teacher /h.s. cz/

15) chci si promluvit✔️

Ahoj všichni! :) přemýšlela jsem a příští kapitola bude asi z pohledu Harryho co na to říkáte? :)
Snad se vám kapitola bude líbit
Love u all <3
-A

Uběhla půlka hodiny a on mě naprosto ignoroval. A to myslím vážně. Mohla jsem dělat cokoliv, ale on by si mě nevšiml.

Třeba teď jsem na mobilu a jemu je to naprosto šumák, vůbec se o mě nezajímá a já dělám všechno pro to, aby na mě promluvil. Klidně, aby mi vynadal. Hlavně, aby si mě všiml.

Po asi třech minutách jsem začala ukrutně potřebovat na záchod. Zvedla jsem ruku a strašně moc jsem doufala, že mě vyvolá. A tentokrát ne kvůli tomu, aby si mě všiml. Ale kvůli tomu, abych se tady nepočůrala.

,,Pane učiteli." Řekla jsem, ale on pořád vykládal látku. ,,Prosím." Řekla jsem znovu a dala si nohu přes nohu. Já už to vážně nevydržím. 
,,Hej." Křikla jsem dost nahlas a on se na mě zlostně podíval.

,,Co chceš?"

,,Můžu na záchod?" Zeptala jsem se.

,,Ne." Odpověděl s kamenným výrazem

,,Ale pane učiteli já se počůrám."  Bylo mi strašně trapný to říct. Když tahle věta byla vypuštěna z mých úst, začali mu cukat koutky.

,,Fajn běž." Řekl trochu pobaveně, ale snažil se to zakrýt.

Já jsem rychle vypálila ze třídy a šla směrem na dámy.

Když jsem se vracela do třídy, zrovna zazvonilo a všichni odešli ze třídy. Když už jsem tam byla jen já a Harry, sebrala jsem všechnu svou odvahu a jako první jsem něco vyslovila.

,,Chci si promluvit." On se na mě podíval a pak si povzdechla.

,,Není o čem." Pokrčil rameny.

,,O tom večeru?" Řekla jsem sebejistě a on se zastavil v pohybu.

,,Ten večer bych rád vymazal. Jsi moje studentka a tohle jsem neměl dělat. Je pravda, že já byl ten co podlehl tobě, takže se s tím vlastně musím vypořádat já. No zkrátka na to všechno zapomenem, protože nechci, aby jeden z nás měl problémy. Ten večer se nestal. Nic pro mě neznamenáš." Dokončil svůj monolog a mě se slzy nahrnuly do očí. Avšak nedovolila jsem jim, aby vypluly na povrch. Nechci před ním být slabá.

Měl v hodně věcech pravdu. Ale v jedné se zmýlil. To já byla ta co nakonec podlehla.

,,Asi máte pravdu. Mimochodem mám pro vás tu přihlášku na ten zájezd." Řekla a vylovila jsem v tašce papír podepsaný zákonným zástupcem.

,,Fajn, děkuju. Jede se už příští týden." Řekl a podrbal se na zátylku.

,,Já vím." Kývla jsem.

Nastalo trapný ticho, kdy on stál opřený o katedru a já si dávala věci do tašky. 

Když jsem byla hotová řekla jsem prostě 'na shledanou' a vyšla jsem ze třídy, kde na mě čekalo nemilé překvapení v podobě Louise.

,,Do prdele." Šeptla jsem, když mě táhl za loket, někam neznámo kam. Došli jsem do úzký chodbičky mezi kumbálem školníka a mezi další chodbou.

,,Děláš si srandu? Co mezi váma sakra je?" Zašeptal.
,,Nic. Jen vždycky když se mi na těláku něco stalo tak mě po prvý vezl domů a pak mi psal. No a pak po druhý za mnou přišel do nemocnice." Šeptla jsem nazpět. O polibku ani o tom, že jsem byla u něj doma jsem mu radši zatím neřekla. On se zamračil. ,

,Jsi uplně vypatlaná nebo co?" Řekl přísně.

,,Tohle já nehodlám poslouchat, jestli jsi mi chtěl jen vynadat tak si naser." Řekla jsem a začala odcházet se slzami v očích. Opět

Když už jsem procházela normální chodbou, někdo mě chytl za loket a otočil si mě směrem k sobě. Byl to Louis.

Začaly mi téct nanovo slzy a on si mě přitáhl do objetí. ,,Shhh, to bude dobrý." Řekl a konejšivě mě hladil na zádech.

Odtáhla jsem se a otřela si slzy.

,,Hele já vim, že to byla chyba a lituju toho, ale už s nim nikdy nebudu mluvit, pokud nebudu muset. Taky mi to došlo. Je to můj učitel a tohle prostě dělat nemůžeme." Řekla jsem a viděla z poza rohu vycházet Harryho.

Když si mě všiml hned zašel znova za roh. Lehce jsem si povzdechla a táhla Louise pryč.