teacher /h.s. cz/

44) nemocnice✔️

Slíbíte mi, že mě za tuhle kapitolu nezabijete? Prosím? *směje se jako andílek*

Párkrát jsem zamrkala, abych si zvykla na to světlo. Rozhlédla jsem se kolem sebe a když jsem si uvědomila, kde jsem, povzdechla jsem si.

,,Vidím, že už jste se vzbudila." Řekl doktor, který právě vešel do místnosti.

,,Dobrý den." Usmála jsem se. ,,Můžete mi říct, co se stalo?" Dodala jsem.

,,To stejné jako když jste tu byla naposled. Neměla jste běhat, v podstatě by jste vůbec neměla sportovat a vy to víte. Proč o sebe víc nedbáte?" Zeptal se starostlivě a já se zamračila.

,,Já o sebe dbám, jde o to, že mě můj učitel donutil běhat." Mykla jsem rameny.

,,A to nemáte potvrzení od doktora, že nesmíte cvičit?" Řekl a já zakroutila hlavou.

,,Jdu vám ho napsat." Mrkl a odešel z místnosti.

Povzdechla jsem si a rozhlédla se po místnosti. Byl to stejný pokoj jako minule. Vzpomněla jsem si na moment, kdy se můj život změnil. Na moment, kdy mě Harry poprvé políbil.

*Flashback*

Až když byl v místnosti jen Harry všimla jsem si, že v ruce drží růži. ,,Ahoj." Usmál se a dal mi růži. ,,To jste nemusel." Začervenala jsem se a jemu se na tváři vytvořil ďolíček.

,,Musel. Mimochodem Jessica ti vzkazuje, že s tebou bude na pokoji až pojedem na ten výlet." Řekl a já se usmála při myšlence, že na mě pořád myslí. ,,A Louis?" Zeptala jsem se a on se zamračil. ,,Louis? Co by s ním mělo být?!" Vyjekl. ,,Nic. Já jen jestli se na mě neptal." Pokrčila jsem rameny. ,,Neptal." Odsekl.

Nastalo trapný ticho a pak prohlásil: ,,Chodíte spolu?" Já se jen uchechtla. ,,Ne." On se pořád mračil.
Konečně se posadil a upřeně na mě koukal. ,,Proč mám dojem, že mi lžeš?" Řekl. ,,Proč bych měla lhát?"
,,Já nevím." Odmlčela jsem se. ,,Louis je gay." Dodala jsem nakonec a na jeho tváři se vytvořil veliký úsměv.

Přesedl na moji postel a trochu se ke mě naklonil. ,,V tom případě nevadí, když teď udělám tohle." Řekl a začal se znovu přibližovat. Nakonec spojil naše rty a políbil mě

*End of flashback*

S touhle vzpomínkou se pojila další se kterou tentokrát souvisel i Louis.

Koukla jsem se na stolek vedle mě, ležel tam můj mobil.

Zázrak, pomyslela jsem si.

Ihned jsem ho vzala do ruky a vytočila jsem Louisovo číslo.

,,Tiffany? Jak ti je?" Zeptal se ihned.

,,Lou, klid. Jsem v pohodě. Jen něco potřebuju." Řekla jsem.

,,A co? Potřebuješ něco přinést? Jen si řekni." Mluvil strašně rychle.

,,Potřebuju vědět tu věc o Harrym." Šeptla jsem a já slyšela, jak si Louis povzdechla.

,,Fajn, ale ne přes mobil. Zítra přijdu, dobře?" Zeptal se a já se zamračila.

,,Proč ne dnes?" Louis si odkašlal.

,,Chci, aby jsi se na to připravila, bude to pro tebe těžký." Fajn, to zní divně? Jako kdyby to byl kriminálník.

,,Dobře." Odpověděla jsem hned a položila jsem to.

Do místnosti vešla sestřička, kterou jsem si pamatovala už z minula.

,,Ahoj." Usmála se a sedla si na kraj mojí postele.

,,Ahoj." Kývla jsem. Nemohla bejt o moc starší než já.

,,Někdo za tebou přišel." Řekla a já překvapeně zvedla obočí.

,,A kdo?" Zeptala jsem se.

,,Jeden blonďák. Sice není tak sexy, jako ten brunet co tu byl prvně, ale taky ujde." Uchechtla se.

Hned jsem věděla, o kom mluví. O Harrym. Vybavila se mi další vzpomínka.

Najednou se bez klepání otevřeli dveře, ve kterých stála sestřička. ,,Pan doktor říkal, že se můžeš jít převléknout, upravit a tak. Protože ten sexy kluk co tu byl včera si pro tebe přijde v poledne." Zkousla si hravě ret a já se zasmála. ,,Je to můj učitel." Řekla jsem přidušeně. ,,No a?" Zasmála se a odešla.

Trochu jsem zakroutila hlavou, abych tu vzpomínku dostala ven z hlavy.

,,Pošly ho dovnitř." Řekla jsem s úsměvem sestřičce a ona přikývla.

Jakmile odešla z místnosti, hned sem vběhl Niall.

,,Tiffany." Usmál se.

Co to maj všichni za zvyk, že když mě vidí tak nepozdraví, ale řeknou moje jméno? Začínám na to být alergická.

,,Ahoj." Pozdravila jsem ho a trochu jsem se usmála.

,,Jak se cítíš?" Zajímal se.

,,Jelikož se to už jednou stalo, tak to pro mě asi není takový šok jako minule." Pokrčila jsem rameny.

,,Ale měl by být." Řekl ustaraně.

,,Proč?"

,,Máš problémy se srdcem a to je vážný!" Máchal kolem sebe rukama. Protočila jsem očima.

,,Nialle, uklidni se, dobře?"

,,Nemůžu se jen tak uklidnit!" Křikl a já si povzdechla. Podívala jsem se z okna a dělala jsem, jako by tam nebyl.

,,Tiffany?" Snažil se upoutat mou pozornost.

,,Hm?" Zamručela jsem a pořád jsem se dívala z okna.

Najednou jsem ucítila na své tváři jeho ruku. Prsty mě chytl za bradu a donutil mě, abych se na něj koukla. Když se naše pohledy střetli, políbil mě.

,,Tiffany já tě miluju." Řekl, když se odtáhl. Párkrát jsem zamrkala a než jsem stihla odpovědět,  znovu promluvil.

,,Budeš moje?" Koukal na mě svýma šťěněčíma očima.

,,Ano."  Vypadlo ze mě.