nápis M TEL Psmenkou "O" jaksi nesvítilo, ale ani to mě neodradilo od ubytování se zde. Vlastně mi ani nic jiného nezbude.

Došla jsem ke dveřím s nápisem "RECEPCE" a vešla dovnitř. Sundala jsem si kapucu a porozhlídla se. U stropu byli pavučiny. Bylo tu přítmí a divný pach napadl mojí sliznici, až se mi zvedl žaludek.

„Ale copak tady dělá tak krásná mladá slečinka?" ozval se oplzlý hlas zřejmě recepčního. „Potřebuji pokoj." řekla jsem a sama jsem se lekla svého hlasu.
„To, ale bude muset slečínka zaplatit." ozval se recepční a naklonil se ke mě. Ucítila jsem jeho horký dech na mém krku.
„Mám peníze." řekla jsem rázně a své blond vlasy odhodila dozadu.
„A nechtěla by to mít slečínka zdarma, s menšíma službičkama?"
Z toho chlapa mi bylo na zvracení. Jeho horký dech páchl a on stál kousek ode mě. Jeho ruka přejela po mém boku a já sebou ostře cukla.
„Nechte mě být." vypískla jsem.
„Ale snad se slečínka nebojí." uchechtl se.
„Ne a dejte mi klíč od pokoje." řekla jsem rázně.
On mi tedy podal klíč s číslem 14.
Rychle jsem vyšla z recepce a přes nádvoří došla ke schodům, které vedly k pokojům.
Bylo to tu celkem opuštěné. Byla tma a mě se to tu přestávalo líbit. Rychlým krokem jsem kráčela, chtěla už jsem být na tom blbém pokoji. Mé černé skinny džíny, se lepily k mé pokožce. Koukala jsem do země a na své černé vans. Ano mám ráda černou. Černá je barva s významem. Najednou jsem prudce do někoho narazila. Zhlédla jsem k tomu do koho jsem vrazila. Byl to kluk, asi tak v mém věku. Byl hezký, měl hnědě nezkrotné vlasy a oříškové oči. Na sobě měl černé skinny, vansky a černé tričko. Přesně můj styl. „Promiň." špitla jsem. „Ahoj, v pořádku, jsem Liam." usmál se ten kluk. Jeho úsměv. „Ahoj, jsem Sophie." řekla jsem. „Ty seš tu ubytovaný?" zeptala jsem se. „Jo, na pokoji 15." řekl. „Aha, já na pokoji 14." řekla jsem. „Tak se převleč a pak tě zvu k sobě na kafe." řekl. „Dobře, pak u tebe zaťukám." usmála jsem se.

Konečně jsem zapadla do pokoje a padla na postel. Jak jsem předpokládala, žádný luxus to nebyl. Z tašky jsem si vyndala černé legíny a mikinu 5SOS. Mokré oblečení jsem dala schnout na topení, které netopilo. Jak překvapivé. Oblékla jsem si suché oblečení a mokré vlasy jsem stočila do drdolu.

Po pár minutách jsem už ťukala na dveře u pokoje Liama.
„Tak tě krásko vítám u sebe." zasmál se. Já se posadila na malý gaučík a on šel vařit kafe. „Jak se ti povedlo dostat se přes recepčního?" zeptal se udiveně. „No, bylo to složitější." řekla jsem zaraženě. „Ježiš, Es, už tam beze mě nepůjdes." řekl. Už mi dává i přezdívky? „Do-dobře." zakoktala jsem se. „A co tu vůbec děláš?" zeptal se. „Musela jsem odejí, aby jsem uchránila své blízké." řekla jsem. „Aha, někoho mi strašně připomínáš." řekl zamýšleně. „Věřím, ti takže nebudu Chodit kolem horké kaše, Sophie Elisabeth Hemmings, těší mě." řekla jsem. „Ty jseš dcera Luka Hemmingse?" zeptal se překvapeně.
„Jo nějak tak." řekla jsem.
„A co tu děláš ty?" odvedla jsem konverzaci na jiné tema.
„No, já jsem na útěku." řekl.
„Proč?" zeptala jswm se překvapeně.
„Nevlastní otec mě bil." řekl a vytáhl si rukávy své mikiny. Jeho ruce byli posypány modřinami. Jeho ruce se skvěli různými barvami. Zelená, modrá, červená.
„Bolí to hodně?" zeptala jsem se.
„Od svých pěti už jsem si zvykl." řekl.
„To tě bije už od mala?" zeptala jsem se smutně.
„Jo, ale nedávno se to začalo stupňovat, tak jsem utekl." řekl.
Do obou svých rukou jsem vzala hrníček s kávou. Bylo to strašně uvolnující. Miluju kávu. Miluju její vůni. Její chuť.

S Liamem jsme si povídali ještě dlouho do noci. Vyprávěli jsem so storky z dětství. Bylo mi s ním fajn. Na chvilku jsem zapomněla na všechmy ty problémy. Jestli na mě doma, alespoň myslí? Chybím jim? Chybím Chrisovi? Všimli si vůbec že jsem odešla?

„Nad čím přemýšlíš?" zeptal se Liam.
„Nad domovem." řekla jsem smutně.
„Chybí ti?" zeptal se.
„Jo, ale spíš by mě zajímalo, jestli na mě teď myslí." řekla jsem.
„Es oni na tebe určitě myslí, táta i Cal a ostatní strejdové už tě určitě hledají. Tvoje mamka doma brečí. Utěšuje jí Vo. A tvůj skvělý kluk Chris po tobě taky pátrá." řekl Liam.
Já jsem na nic nečekala a padla mu do náruče. Brečela jsem do jeho mikiny, která voněla mojí oblíbenou voňavkou. Pevně jsem ho objímala a on mě utěšoval.
„Es, notak nebreč." hladil mě po zádech a já stejně pořád brečela. Slzy se mi z očí valily, ani nevím jak.

Po chvilce jsem se přece jenom, alespoň trošičku vzpamatovala a přestala brečet. Liam mi podal kapesníčky a ká se na něj vděčně usmála. „Tak já půjdu, děkuju za hezký večer." řekla jsem a Liama objala.

Odemkla jsem svůj pokoj a padla na postel. Neměla jsem ani sílu se jakkoliv vysléct. Tak jsem se pouze zahrabala do peřiny a zase začala brečet. Byla tu neuvěřitelná zima a já nakonec, vyčerpáním usnula.

Zdravím vás:)
Dokopala jsem se k napsání dalšího dílu, tak se vám snad bude líbit. Mě se docela líbi, protože jsem si pod Liamem přestavila Liama z Teen Wolf:D ❤ On je uplně awwee❤
Prostě ho miluju❤:D
Tenhle díl mi dal celkem zabrat, takže doufám, že si toho budete vážit. :D❤
Jestli se tu někdo dívá na Teen Wolf tak mi to určitě napište. A napište mi názory do komentářů:)